Rom hrozil chlapci (13): Naval kolo, jinak tě...

Byl to jen malý incident. Jistý 16letý chlapec vyhrožoval 13letému zbitím, pokud mu nedá své kolo. Ale starší z chlapců byl Rom, takže napadení v jihopolském městě Andrychów mělo nečekané následky. V několika málo dnech na počátku září vznikl protestní výbor, který zorganizoval podpisovou sbírku a brojil na internetu proti asi 140 Romům žijícím v tomto dvacetitisícovém městě.

Do konce roku by měli neoblíbení spoluobčané z tohoto města zmizet, žádal výbor. Facebooková stránka rozzuřených obyvatel měla do 24 hodin na 1500 příznivců, informovala místní média. Mezitím Facebook stránku kvůli rasistickým výrokům zavřel, stejně tak i nástupnické profily. Prokuratura nyní zkoumá, zda je možné zmíněné výroky vyhodnotit jako vyzývání k nenávisti, a autory tak stíhat.

Starosta Tomasz Žak se pokusil uklidnit vášně tím, že požádal o více policejních hlídek především v centru města. "V policejních statistikách nefigurují Romové častěji než ostatní. Navenek jen budí větší pozornost," zdůraznil.

Gerard Linder, úspěšný kickboxer známý jako Black Dragon (Černý drak) a šéf romské organizace JAMARO, považuje všechny Romy kvůli zmíněným internetovým akcím za zneuctěné. "Překročily se hranice," prohlásil. V romské společnosti v Andrychówě roste strach, neboť slova ze sociálních sítí by mohly brzo následovat činy.

Slováci jsou radikálnější, staví zdi 

Zatímco v Andrychówě a dalších místech v Polsku s větším romských podílem se tato menšina setkává s nedůvěrou a odmítáním, ve vícero městech v sousedním Slovensku je přístup do romských čtvrtí zablokován zdmi a ploty. Deník Sme v červenci po celé zemi napočítal 14 takovýchto "protiromských" zdí. Argumentem pro podobné ohrady je "ochrana před kriminalitou".

Řada slovenských a polských Romů neumí číst a psát, nemají práci a jsou odkázáni na sociální pomoc. I přes povinnou školní docházku zdaleka ne všechny děti chodí do škol - částečně kvůli strachu z diskriminace a také z obav před asimilací. Život v chudobě tak mají další generace předurčený.

Životní poměry v romských osadách především na východním Slovensku připomínají spíše slumy v zemích třetího světa než vesnice v Evropské unii: chatrče se střechami z vlnitého plechu, žádná tekoucí voda a žádné toalety.Vlády ve Varšavě a Bratislavě spoléhají na podporu integrace. Od roku 2001 existuje polský vládní program, který mimo jiné sází na zlepšení školní docházky romských dětí. Vzdělání platí v boji proti chudobě a předsudkům vůči 20.000 polských Romů za nejdůležitější nástroj. Ale i programová zpráva připouští: "Integrace především v lokálních komunitách je obzvláště složitá."

Radikálové v Česku prý mají protiromské vlaky

Německý list Die Welt se nedávno pozastavil nad tím, že protiromských demonstrací v Česku se stále častěji účastní i běžní obyvatelé a že neonacisté mají pro cesty na své akce k dispozici zvláštní vlaky. Proti tomu se ale ohradily České dráhy, podle kterých nešlo o zvláštní vlaky, ale o posilový vůz, o jehož vypravení požádala policie.

"Postavení Romů v České republice se prudce zhoršuje. Sílí zde negativní protiromské nálady, Romové jsou označování za viníky nejrůznějších problémů ve společnosti. Svůj hněv proti nim obrací stále více lidí. Jsme svědky pravidelných protiromských demonstrací a pochodů, jichž se neúčastní pouze krajní pravice, ale stále více lidí z řad běžné populace," stojí ve zprávě Českého helsinského výboru z 10. září.

Situaci podle výboru zhoršují politici, kteří problém neřeší a mnohdy se na něm naopak populisticky přiživují. "Rovněž média bohužel v mnohém přispěla k eskalaci napětí, když přinášela neověřené, vymyšlené nebo zkreslené zprávy," tvrdí tvůrci zprávy.

Na situaci Romů poukazovala i nedávno vydaná zpráva Amnesty International. Ta kritizuje především nerovný přístup romských dětí ke vzdělání. Uvádí také, že zdejší Romové jsou nadále vystaveni útokům a nucenému vystěhování (více o zprávě Amnesty International zde).

Před "anticikanismem" varovala i Bezpečnostní informační služba. I podle ní už na protiromské demonstrace nechodí jen extrémisté, ale i běžní lidé. Podle BIS se občanů nejvíce dotýká kriminalita či narušování veřejného pořádku.

"Z dlouhodobější perspektivy by se protiromské nálady části veřejnosti mohly stát výraznějším problémem pro bezpečnost státu než sice extrémnější, ale méně početné a relativně dobře zmapované skupinky pravicových extremistů. Běžných občanů se totiž nejvíce dotýká drobná nedostatečně řešená kriminalita či narušování veřejného pořádku v blízkosti jejich obydlí. Pokud dojde i k menšímu impulsu, jsou jejich každodenní problémy a z nich vyplývající frustrace v kombinaci s latentním anticikanismem ventilovány a ústí v radikálnější projevy. Mezietnické napětí je potřeba začít razantně, pragmaticky a bez emocí řešit. Jinak z dlouhodobé perspektivy hrozí postupná eskalace tohoto problému a s tím i růst skepse části veřejnosti vůči demokratickým principům ČR," stojí ve stanovisku BIS.