Slovenští Romové zuří: Za 22 let se nic nezměnilo, chceme lepší podmínky

Bratislava - Romové na Slovensku plánují na podzim sérii demonstrací, kterými chtějí upozornit na tíživou sociální situaci, v níž se nachází. Novinářům to dnes řekl šéf neparlamentní Strany romské unie na Slovensku František Tanko.

"Důvodem zorganizování protestů je vysoká nespokojenost Romů s řešením jejich problémů. Za 22 let se nic nezměnilo," tvrdil Tanko. Demonstrace se podle něj uskuteční v září a říjnu ve větších městech, kde žijí Romové, a také v Bratislavě.

Na pětimilionovém Slovensku žije podle loňské studie přes 400.000 Romů. To je téměř čtyřnásobně více, než vyplývá z výsledků posledního sčítání lidu z roku 2011.

Většina Romů tu bydlí v asi 800 osadách na středním a východním Slovensku. Zhruba desetina obydlí v osadách nemá přístup k pitné vodě a není ani napojena na elektrickou energii. Podle odborníků Romům chybí vzdělání, řada z nich nemá práci a je odkázána na finanční pomoc od státu.

"Nechceme sociální dávky. Romové potřebují práci. Pokud budou mít práci, jejich situace se změní," řekl Tanko. Tvrdil také, že projekty financované z evropských fondů Romům ve skutečnosti nepomáhají, protože tyto peníze se prý vynakládají neefektivně, například na různé slavnosti nebo konference. "Ve finále z toho žádný užitek není," dodal.

Podle zástupců slovenských Romů ke zlepšení postavení romské menšiny nepomohl ani vládní zmocněnec pro romské komunity Peter Pollák, jenž sám vyrůstal v romské osadě. 

V roce 2000 přijala Evropská unie směrnici o rasové rovnoprávnosti, která zakazuje diskriminaci založenou na rase nebo etniku – a to v práci, při vzdělávání, v přístupu ke zboží a službám, bydlení nebo zdravotní péči. Charta základních práv EU, která vstoupila v platnost v roce 2009, také zakazuje diskriminaci a zakotvuje právo na vzdělání, sociální podporu, bydlení a práci. Evropská komise je pak oprávněna zakročit proti jednotlivým členům sedmadvacítky, pokud poruší právo EU nebo zmíněnou chartu. Doteď se to nicméně nikdy nestalo v souvislosti s nějakou diskriminací Romů nebo jiné etnické minority, informuje amnesty.cz.

Většina z desítky milionu Romů, kteří žijí v Evropě, trpí podle generální tajemníka Rady Evropy (RE) Thorbjörna Jaglanda segregací a ohromnou chudobou. Přes evropské programy na podporu integrace Romů do společnosti se situace zlepšuje pomalu. Romové čelí denně diskriminaci v médiích, politice a na pracovním trhu. 

Šéf RE v prohlášení uvedl, že diskriminace Romů je nejviditelnější ve městech. Příliš Romů stále žije v ghettech a mnoho jejich dětí chodí do oddělených škol. Rozpočty na městské služby pro bydlení, vzdělání a zdravotní péči bývají často maximálně napjaté, ale i tak by měly zahrnovat Romy. Situaci podle něj ztěžuje odpor a předsudky vůči Romům ze strany části obyvatel.

Související

Napadení Čecha na ubytovně

Slovenský policista bez služebního čísla zbil Čecha na ubytovně, útok vysílal na TikToku

Na slovenské ubytovně v obci Slovenská Ľupča u Banské Bystrice došlo 29. listopadu k brutálnímu útoku policisty na českého občana, který byl navíc živě vysílán na sociální síti TikTok. Napadený muž, Ardian Bobaj, který má původ v Albánii, ale je české národnosti, po zásahu vykašlával a zvracel krev. Podle Bobajova vyjádření pro deník SME zaútočil na ubytovně policista, který neměl viditelné služební číslo.

Více souvisejících

Slovensko Romové

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Evropská Unie

Éra bezpečnostních záruk skončila. Evropa řeší, jak přežít bez pomoci USA

Neustálé útoky Donalda Trumpa na Evropskou unii nutí evropské lídry čelit dosud nemyslitelnému scénáři: budoucnosti bez Spojených států jako hlavního bezpečnostního garanta. Evropa je tak nucena organizovat vlastní obranu mnohem rychleji, než kdokoli předpokládal. Éra amerických „bezpečnostních záruk“ pro Evropu je podle německého zákonodárce a bývalého vojenského důstojníka u konce.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Rostoucí ceny online reklamy nutí malé podniky hledat alternativy. Tisk plakátů se vrací do hry

Online reklama výrazně zdražuje a malé firmy stojí před otázkou, jak zůstat vidět, aniž by jejich marketingový rozpočet praskal ve švech. Stále častěji proto zvažují návrat k tradičním a finančně stabilním formám propagace, mezi které patří i tisk plakátů. Ten nabízí lokální dosah, jednorázové náklady a dlouhodobou viditelnost – vlastnosti, které jsou v současné ekonomické situaci stále cennější.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Letadla, ilustrační foto

Rusové chystali druhé 11. září, do letadel chtěli umístit bomby, zjistili zpravodajci

Evropské zpravodajské služby odhalily, že ruská sabotážní síť připravovala útoky na letadla směřující z Evropy do Spojených států. Podle informací deníku Financial Times bylo zajištěno množství výbušnin dostatečné k provedení bombových útoků ve vzduchu, které by mohly způsobit šok a narušení letecké dopravy v rozsahu neviděném od teroristických útoků z 11. září 2001.

před 3 hodinami

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

před 4 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová uprchla z Venezuely. Míří do Osla, kde měla převzít Nobelovu cenu

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová slíbila, že bude pokračovat ve svém boji za osvobození země od „korupce“, „brutální diktatury“ a „zoufalství“. Učinila tak v Oslu, v norské metropoli, kde jí byla ve středu udělena Nobelova cena za mír. Přestože panovaly horečné spekulace, že by se jí mohlo podařit tajně opustit Venezuelu a na ceremonii se objevit osobně, pětaosmdesátiletá konzervativní politička se nedostavila. Organizátoři však očekávali, že dorazí do Osla v následujících hodinách.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump rozhodl. Američané přitvrdí proti obyčejným turistům

Turisté z desítek zemí mohou být nově při vstupu do Spojených států amerických požádáni o osobní historii na sociálních sítích po dobu posledních pěti let. Upozornila na to BBC. Jde o další z kontroverzních kroků administrativy současného amerického prezidenta Donalda Trumpa v jejím bojí s migrací. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Volební štáb Motoristů

Tanečky kolem Turka. Exprezident Klaus nechápe, co se děje

Zdravotně indisponovaný poslanec Filip Turek zatím chybí na seznamu ministrů, který premiér Andrej Babiš (ANO) předložil prezidentovi Petru Pavlovi před pondělním jmenováním vlády. Motoristé sice tvrdí, že Turek je nadále kandidátem, ale bývalý prezident Václav Klaus poslednímu vývoji nerozumí. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

NATO, ilustrační fotografie.

NATO se musí vzpamatovat jako celek. Adaptace na boj s teroristy už nestačí

Evropa má do roku 2027 převzít roli hlavního pilíře obrany kontinentu. Jenže na tuto roli není vůbec připravená, protože jí chybí síly, infrastruktura, velitelské kapacity i obranný průmysl pro konvenční válku s Ruskem. Aliance navíc ustrnula v logice boje proti terorismu, zatímco se charakter válčení nezadržitelně mění, a protivníci se na to adaptují. Nepřipravené jsou ale i Spojené státy, jejichž armáda i zbrojní průmysl reagují na technologickou revoluci dronů a autonomie nebezpečně pomalu. 

před 10 hodinami

Zdeněk Hřib volí ve volbách do Poslanecké sněmovny

Piráti zřejmě nezmění kurz. Hřib bude v lednu obhajovat funkci

Opoziční Piráty s největší pravděpodobností i nadále povede bývalý pražský primátor Zdeněk Hřib, který byl volebním lídrem v říjnových sněmovních volbách. Hřib potvrdil, že bude v lednu obhajovat funkci předsedy. Tím se stal po konci Ivana Bartoše. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

FT: USA daly Zelenskému na přijetí mírového plánu ultimátum. Ukrajina pošle Bílému domu odpověď ve středu

Vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa předal ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému rámcový mírový plán s tím, že na jeho přijetí má Kyjev jen několik dní. Navrhovaná dohoda by Ukrajině uložila akceptovat územní ztráty výměnou za blíže nespecifikované bezpečnostní záruky ze strany Spojených států, uvedl deník Financial Times s odvoláním na své zdroje.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Novinář měl neomezený přístup k Zelenskému. Teď vysvětlil jeho strategii při jednání i otřes po pádu Jermaka

Necelé dva týdny po rezignaci Andrije Jermaka, dlouholetého šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se Ukrajina stále vzpamatovává z tohoto otřesu. Jermakův odchod, který byl vyvolán skandálem spojeným se zpronevěrou v energetickém sektoru, přišel v nejméně vhodnou dobu. Stalo se to totiž právě v okamžiku, kdy Washington prosazoval nové kolo rozhovorů o ukončení invaze, a Jermak byl přitom hlavním vyjednavačem Kyjeva pro mír.

včera

„Antiukrajinské body byly odstraněny.“ Zelenskyj posílá do USA revidovaný mírový plán

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opětovně potvrdil, že Ukrajina není ochotna postoupit území Rusku. Jednání o mírovém plánu navrženém Spojenými státy americkými sice pokračují, ale bez jasného časového horizontu. Zelenskyj jasně prohlásil, že se rozhodně nehodlají ničeho vzdát. Dodal, že na to nemají zákonné, ústavní, mezinárodní ani morální právo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy