Příliv migrantů do Evropy vrcholil v roce 2015, kdy na starý kontinent podle zprávy Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), zveřejněné 21. prosince toho roku, dorazilo více než 1,1 milionu. Do centra světové pozornosti se migrační krize dostala už v dubnu 2015, kdy se u pobřeží Libye potopily dvě lodi převážející migranty a zahynuly stovky z nich.
Itálie tehdy požádala EU o svolání mimořádného summitu. Z první potopené lodi u pobřeží Libye se z asi 550 osob na palubě podařilo zachránit jen 144. Další loď s asi 850 běženci z Libye se potopila o pět dní později, z ní se podařilo zachránit jen necelou třicítku osob. Bylo to největší neštěstí svého druhu ve Středomoří.
Ale nebyla to jediná tragédie. V srpnu 2015 bylo nalezeno 71 těl mrtvých uprchlíků v odstaveném chladírenském voze na dálnici mezi Budapeští a Vídní. Soud v maďarském Kecskemétu v červnu 2018 potrestal 25 lety vězení čtyři hlavní obžalované.
V roce 2015 požádalo v Evropské unii o azyl podle Eurostatu celkem 1,322.000 migrantů. Většina z nich zamířila do Německa. Zhruba polovinu příchozích tvořili podle IOM uprchlíci ze Sýrie, asi 20 procent bylo z Afghánistánu a okolo sedmi procent z Iráku.
V roce 2016 se počty žádostí azylantů v EU podle Eurostatu vyšplhaly na 1,260.000, o rok později žádalo 705.000 osob, v roce 2018 jich bylo 608.335 a vloni 738.425. Hlavními přijímacími zeměmi byly podle unijního podpůrného azylového úřadu EASO Francie, Německo a Španělsko, v těchto státech byla celkem podána víc jak polovina všech žádostí. Největší počet uprchlíků pocházel ze Sýrie, Afghánistánu a Venezuely.
V souvislosti s migrační krizí využily v kritickém roce 2015 některé země výjimek a částečně obnovily kontroly na hranicích. Od podzimu 2015, kdy se desetitisíce migrantů vydaly z Balkánu na cestu do západní Evropy, zavedlo kontroly Německo na hranicích s Rakouskem. Kontroly alespoň na části svých hranic zahájily a opakovaně prodlužují také Francie, Dánsko, Švédsko a Norsko. EK dlouhodobě na země apeluje, aby tyto hraniční kontroly už neprodlužovaly.
O kvótách na přerozdělování běženců, které se staly předmětem dlouhodobého sváru uvnitř osmadvacítky, rozhodli v září 2015 ministři vnitra unijních zemí. I když návrh na jednorázové rozdělení 120.000 žadatelů o azyl, kteří se nacházeli v Itálii a Řecku, mezi ostatní členské země získal podporu, nebyl schválen jednomyslně. Proti se postavilo Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko, zdrželo se Finsko.
V lednu 2018 Soudní dvůr EU oznámil, že EK u něj podala žaloby proti Česku, Maďarsku a Polsku kvůli jejich odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl. Letos v dubnu soudní dvůr EU rozhodl, že Česko, Polsko a Maďarsko odmítáním povinného přerozdělování uprchlíků nesplnily své povinnosti plynoucí z práva Evropské unie.
V červnu 2018 země EU na svém summitu schválily změny v přístupu EU k migraci. Potvrdily potřebu zřídit pro migranty střediska na severoafrickém pobřeží a i na území těch členských států, které se na takovém projektu dobrovolně chtějí podílet a dobrovolně by například od Itálie migranty převzaly.
V prosinci 2018 potvrdilo Valné shromáždění OSN většinou 152 hlasů globální pakt o migraci. Proti hlasovalo pět zemí, Česko, Maďarsko, Izrael, Polsko a USA. Dalších 12 zemí se zdrželo. Právně nezávazný globální pakt o migraci měl zajistit bezpečnou, řízenou a legální migraci, řada zemí včetně ČR jej však odmítá. Dalším přijatým dokumentem byl globální pakt o uprchlících, který rozšířil současný mezinárodní právní rámec o běžencích.
A letos v září zveřejnila návrh nové migrační a azylové politiky Evropská komise. Balíček počítající s urychlením návratů neúspěšných žadatelů i s povinnou solidaritou všech členských zemí jim ale dává na výběr, zda přijmou běžence, nebo budou organizovat návraty neúspěšných žadatelů o azyl. Podle českého premiéra Andreje Babiše je na novém návrhu pozitivní, že neobsahuje povinné kvóty pro přijímání uprchlíků.
Podle zprávy IOM o migraci za rok 2019 je ve světě nyní odhadem celkově asi 272 milionů migrantů, tedy asi 3,5 procenta světové populace, oproti 150 milionům migrantů v roce 2000. V roce 2015 to bylo celkově 249 milionů.
Související

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde
uprchlíci , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 4 minutami

Novinky o případu tragédie na Trojském mostě. Mladík byl ještě nezletilý
před 46 minutami

Tragédie v Gaze. Útok dronu nepřežilo i několik dětí, Izraelci přiznali chybu
před 1 hodinou

Trumpovi lidé mění FBI v loajální mašinérii. Věrnost posuzují detektory lži
před 2 hodinami

Fiala píše Ficovi. Slováky v dopise žádá o podporu protiruských sankcí
před 3 hodinami

Zájem o hráče z české ligy v zahraničí stoupá. Z elitních lig cílí na Šulce, Zadražila nebo Riga
před 3 hodinami

Nedělní bouřky budou spíše ojedinělé. Meteorologové vysvětlili, proč platí výstraha
před 4 hodinami

Dánové v čele Evropy. Nejvyšší prioritu má "zelená" a bezpečnost
před 5 hodinami

Mladík se v Praze tragicky zřítil z mostní konstrukce. Případ řeší policie
před 5 hodinami

Miliardáři by mohli zastavit hlad i chudobu. Nechtějí, a nikdo to po nich ani nemůže chtít
před 6 hodinami

Volby by vyhrálo ANO. Starostové v novém průzkumu předčili SPD
před 7 hodinami

Bouřlivé počasí je zpět. Meteorologové varují před kroupami a přívaly deště
před 7 hodinami

Dodržujte právní stát, jinak z EU nepřijdou peníze. Slováci a Maďaři mají problém
před 8 hodinami

Češi jsou jediní z ciziny. Hasiči posílají experty do Texasu, aby hledali pohřešované
před 9 hodinami

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA
před 9 hodinami

Brusel na nohou: Úředníci přišli o víkend, scházejí se diplomaté. Kvůli Trumpovi
před 10 hodinami

Kimova KLDR přislíbila bezpodmínečnou podporu Ruska ve válce na Ukrajině
před 11 hodinami

První předpověď počasí na příští víkend. Česko bude pod vlivem útvaru nad Alpami
včera

Nevídaná nehoda na Bruntálsku má vážné následky. Na auto spadl obráběcí stroj
včera

Slovenský filmař ovládl karlovarský festival. Skarsgård má Křišťálový glóbus
včera
Trump oznámil uvalení cla na zboží z EU. Známe první reakce českých politiků
Po šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové přišly i první reakce českých politiků na záměr amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit od srpna třicetiprocentní clo na zboží z Evropské unie, tedy i z Česka. Podle ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN) je Unie připravena hájit vlastní zájmy.
Zdroj: Jan Hrabě