Norové si v pondělí zvolí parlament, šance pravice a levice jsou vyrovnané

K hlavním tématům předvolební kampaně patřila daňová a sociální politika, otázka dalšího snižování nezaměstnanosti, ale také budoucnost norského ropného průmyslu či přistěhovalecká politika.

Podle analytiků jediná jistota před pondělním hlasováním je, že v čele vlády stane buď šéfka Konzervativní strany Höyre a dosavadní premiérka Solbergová, nebo předseda Dělnické strany Jonas Gahr Störe. Zatímco Solbergová se prezentuje jako záruka pokračujícího ekonomického růstu, labouristický vůdce Störe slibuje, že posílí sociální stát, ovšem za cenu opětovného zvýšení daní, které konzervativní vláda snižovala.

Konzervativci ani labouristé nemají naději získat většinovou podporu, takže pro výsledek voleb budou klíčové zisky menších stran. Podle posledního průzkumu deníku Aftenposten by čtveřice pravicových uskupení, tedy Konzervativní strana Höyre a populistická, protiimigrační Strana pokroku, které tvoří současnou menšinovou vládní koalici, spolu s Křesťanskou lidovou stranou a Liberální stranou Venstre mohla obsadit těsnou většinu 85 poslaneckých míst ve 169členném Stortingu.

Dělnická strana Jonase Gahra Störeho a její středoleví spojenci, Strana středu a Socialistická levicová strana, si společně s marxistickými Rudými v průzkumu připsaly zisk 77 křesel. Zbylých sedm mandátů připadlo Straně zelených, která se označuje za nezávislou a je připravena s kýmkoli kromě Strany pokroku vyjednávat.

Analytici ale upozorňují, že nebývale mnoho norských voličů, téměř 15 procent, bylo krátce před volbami stále nerozhodnutých, a Dělnická strana je známá tím, že dokáže voliče na poslední chvíli mobilizovat. Naděje pravicového bloku by také mohlo zmařit to, že některé menší strany nemusejí překonat čtyřprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu. Křesťanskou lidovou stranu totiž v průzkumu podpořilo jen 4,6 procenta dotázaných a Liberální stranu Venstre 4 procenta respondentů.

Vláda konzervativců a populistů ze Strany pokroku, která nastoupila k moci v roce 2013, se musela od léta 2014 potýkat s prudkým poklesem cen ropy. Při řešení ekonomických problémů si Norsko pomohlo značným čerpáním ze svého fondu bohatství, kam země již řadu let střádá ropné zisky a jehož objem dosahuje téměř bilionu dolarů. Za to vláda sklidila jistý díl kritiky, díky využití fondu a snížení daní se však norská ekonomika opět vrátila k růstu, což vzalo vítr z plachet opozičním stranám.