Uprchlíci mohou být přínosem, prozradila EZ představitelka Evropské unie

"Jsem přesvědčená, že Evropa má vůči uprchlíkům jak morální, tak i legální povinnost. Udělení azylu představuje mezinárodní závazek, který byl poprvé ukotven v Ženevské konvenci z roku 1951. Evropa je založena na společném chápání evropských hodnot, jako je dodržování lidských práv a důstojnosti. Tato práva jsou základním kamenem EU a musí být zakořeněna i ve společné unijní azylové politice," řekla pro náš server členka Poslaneckého klubu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) Mariya Gabrielová.

Podle političky má dnes Evropa jedinečnou příležitost stát se vzorem pro své sousedy. Neměli bychom přitom zapomínat na skutečnost, že tomu není tak dávno, co sama Evropa byla kontinentem emigrace. Z toho důvodu je poskytnutí útočiště uprchlíkům také otázkou historické spravedlnosti.

"Dále bych chtěla připomenout, že počet migrantů, kteří přicházejí do sousedních zemí Sýrie, jako je například Jordánsko, Libanon či Turecko, výrazně převažuje ty, kteří se snaží proniknout do Evropy. Kapacita těchto zemí je v současné době naplněna, a to především v Libanonu, který hostí téměř 1,1 milionu uprchlíků," následně Mariya Gabrielová poukázala na to, že zemí s největším počtem syrských uprchlíků na světě je Turecko, jež jich na svém území hostí více než 2,5 milionu.

Psali jsme: Je čas překonat politickou korektnost a uzavřít vnější hranice, prozradila EZ politička EU  

Zároveň je však potřeba uvědomit si i druhou stranu mince, domnívá se europoslankyně. V té souvislosti zdůraznila, že Ženevská úmluva nezaručuje, že uprchlický status bude automaticky poskytnut veškerým žadatelům o azyl. " Takoví migranti, kteří připlují na evropské břehy a nemají nárok na mezinárodní ochranu, se musí vrátit do zemí svého původu." Podle Gabrielové je důležité, aby všichni lidé, jež přicházejí do Evropy, byli identifikováni a pečlivě zaregistrováni.

Dále politička pro náš server vyjádřila naději, že se EU v příštích pěti letech podaří vytvořit fungující společnou azylovou politiku. "V posledních měsících se začaly členské státy EU při řešení migrační krize stále častěji uchylovat k jednostranným akcím. Tato krize odhalila stávající mezery, nedostatky a potřebu vytvoření skutečné společné migrační politiky."

"Nejedná se o nutnost institucionální změny, ale o využití možností, které nabízí Lisabonská smlouva." Klíčové podle političky je, aby se státy zbavily obav ze ztráty suverenity a překonaly vzájemné spory: "To především vyžaduje politickou vůli všech členských států, a to bez ohledu na to, zda se nacházejí na vnějších hranicích EU, či nikoli."

"Vliv uprchlíků na Evropskou unii může být měřen v krátkodobé, střední i dlouhodobé perspektivě. V krátkodobém horizontu povede příliv migrantů ke zvýšení nákladů. Ve střednědobé perspektivě by však uprchlíci mohli být pro hospodářství členských států EU přínosem přispět k jeho inovaci, podnikání a růstu." Aby však k tomuto trendu došlo, je podle političky nezbytné uprchlíky zdárně integrovat do společnosti: "Pokud se podaří uprchlíky úspěšně začlenit do společnosti, EU to obohatí z ekonomického, sociálního i kulturního hlediska."

"Nesmíme zapomenout, že v delším časovém horizontu se žadatelé o azyl po skončení konfliktů s největší pravděpodobností navrátí do zemí svého původu. Jejich úspěšná integrace znamená přijetí hodnot a principů EU. Uprchlíci se tak vrátí zpět domů a evropské hodnoty, jako je prosazování demokracie, řádná správa či ochrana lidských práv zde rozšíří. Pro Evropskou unii se tedy bude jednat o zisk z hlediska zajištění stability a bezpečnosti v regionu," uzavřela svá slova pro EuroZprávy.cz Mariya Gabrielová.