Konec Merkelové na dosah? Moc se neradujte, varuje vlivný deník

Otevírat sekt není moudré

"Krize? Jaká krize?" pokládá otázku The Guardian. Konstatuje, že Německo se svou kvetoucí ekonomikou, zvyšujícím se výkonem průmyslu, obnoveným exportním boomem a nízkou nezaměstnaností vypadá, že se mu daří dobře bez ohledu na vládu.

Oficiální data zveřejněná tento týden Berlínem ukázala, že motor evropské ekonomiky se vrací na maximální rychlost, meziměsíčně roste nejrychleji od roku 2009 a přebytek německého obchodu překonal čísla z doby, než začala krize eurozóny, připomíná liberální deník. Dodává, že se začala řešit i téměř čtyřměsíční absence vlády po posledních spolkových volbách, když Angela Merkelová a sociální demokraté v pátek ráno dosáhli dohody na programu nového koaličního kabinetu.  

Tato obnovená stabilita je dobrou zprávou pro Německo, a tím pádem i pro EU - a v kontextu brexitu zřejmě také pro Velkou Británii, soudí ostrovní server. Poukazuje, že po vzestupu pravicové AfD v zářijových volbách bylo klíčové, aby etablované politické strany v Německu nalezly způsob spolupráce s cílem obnovit sociálně-tržní model a přizpůsobit ho současné době.

"Bylo by však moudré neotevírat sekt příliš brzy," varuje The Guardian. Obává se, že konzervativní blok CDU-CSU Merkelové sice určitě uzavře koaliční dohodu se středolevou SPD Martina Schulze, ale není zdaleka jisté, že tato dohoda vydrží.

Osmadvacetistránková dohoda je výsledkem pětidenních rozhovorů, které vyvrcholily čtyřiadvacetihodinovým jednáním přes noc, za podpory občerstvení v podobě currywurstů, po němž byl v pátek ráno oznámen úspěch, připomíná editorial. Doplňuje, že dokument obsahuje mnoho politických detailů v mnoha oblastech - garanci penzí, narovnání odvodů na zdravotní pojistné pro zaměstnance a zaměstnavatele, větší výdaje do školství, daňové úlevy pro nejhůře placené, podporu vzniku pracovních míst či roční strop na přijetí 180-200 tisíc migrantů.  

Pak je zde rovněž slib podpořit plán reformy eurozóny francouzského prezidenta Macrona, což vrátí Německo do srdce EU po období, kdy hlava Francie měla pole prakticky sama pro sebe, uvádí prestižní deník. Varuje, že na Merkelovou však čekají značné překážky, než bude moci zahájit své čtvrté kancléřství a nejaktuálnější z nich spočívá v podpoře, kterou musí ve své SPD získat Martin Schulz.

Největší politik začátku 21. století

To nebude zcela jednoduché, jelikož před volbami, v nichž sociální demokraté zaznamenali chabý výsledek, i po nich, byl ve straně odpor proti další velké koalici s Merkelovou, připomíná The Guardian. Dodává, že v mladším křídle SPD toto stále platí, navíc sám Schulz takovou možnost vylučoval poté, co strana ztratila ve volebním klání pětinu hlasů a teprve neúspěch Merkelové při formování kabinetu s liberální FPD a levicovými Zelenými učinil z velké koalice jedinou životaschopnou alternativu.

"Vše nyní závisí na dvou zkouškách uvnitř SPD," konstatuje editorial. Za první označuje mimořádnou stranickou konferenci v Bonnu, která má 21. ledna posoudit koaliční program, za druhou pak referendum mezi 450 tisíci členy sociální demokracie, které by následovalo, pokud Schulz v Bonnu uspěje.

Hodně bude záviset na tom, zda dokument odsouhlasený tento týden budou řadoví členové SPD vnímat jako dostatečné naplnění vlastních požadavků, což by překonalo rozšířený pocit z konce loňského roku, že straně by se lépe vedlo v opozici než coby menšímu partnerovi v Merkelovou vedené koalici, a to potřetí za sebou, nastiňuje renomovaný server. Míní, že absence velkých slibů SPD v programu v době, kdy se v Německu vyhrocuje rebelie ohledně růstu mezd v průmyslu, prověří autoritu Martina Schulze.    

Pokud se SPD vzepře, Merkelové zbude volba mezi menšinovou vládou a novými volbami, deklaruje The Guardian. Dodává, že i kdyby tento scénář nenastal, kancléřka bude zřejmě opatrnější než dříve ohledně politicky obtížných změn. "Bylo by ukvapené odepsat nejdůležitějšího politika počátku 21. století příliš brzy. Ale éra po Merkelové se začíná rozvíjet," uzavírá editorial.