EU čelí vážné krizi. Rozpadne se? Toto naznačil člověk nejpovolanější

Prouza připomíná, že nejen poslední rok byl pro osmadvacítku poměrně bouřlivý – prožila ekonomickou a fiskální krizi, společně byla nucena postupovat společně proti Rusku, snažila se udržet Řecko v eurozóně. Pak přišla migrační krize, které sebou přinesla v mnoha státech zvýšené nacionalistické a xenofobní tendence

„EU se nyní nachází na rozcestí – vyjde z této zkoušky silnější, s jednotnějšími postoji k řešení krizí, nebo se současný stav ukáže být příliš velkým soustem, které nás rozdělí? To, jak EU nyní zareaguje, prověří pevnost jejích základů a bude ukazatelem síly Unie pro budoucnost. Budu konkrétnější. Jednou z největších výzev je v současnosti reforma EU, jak byla oficiálně představena britským premiérem Davidem Cameronem v listopadu tohoto roku," uvádí Prouza na blogu sociální demokracie.

Británie podle něj pro Česko představuje tradičně silného partnera, se kterým dlouhodobě spolupracuje na posílení jednotného trhu. Zároveň jsou obě země součástí skupiny stejně smýšlejících států soustřeďujících se na zvyšování konkurenceschopnosti EU. Tajemník také připomíná, že právě Londýn před 11 lety usiloval o  zajištění velké a silné unie s vnitřním trhem bez bariér, který napomáhá hospodářskému růstu. „V roce 2004 nevyužila Velká Británie, jako jeden z mála „starých" členských států, možnosti přechodných období a otevřela svůj pracovní trh nově přistoupivším členským státům. Jednalo se o krok, který Velké Británii přinesl kvalitní pracovní sílu," píše státní tajemník.

Negativně se naopak vymezuje vůči imigraci. Tyto názory Velké Británie jsou podle Prouzy dlouhodobě známy a je třeba je brát vážně. „Musíme však postupovat opatrně a nezničit základy, na nichž je EU postavena. Nynější britské návrhy by mohly zavést diskriminaci mezi členskými státy nebo vytvořit evropské občanství druhé kategorie," varuje.

S většinou návrhů Londýna, kterými David Cameron podmiňoval setrvání v unii, prý Česko problém nemá. Ať už jde o otázky týkající se konkurenceschopnosti nebo úpravy vztahů mezi zeměmi eurozóny a těmi státy, které do ní nepatří. Možnost diskuze podle něj existuje i v případě otázek týkajících se suverenity států, přestože není možné zapomínat, že jedním ze základních principů je evropská integrace.

Problém by však mohl vyvolat požadavek týkající se omezení volného pohybu. „V některých otázkách, zejména u ochrany před zneužíváním sociálních systémů a vývozu přídavků na děti, nebude složité najít společný postoj, všechny členské státy mají zájem na ochraně svých sociálních systémů. Čtyřletý limit pro poskytování pracovních výhod ve Velké Británii zůstává kontroverzním problémem, který však není neřešitelným," myslí si Prouza.

Česko a celá V4 ale podle něj upozorňuje, že nelze podpořit žádná řešení, která by byla v jakékoliv podobě diskriminační a omezovala svobodu pohybu. „Klíčové studie z posledních let, včetně studie University College London, dokazují, že imigranti z evropských států odvedli na daních ve Velké Británii více, než obdrželi na sociálních dávkách. Konkrétně pracovníci z „nových" členských států přispěli mezi lety 2001 a 2011 na daních o 12 % více, než jim bylo vyplaceno na sociálních dávkách" připomíná tajemník.

I přesto je prý nutné hledat kompromisy, kterých by mělo být dosaženo do únorové Evropské rady. „Velká Británie tak bude schopna uspořádat referendum již v roce 2016 a EU se bude moci soustředit na ostatní výzvy, kterým v současnosti čelí. Ty můžeme efektivně vyřešit pouze tehdy, bude-li Velká Británie stále silným a aktivním členem Evropské unie," dodává Prouza.