Lisabonská smlouva platí už 10 let. Zásadně změnila EU, Klaus dělal obstrukce

Lisabonská smlouva o reformě Evropské unie, která vstoupila v platnost před deseti lety, 1. prosince 2009, je vlastně jednou z revizí takzvané maastrichtské smlouvy, platné od listopadu 1993, která mimo jiné zavedla termín Evropská unie. Až lisabonská smlouva ovšem dala EU právní subjektivitu.

Na základě této smlouvy získala EU svého prvního prezidenta (Herman Van Rompuy) a prvního ministra zahraničí (Catherine Ashtonová).

Před lisabonskou smlouvou bylo unijní právo vlastně legislativou Evropského společenství (ES; do roku 1993 EHS), Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM) a Evropského sdružení uhlí a oceli (ESUO; do července 2002, kdy ESUO zaniklo).

Celebrating 10 years of the #LisbonTreaty! ?Find out how the treaty has shaped the ?? as we know it today in our interactive story!

— EU Council (@EUCouncil) November 27, 2019

Schvalování lisabonské smlouvy, podepsané v prosinci 2007 v portugalské metropoli, trvalo téměř dva roky, jako poslední ji 3. listopadu 2009 ratifikovala ČR. V ten den nejprve Ústavní soud rozhodl, že smlouva je v souladu s českou ústavou a poté dokument podepsal prezident Václav Klaus. Ten předtím smlouvu odmítal v obavě z prolomení Benešových dekretů, od unijního summitu ale získal příslib české výjimky z listiny základní práv.

Nová smlouva byla ale potřebná i kvůli chystanému rozšiřování a lepšímu fungování unie. Přijímání dokumentu ovšem provázely komplikace. V červnu 2008 smlouvu například odmítli v referendu Irové, kteří ji schválili až napodruhé v říjnu 2009 poté, co jim Evropská unie přiznala další záruky, mimo jiné komisaře pro každou zemi EU. Průtahy přinesl i český postoj.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Václav Klaus lisabonská smlouva

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 39 minutami

před 41 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Bělorusko, Minsk

Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem

Běloruské bezpečnostní a zpravodajské služby plánují systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem. Organizace ByPol, sdružující bývalé představitele běloruských silových struktur, upozornila na tuto situaci na svých internetových stránkách s tím, že se jedná o skupinu 700 až 800 osob, které se mají pokusit překročit hranice Evropské unie.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu: Izrael zůstane proti Hamásu osamocený, když bude muset

Izrael zůstane ve válce proti palestinskému hnutí Hamás "osamocený", pokud bude muset. Prohlásil to dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci na varování prezidenta USA Joea Bidena v souvislosti s plánovanou operací izraelské armády ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Uvedla to agentura AP.

včera

Ilustrační foto

Všechny vodní elektrárny na Ukrajině jsou vážně poškozeny

Při středečních útocích ruských sil na Ukrajinu byly vážně poškozeny dvě vodní elektrárny a jsou mimo provoz. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedla státní energetická společnost Ukrhydroenerho, nekonkretizovala však, o které elektrárny se jedná.  

včera

včera

včera

Polsko-běloruská hranice

Polsko posiluje kovovou bariéru na hranici s Běloruskem

Polsko posiluje kovovou bariéru na své hranici s Běloruskem, aby zabránilo nelegální migraci. Připravuje také plány na zvýšení ochrany hranice s Ruskem, uvedl ve čtvrtek polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz podle agentury AP.

včera

Izraelci se brání Bidenovu ultimátu: Pro dosažení svých cílů uděláme vše

Izrael podnikne všechny nezbytné kroky k tomu, aby v Pásmu Gazy dosáhl svých válečných cílů. Prohlásil to izraelský ministr obrany Joav Galant v reakci na tlak Spojených států zastavit izraelskou operaci ve městě Rafah, informuje agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy