Syrská krize přehledně: Kdo chce válčit a kdo váhá? Aktuální informace

"Nemáme žádné zpravodajské informace, že by tomu bylo jinak. Ale raději počkáme na výsledky ze zprávy inspektorů OSN, než oznámíme definitivní soud," prohlásil dnes mluvčí Ashtonové Michael Mann. Podotkl, že evropská diplomacie od partnerů zpravodajské údaje dostává a vede je v patrnosti.

EU dlouhodobě prosazuje politické řešení syrské krize. "Doufáme, že se Rada bezpečnosti OSN a mezinárodní společenství chopí své odpovědnosti, ale počkejme na závěrečné informace," zopakoval mluvčí s tím, že použití chemických zbraní EU ostře odsuzuje.

Šéf NATO Anders Fogh Rasmussen včera chemické útoky v Sýrii odsoudil: "Pozice NATO je jasná. Chemický útok, který se odehrál 21. srpna u Damašku, je otřesný a neomluvitelný. Věříme, že tyto útoky, které stály životy stovky dětí a žen, nemohou zůstat ignorovány. Existuje důvod, proč jsou chemické zbraně v civilizovaném světě zakázané. Jsou to barbarské nástroje, které nemají v 21. století místo." NATO se podle něj bude teď soustředit na ochranu syrsko-turecké hranice. Aliance má u jižních hranic rozmístěné střely systému Patriot. "Pro NATO nevidím žádnou další roli. Je na jednotlivých spojencích, aby se rozhodli, jak odpoví a jaké vojenské prostředky mohou využít," řekl generální tajemník k možnému širšímu zapojení Severoatlantické aliance do mezinárodní odpovědi na použití chemických zbraní.

Samo Turecko by se k případné vojenské akci samo připojilo. Intervenci si přitom zdejší vláda dokáže představit i bez shody na půdě OSN. Podle premiéra Recepa Tayyipa Erdogana by měl útok vést ke svržení Asadovy vlády. O situaci v Sýrii bude jednat na setkání G20 s Barackem Obamou i Vladimirem Putinem.

USA už od minulého týdne blíže k syrským břehům povolávají své válečné lodě. V pondělí se sem z Arabského moře začala přesouvat letadlová loď USS Nimitz (na snímku), kterou doprovází čtyři torpédoborce a jeden křižník. Do regionu míří také obojživelné plavidlo USS San Antonio, která převáží několik bojových vrtulníků a asi 300 příslušníků námořní pěchoty, píše iHned.cz.

Kongres je zatím v názoru na navrhovanou rezoluci hluboce rozdělený a dělící čára navíc vede napříč politickými stranami. Zatímco protiválečně orientovaní demokraté v netradiční koalici s republikánskými ultrakonzervativci jsou proti zásahu v Sýrii, tábor Obamovi věrných demokratů a republikánských zastánců silné Ameriky protisyrský úder podporuje. V Senátu podle analytiků zřejmě rezoluce projde, ale ve Sněmovně reprezentantů se může dostat do problémů.

Už v pondělí si k sobě do Bílého domu americký prezident povolal senátory Johna McCaina a Lindseyho Grahama, aby s nimi plán možného útoku prodiskutoval. Jak po schůzce McCain prozradil v rozhovoru pro server The Daily Beast, Obama má v plánu posílit opozici.

"Řekl, že by byl ochotný navýšit kapacity Svobodné syrské armády," uvedl senátor. Jaké zbraně by chtěl rebelům poslat, prý prezident neupřesnil. Podle McCaina ale potřebují například protiraketové střely. A pokud mu prý administrativa dá veškeré informace o těchto zbraních, je ochotný hlasovat pro vojenský zásah v Sýrii.

Prezident Obama dnes večer místního času (v noci SELČ) odlétá na státní návštěvu Švédska, na kterou navazuje cesta do Petrohradu na summit států skupiny G20. V Rusku se prezident zaměří na získání souhlasu západních spojenců USA s protisyrskou vojenskou akcí.

Rusko je od počátku proti útoku. Vladimir Putin řekl, že obvinění Syrské vlády z užití chemických zbraní jsou „nehorázný nesmysl" a vyzval USA k předložení důkazů v Radě bezpečnosti OSN. Putin řekl, že jinak americké stanovisko neobstojí. Rusko bude podle prohlášení jakoukoliv americkou vojenskou akci proti Sýrii s vyloučením Rady bezpečnosti považovala za „akt agrese".

Německo naléhá na jednotný postup v OSN. Kancléřka Angela Merkelová v parlamentu prohlásila, že chce využít i tu "nejmenší příležitost" k tomu, aby Rada bezpečnosti OSN nakonec dospěla ke společné reakci na srpnový chemický útok. Připustila ale, že dosažení tohoto cíle není pravděpodobné, zejména s ohledem na "zarputile" odmítavý postoj Moskvy a Pekingu.

Po převzetí odpovědnosti nad násilnostmi v Sýrii volá Liga arabských států. Jakýkoliv nesouhlas s mezinárodní akcí by podle nich syrský režim povzbudil k dalším zločinům. Objevily se nicméně i rozpory uvnitř Ligy, co se týče přístupu k řešení syrské krize. Zatímco Saúdská Arábie vojenskou intervenci plně podporuje, vedoucí představitelé Egypta by dali přednost diplomatickému řešení. Povstalci v jejich zemi totiž patří stejně jako ti syrští k islamistům, vedení země proto stojí na straně prezidenta Asada.

Zprostředkování rozhovorů o urovnání syrské krize nabídl Írán. "Vyjadřujeme naši připravenost stát se prostředníkem ve snaze nalézt mírové urovnání syrské krize," řekl podle webu ČT íránský ministr zahraničí Džavád Zaríf. Vojenská akce by podle íránského ministra uvrhla světové společenství do situace, kterou by bylo obtížné udržet pod kontrolou. "Pro Blízký východ by to mělo nedozírné následky," varoval Džavád Zaríf.

Čína opakovaně prohlašuje, že nepodporuje ani nechrání syrského prezidenta Bašára Asada, a tvrdí, že vetovala jen ty rezoluce OSN, které by podle jejího názoru krizi dále prohloubily. Peking rovněž hostil jak představitele syrské vlády, tak zástupce opozice ve snaze nalézt politické řešení, což však nepřineslo žádné konkrétní výsledky.

"Už nikdy válku! Už nikdy válku!" napsal na svém twitterovém účtu papež František. Vyzval všechny, aby se modlili za mír ve světě a ve svých srdcích.

26. srpna syrský prezident Bašár al-Assad reagoval na hrozby Spojených států a varoval, že pokud USA zaútočí na Sýrii, tak budou poraženy. Popsal nedávná obvinění proti syrské vládě jako "urážku zdravého rozumu" a "nesmysly".