Předsedkyně německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová skončí letos v čele strany a příští rok nebude kandidovat na kancléřku. Politička to dnes oznámila na zasedání vedení křesťanských demokratů v Berlíně. Její krok je i důsledkem politické krize v Durynsku, při níž se ukázalo, že ve straně, která v Německu nejčastěji nominuje kancléře, nemá dostatečnou autoritu.
Sedmapadesátiletá Krampová-Karrenbauerová, o jejímž rozhodnutí dopředu věděla jen kancléřka Angela Merkelová a několik málo dalších politiků, řekla, že chce do léta zorganizovat proces výběru kandidáta na kancléře. Až bude nalezen, vzdá se svého předsednictví.
V CDU jsou podle ní cítit silné odstředivé tendence, které vedly i k tomu, že se neustále objevovaly pochyby o její osobě a o tom, zda by se měla stát kandidátkou na kancléřku. Proto v ní rozhodnutí už nějakou dobu zrálo. Oslabovalo ji také rozdělení funkce šéfky strany a kancléřky, míní. Do budoucna by podle ní oba tyto posty měl zastávat jeden politik.
Dosud se počítalo s tím, že křesťanští demokraté kandidáta na kancléře vyberou na prosincovém sjezdu. Opakovaně se přitom mluvilo o tom, že by se jím nemusela stát Krampová-Karrenbauerová, která nadále zůstává ministryní obrany, ale někdo jiný. Nejčastěji se přitom skloňovala jména ministerského předsedy největší spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Armina Lascheta, ministra zdravotnictví Jense Spahna a bývalého šéfa poslanců konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze.
Dvojici posledně jmenovaných politiků Krampová-Karrenbauerová porazila v souboji o předsednický post CDU v prosinci 2018, kdy v čele dlouhodobě nejsilnější strany po více než 18 letech nahradila kancléřku Angelu Merkelovou. Ta se stranické funkce vzdala po sérii nezdarů CDU v regionálních volbách.
Bývalé sárské premiérce, která svým klidným a pragmatickým stylem právě Merkelovou značně připomíná, se ale nepodařilo křesťanské demokraty dovést k výrazným úspěchům. Naopak, i pod jejím vedením v několika zemských volbách utrpěli výrazné ztráty, což oslabilo její autoritu. Už na loňském listopadovém sjezdu proto oznámila, že je připravena okamžitě skončit ve funkci, pokud nenajde dostatečnou podporu pro svou politiku.
Vše vyvrcholilo minulý týden ve východoněmeckém Durynsku, když navzdory naléhání Krampové-Karrenbauerové tamní křesťanští demokraté při volbě ministerského předsedy hlasovali pro Thomase Kemmericha (FDP). Ten byl také nakonec překvapivě díky jejich hlasům i hlasům svobodných demokratů a politiků pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) zvolen. Bylo to vůbec poprvé, kdy AfD někomu pomohla do premiérského postu.
Durynské hlasování je v Německu vnímáno jako prolomení tabu a například Merkelová, která je důsledně proti jakékoli spolupráci s AfD, ho označila za neodpustitelné. Právě durynskými událostmi dnes argumentovala i Krampová-Karrenbauerová. Existuje podle ní nevyjasněný vztah mezi částmi CDU na jedné straně a AfD a Levicí na straně druhé. Ona je přitom proti spolupráci s oběma. "Jakékoliv sbližování s AfD oslabuje CDU," řekla dnes s tím, že protestní strana stojí proti všemu, co CDU představuje.
Spolu se sesterskou Křesťanskosociální unií (CSU), jejíž šéf Markus Söder by se možná také mohl stát kandidátem na kancléře, je CDU dlouhodobě nejsilnější politickou silou spolkové republiky. Jejími členy byli všichni nejdéle působící pováleční kancléři - Konrad Adenauer (14 let), Helmut Kohl (16 let) i Merkelová (zatím přes 14 let).
Související
Německá CDU zahájila volební sjezd, vybírá nástupce Merkelové
Německá vládní CDU volí nového předsedu, kandidáti jsou tři
Annegret Krampová-Karrenbauerová , CDU , Německo , Alternativa pro Německo (AfD) , Thomas Kemmerich (německý politik) , Angela Merkelová , Friedrich Merz (CDU)
Aktuálně se děje
před 4 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
včera
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
včera
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu.
Zdroj: Jan Hrabě