Inflace v eurozóně byla v červnu opět rekordní, zrychlila na 8,6 procenta

Meziroční růst cen v eurozóně v červnu opět překonal rekordní hranici a zrychlil na 8,6 procenta. To je o pět desetin procentního bodu více než v květnu. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Stejně jako v předchozích měsících přispívalo k růstu inflace především pokračující zdražování energií. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje.

Červnová inflace překonala očekávání analytiků, kteří počítali s jejím růstem na 8,3 procenta. Před rokem v červnu rostly ceny v zemích platících společnou měnou o 1,9 procenta.

Klíčovou měrou se na pokračujícím zrychlování inflace podepsaly především energie, jejichž ceny v červnu vzrostly o 41,9 procenta, zatímco v květnu to bylo 39,1 procenta. Zrychlil také růst cen potravin, tabáku a alkoholu, a to na 8,9 procenta z květnových 7,5 procenta.

Ze zemí platících eurem mělo v červnu podle dnešního odhadu nadále nejvyšší inflaci Estonsko, kde vzrostla na 22 procent, následovaly Litva (20,5 procenta) a Lotyšsko (19 procent). Nejméně naopak rostly ceny na Maltě (6,1 procenta), poté ve Francii (6,5 procenta), ve Finsku (8,1 procenta) a v Německu (8,2 procenta).

Výroba v továrnách v eurozóně v červnu po dvou letech klesla

Továrenská výroba v eurozóně v červnu poprvé od vypuknutí první vlny pandemie covidu-19 před dvěma lety klesla. Spotřebitelé kvůli vysokým cenám a horšímu hospodářskému výhledu tolik nenakupují. Vyplývá to z dnešní zprávy organizace S&P Global. Index měřící výrobu se snížil na dvouleté minimum 49,3 bodu. Dostal se tak pod klíčovou padesátibodovou hranici, která je předělem mezi poklesem a růstem produkce. V květnu činila jeho hodnota 51,3 bodu, uvedla agentura Reuters.

Index celkové aktivity ve zpracovatelském průmyslu v červnu klesl na 52,1 z květnových 54,6 bodu. Dostal se tak na nejnižší hodnotu od srpna 2020.

"Poptávka nyní slábne, protože firmy hlásí, že zákazníci jsou kvůli rostoucím cenám a nejistým ekonomickým vyhlídkám opatrnější ve vztahu k výdajům," uvedl analytik S&P Global Chris Williamson.

Index nových objednávek v červnu klesl hlouběji pod klíčovou padesátibodovou hranici, a to na 45,2 z 48,7 bodu v květnu. Dostal se tak nejníže od května 2020.

Inflace v eurozóně se v červnu podle dnešních údajů statistického úřadu Eurostat vyšplhala na rekordních 8,6 procenta. To je více než čtyřnásobek cílové dvouprocentní sazby Evropské centrální banky (ECB).

Související

euro, ilustrační fotografie

Balkán čeká na euro, Polsko se od něj odvrací: Rozdílné cesty dvou členů EU

Zatímco Bulharsko, nejchudší země Evropské unie, se připravuje na přijetí společné evropské měny, Polsko – donedávna označované za ekonomického premianta bloku – od eura stále víc ustupuje. Rozdílný přístup obou států ukazuje hluboké rozpory v rámci EU ohledně budoucnosti hospodářské integrace, píše Politico.
euro, ilustrační fotografie Původní zpráva

Euro není všelék, Bulharsko zůstane chudší zemí EU. Ekonom bilancuje (ne)výhody možného českého vstupu do eurozóny

Ekonom Pavel Kuchař z Katedry ekonomicko-manažerských studií olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz vysvětlil, jak je možné, že Bulharsko vstoupí do eurozóny ještě před Českou republikou. Rovněž bilancoval výhody a nevýhody přijetí eura. Zmínil, že velkou roli při zachovávání koruny hraje národní hrdost.

Více souvisejících

EUR inflace

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Kateřina Siniaková

Český tenis se ve Wimbledonu opět neztratil. Siniaková triumfovala v mixu

Ani letošní ročník slavného tenisového grandslamu ve Wimbledonu nebude bez českého vítěze, i když se nejedná o vítězství v singlu. Na Markétu Vondroušovou (2023) a Barboru Krejčíkovou (2024) a jejich singlové triumfy letos navázala Kateřina Siniaková svým premiérovým grandslamovým triumfem v mixu po boku Nizozemce Sema Verbeeka. Premiérovým i přesto, že Siniaková si připsala svůj již 11. triumf v All England Clubu. Všechny předešlé totiž získala v ženské čtyřhře, v ní tentokrát na londýnské trávě neuspěje.

včera

včera

Donald Trump

Trump stanovil výši cla pro zboží z EU. Platit bude od srpna

Spojené státy od srpna uvalí na zboží dovezené z Evropské unie třicetiprocentní clo. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který v sobotu zveřejnil příslušný dopis na sociálních sítích. Clu ve stejné výši bude podléhat i zboží z Mexika. 

včera

včera

Válka v Izraeli

Příměří v Gaze se vzdaluje. Izraelci to nemyslí vážně, tvrdí Palestinci

Americký prezident Donald Trump sice na začátku července vítězoslavně oznámil uzavření příměří v Pásmu Gazy, ale slova už nedoprovázejí činy. Jednání mezi Izraelem a hnutím Hamás o klidu zbraní a propuštění rukojmích jsou na hraně kolapsu, informovala BBC s odkazem na palestinský zdroj obeznámený s aktuální situací. 

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné

Ačkoli americký prezident Donald Trump v dubnu oznámil ambiciózní plán uzavřít obchodní dohody se 200 zeměmi světa, dosavadní bilance jeho iniciativy zůstává skromná. Bílý dům zatím informoval pouze o třech dohodách – s Čínou, Velkou Británií a Vietnamem. Zbývající státy byly varovány, že pokud se ke spolupráci nepřipojí, budou čelit zvýšeným clům. Trump celý krok prezentoval jako „den osvobození“ a „začátek zlaté éry Ameriky“.

včera

včera

Žena v armádě, ilustrační fotografie.

Ženy do armády, zavelelo Dánsko. Brannou povinnost určuje losování

Podle nových pravidel schválených dánským parlamentem se ženy zapojí do losovacího systému spolu s osmnáctiletými muži a mohou tak být povolány k povinné vojenské službě. Ta bude trvat jedenáct měsíců. Do této chvíle se do výcviku mohly ženy přihlásit pouze jako dobrovolnice. 

včera

Elon Musk uspěl, kde mohl. V americké politice ale nejspíš narazí, naznačuje Ringlerová

Elon Musk zvažuje vznik nové politické strany, tzv. America Party, která by podle něj cíleně zasáhla do několika klíčových volebních obvodů a mohla ovlivňovat rozhodování v Kongresu. Podle expertky Zuzany Ringlerové z brněnské Masarykovy univerzity je ale pro nový subjekt ve většinovém systému USA extrémně obtížné uspět. Přesto by Musk mohl narušit rovnováhu mezi republikány a demokraty.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy