Německá vládní CDU volí nového předsedu, kandidáti jsou tři

Po sérii odkladů způsobených koronavirem začne v pátek dvoudenní stranický sjezd. Kvůli pandemii se koná digitálně. Takřka po roce, kdy současná šéfka strany Annegret Krampová-Karrenbauerová oznámila, že nechce být kancléřkou a že dává předsednickou funkci k dispozici, a jen několik měsíců před zářijovými parlamentními volbami tak CDU získá jistotu v podobě nového vedení. Původně měl být totiž předseda znám již loni v dubnu.

Hlavním dnem sjezdu bude sobota, kdy 1001 delegátů bude hlasovat o tom, koho v čele strany chtějí. Pokud v prvním kole volby žádný z uchazečů nezíská více než polovinu delegátů, uskuteční se druhé kolo. Do něj postoupí dva nejúspěšnější kandidáti. Výsledek sobotního hlasování bude ale formálně považován za předběžný, protože z právních důvodů musí být potvrzen ještě korespondenční volbou.

Delegáti proto svou vůli ještě vyjádří na připravený formulář, který pošlou do ústředí strany. Zde pak bude po sečtení korespondenčních hlasů o týden později v pátek 22. ledna oficiálně nový předseda potvrzen.

Post předsedy CDU automaticky nezaručuje stranickou kandidaturu na kancléře. O tom, kdo bude volebním lídrem, rozhodne CDU po jednání se svou bavorskou sesterskou Křesťanskosociální unií (CSU). Obě strany na celostátní úrovni tradičně tvoří koalici, proto kancléřského kandidáta vybírají společně na základě vzájemného souhlasu. Spekuluje se, že kancléřské ambice má šéf CSU Markus Söder, který je bavorským premiérem. Söder sice tvrdí, že za své místo považuje Bavorsko, podle analytiků ale vyčkává, jak volba v CDU dopadne.

Za favorita předsednické volby je mezi straníky považován Merz, který je názorově řazen ke konzervativnímu křídlu. Na druhém místě anket končí liberál Laschet. Röttgen, kterého tíží prohra ve volbách v Severním Porýní-Vestfálsku v roce 2012, kdy usiloval o post zemského premiéra, je považován za outsidera klání.

Zatímco Laschet v kampani sází na kontinuitu s 16letou kancléřskou érou Angely Merkelové a podporu populárního ministra zdravotnictví Jense Spahna, Merz naopak zdůrazňuje potřebu vykročit novým směrem. Varuje před pokračováním v současné linii, což by podle něj vedlo k volebnímu propadu. Nynější vysoké preference unie CDU/CSU považuje za výkyv související s krizovým řízením země v době pandemie.

Merz se rovněž chce důrazněji věnovat klimatické politice, chce oslovit voliče mimo politický střed a za důležité téma považuje také nový směr Evropy, aby se kontinent stal uznávaným světovým hráčem.

Rovněž Röttgen chce, aby křesťanští demokraté byli věrohodnější v ekologické oblasti a lépe rozpoznávali možné krize ve světě. Zároveň ale požaduje, aby CDU zůstala středovou stranou, která je jasně vymezená vůči pravicově populistické Alternativě pro Německo (AfD) i postkomunistické Levici na opačné straně politického spektra.