Příští sedmiletý rozpočet Evropské unie a související fond pro oživení ekonomik po koronavirovém výpadku musí počítat s klimatickými závazky EU a dalšími dosavadními prioritami. Pomoc pro odvětví a regiony zasažené krizí by měla být co nejrozsáhlejší, zároveň by ale neměly přijít zkrátka studijní či vědecké programy. Požadují to poslanci Evropského parlamentu, kteří se na čtvrtečním plenárním jednání chystají přijmout usnesení k rozpočtu a fondu.
Evropská komise plánuje předložit jejich návrh během května. Komisaři odhadují, že na pokrizovou pomoc by měla EU vyhradit až dva biliony eur (56 bilionů korun). Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová v dubnu prohlásila, že by příští rozpočet mohl v zájmu investic do zasažených odvětví nabobtnat z dříve navrhovaných 1,1 procenta hrubého národního důchodu EU až ke dvěma procentům.
Hlavní slovo při vyjednávání o návrzích předložených Bruselem budou mít lídři členských zemí, jejichž pohledy na objem i rozdělení financí se zatím velmi různí a diplomaté čekají vypjaté debaty. Europarlament však bude schvalovat finální podobu rozpočtu a poslanci v posledních dnech dávají najevo, že jej nemusí odsouhlasit, pokud nebude reflektovat jejich požadavky.
"Poslanci musejí mít plnohodnotné slovo v tom, kam budou peníze investovány...Jak dává parlament najevo od začátku tohoto mandátu, není pouhou poštovní schránkou," prohlásil minulý týden předseda EP David Sassoli v narážce na dosavadní praxi, kdy EP většinou přes kritická prohlášení schválil víceletý rozpočet v podobě dohodnuté členskými zeměmi.
Podle italského politika by měl rozpočet být co nejvyšší a pomoci zacelit mezery mezi jednotlivými regiony různě zasaženými krizí, nemá však zapomínat ani na "dlouhodobé investice". Poslanci jimi mají na mysli například program na podporu výzkumu Horizont 2000 či studentské výměny Erasmus, o jejichž osud se v souvislosti s podporou ekonomik někteří obávají.
"Postpandemické oživení nesmí být financováno na úkor existujících priorit," uvedl místopředseda nejsilnější lidovecké frakce v EP Siegfried Murešan. Stejně jako další velké europoslanecké kluby mluví i lidovci o tom, že by komise neměla slevit ze svých plánů na podporu zelené a digitální ekonomiky, s níž má podle poslanců plán obnovy sladit.
Parlament již v únoru zkritizoval tehdejší "překrizový" návrh rozpočtu na období 2021 až 2027, v němž předseda Evropské rady Charles Michel po konzultacích s členskými zeměmi ubral peníze ze zmíněných programů a výrazně snížil celkový objem rozpočtu. Někteří diplomaté očekávají, že podobné tendence mohou mít lídři států i při vyjednávání o novém návrhu. Od polských či českých vládních politiků se navíc ozývají hlasy volající po odkladu klimatických plánů komise v zájmu co nejpružnější pomoci ekonomikám.
Část poslanců se vzhledem k očekávanému dlouhému vyjednávání mezi státy obává, že parlament nedostane odpovídající čas na schválení návrhu. Rozpočtový výbor proto minulý týden vyzval komisi, aby do června připravila záložní plán pro případ, že by nebyl rozpočet do konce roku schválen. Výdaje na rok 2021 by se v tom případě začaly automaticky řídit letošním rozpočtem, řada dlouhodobých programů by však bez nového víceletého rámce nepokračovala. "Občané, podniky ani nevládní organizace by neměli pochopení pro výpadek ve financování," komentovala návrh jeho socialistická spoluzpravodajka Margarida Marquesová.
Související
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
Čech prosazuje v Bruselu návrh, který by mohl přitížit Ukrajině
evropský parlament , EU (Evropská unie) , rozpočet , Ekonomika
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Peskov hrozí: Pokud Ukrajinci dostanou rakety ATACMS delšího doletu, zatlačíme je hlouběji
před 27 minutami
Pekarová Adamová se poprvé vyjádřila k potvrzení trestu pro Feriho
před 43 minutami
Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci
před 1 hodinou
Svrčinová na vlastní žádost končí jako hlavní hygienička
Aktualizováno před 1 hodinou
VIDEO: Londýnem se prohánělo několik splašených zakrvácených koní. Na místě jsou zranění lidé
před 1 hodinou
Valorizace důchodů v lednu 2025: První odhady už naznačují, jak penze porostou
před 2 hodinami
Putinův věrný sluha suspendoval kněze, který vedl mši za Navalného
před 2 hodinami
Izrael dá brzy zelenou ofenzivě do Rafáhu. Satelitní snímky odhalily přípravy
před 2 hodinami
Rozhodnuto: Řecko předá systém Patriot Ukrajině. USA jim zaručily bezpečnost a kompenzaci
před 2 hodinami
Sestra vůdce KLDR hrozí: Vybudujeme ohromnou vojenskou sílu
před 3 hodinami
Černochová jmenuje nového šéfa vojenské rozvědky. Berouna střídá Bartovský
před 3 hodinami
Fico definitivně zatočil s RTVS. Stanice se přejmenuje a bude povinně vysílat hymnu
před 4 hodinami
Meningokok v Česku zabil malého chlapce. Experti zdůrazňují význam očkování
před 5 hodinami
Počasí: Česko čekají ještě dvě mrazivé noci, upozornili meteorologové
před 5 hodinami
Rusko řeší korupční kauzu na Šojguově ministerstvu. Putin o případu ví
před 6 hodinami
Policie se vyjádřila k zásahu ve škole na Tachovsku. Mladík skončil v cele
před 7 hodinami
Belgičan si v těle sám vytváří alkohol. Pokuty za řízení v opilosti platit nemusí
před 7 hodinami
Zimní počasí opět udeří. Místy může napadnout až 10 centimetrů sněhu
před 7 hodinami
Většina zbraní z amerického balíčku pro Ukrajinu je již v Německu a Polsku ve skladech
před 8 hodinami
ANO by v březnu vyhrálo volby. Ze Sněmovny by vypadly dvě vládní strany
Jen pět politických stran nebo hnutí by se dostalo do Poslanecké sněmovny podle březnového volebního modelu agentury Median. Volby by s velkým náskokem vyhrálo opoziční hnutí ANO, které by volilo 32 procent voličů.
Zdroj: Jan Hrabě