Migrace do EU klesá, ukazují nová čísla

Příliv migrantů do Evropy vrcholil v roce 2015, kdy na starý kontinent podle zprávy Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), zveřejněné 21. prosince toho roku, dorazilo více než 1,1 milionu. Do centra světové pozornosti se migrační krize dostala už v dubnu 2015, kdy se u pobřeží Libye potopily dvě lodi převážející migranty a zahynuly stovky z nich.

Itálie tehdy požádala EU o svolání mimořádného summitu. Z první potopené lodi u pobřeží Libye se z asi 550 osob na palubě podařilo zachránit jen 144. Další loď s asi 850 běženci z Libye se potopila o pět dní později, z ní se podařilo zachránit jen necelou třicítku osob. Bylo to největší neštěstí svého druhu ve Středomoří.

Ale nebyla to jediná tragédie. V srpnu 2015 bylo nalezeno 71 těl mrtvých uprchlíků v odstaveném chladírenském voze na dálnici mezi Budapeští a Vídní. Soud v maďarském Kecskemétu v červnu 2018 potrestal 25 lety vězení čtyři hlavní obžalované.

V roce 2015 požádalo v Evropské unii o azyl podle Eurostatu celkem 1,322.000 migrantů. Většina z nich zamířila do Německa. Zhruba polovinu příchozích tvořili podle IOM uprchlíci ze Sýrie, asi 20 procent bylo z Afghánistánu a okolo sedmi procent z Iráku.

V roce 2016 se počty žádostí azylantů v EU podle Eurostatu vyšplhaly na 1,260.000, o rok později žádalo 705.000 osob, v roce 2018 jich bylo 608.335 a vloni 738.425. Hlavními přijímacími zeměmi byly podle unijního podpůrného azylového úřadu EASO Francie, Německo a Španělsko, v těchto státech byla celkem podána víc jak polovina všech žádostí. Největší počet uprchlíků pocházel ze Sýrie, Afghánistánu a Venezuely.

V souvislosti s migrační krizí využily v kritickém roce 2015 některé země výjimek a částečně obnovily kontroly na hranicích. Od podzimu 2015, kdy se desetitisíce migrantů vydaly z Balkánu na cestu do západní Evropy, zavedlo kontroly Německo na hranicích s Rakouskem. Kontroly alespoň na části svých hranic zahájily a opakovaně prodlužují také Francie, Dánsko, Švédsko a Norsko. EK dlouhodobě na země apeluje, aby tyto hraniční kontroly už neprodlužovaly.

O kvótách na přerozdělování běženců, které se staly předmětem dlouhodobého sváru uvnitř osmadvacítky, rozhodli v září 2015 ministři vnitra unijních zemí. I když návrh na jednorázové rozdělení 120.000 žadatelů o azyl, kteří se nacházeli v Itálii a Řecku, mezi ostatní členské země získal podporu, nebyl schválen jednomyslně. Proti se postavilo Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko, zdrželo se Finsko.

V lednu 2018 Soudní dvůr EU oznámil, že EK u něj podala žaloby proti Česku, Maďarsku a Polsku kvůli jejich odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl. Letos v dubnu soudní dvůr EU rozhodl, že Česko, Polsko a Maďarsko odmítáním povinného přerozdělování uprchlíků nesplnily své povinnosti plynoucí z práva Evropské unie.

V červnu 2018 země EU na svém summitu schválily změny v přístupu EU k migraci. Potvrdily potřebu zřídit pro migranty střediska na severoafrickém pobřeží a i na území těch členských států, které se na takovém projektu dobrovolně chtějí podílet a dobrovolně by například od Itálie migranty převzaly.

V prosinci 2018 potvrdilo Valné shromáždění OSN většinou 152 hlasů globální pakt o migraci. Proti hlasovalo pět zemí, Česko, Maďarsko, Izrael, Polsko a USA. Dalších 12 zemí se zdrželo. Právně nezávazný globální pakt o migraci měl zajistit bezpečnou, řízenou a legální migraci, řada zemí včetně ČR jej však odmítá. Dalším přijatým dokumentem byl globální pakt o uprchlících, který rozšířil současný mezinárodní právní rámec o běžencích.

A letos v září zveřejnila návrh nové migrační a azylové politiky Evropská komise. Balíček počítající s urychlením návratů neúspěšných žadatelů i s povinnou solidaritou všech členských zemí jim ale dává na výběr, zda přijmou běžence, nebo budou organizovat návraty neúspěšných žadatelů o azyl. Podle českého premiéra Andreje Babiše je na novém návrhu pozitivní, že neobsahuje povinné kvóty pro přijímání uprchlíků.

Podle zprávy IOM o migraci za rok 2019 je ve světě nyní odhadem celkově asi 272 milionů migrantů, tedy asi 3,5 procenta světové populace, oproti 150 milionům migrantů v roce 2000. V roce 2015 to bylo celkově 249 milionů.

Související

Vít Rakušan na setkání s příznivci v Brandýse nad Labem (20.1.2025)

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci

Alexander Dobrindt, německý ministr vnitra, který ze strany bavorských konzervativců prosazuje tvrdý přístup k migraci, pozval své kolegy z Česka, Polska, Francie, Rakouska a Dánska na summit, který se uskuteční 18. července na nejvyšší hoře Německa.
Uprchlíci, ilustrační foto Původní zpráva

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.

Více souvisejících

uprchlíci EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 46 minutami

před 1 hodinou

FBI

Trumpovi lidé mění FBI v loajální mašinérii. Věrnost posuzují detektory lži

Za vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa dochází v FBI k rozsáhlým personálním změnám a zvýšenému využívání detektorů lži, které podle svědků slouží i k prověřování loajality vůči vedení úřadu. Tímto způsobem je oslabována nezávislost agentury, která má být věrná ústavě, nikoli prezidentovi. Čistky zasáhly desítky elitních agentů, klíčové pozice obsazují nově loajální Trumpově administrativě.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Zájem o hráče z české ligy v zahraničí stoupá. Z elitních lig cílí na Šulce, Zadražila nebo Riga

Během probíhající letní fotbalové pauzy je pochopitelně stále otevřené letní přestupové okno u nás i v zahraničí. Do éteru v těchto dnech a týdnech uniká mnoho spekulací, včetně těch o zájmu o české fotbalisty ze zahraničí. Mluví se především o ještě stále plzeňském záložníkovi Pavlu Šulcovi, jemuž se poslední sezóna v české lize vydařila natolik, že se v ní stal nejlepším hráčem v rámci ankety Fotbalista roku. O jeho služby se začali výrazně zajímat v Anglii, konkrétně v prvoligovém Bournemouthu a druholigovém Middlesborough. O české hráče pak projevují zájem i v Itálii či ve Španělsku. Třeba o gólmana Hradce Králové Adama Zadražila se zajímá italské Como, o ostravského středního záložníka Tomáše Riga pak zase pro změnu italská Hellas Verona nebo španělské Levante.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by vyhrálo ANO. Starostové v novém průzkumu předčili SPD

Sněmovní volby by na přelomu června a července vyhrálo opoziční hnutí ANO, které je ochotna podpořit téměř třetina voličů. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News, v němž Starostové a nezávislí přeskočili SPD a dostali se na třetí místo. Poslanecké mandáty by získalo celkem šest kandidujících subjektů. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Evropská unie

Dodržujte právní stát, jinak z EU nepřijdou peníze. Slováci a Maďaři mají problém

Evropská komise hodlá v návrhu rozpočtu na období 2028-2034 posílit vazbu mezi čerpáním evropských fondů a dodržováním zásad právního státu. Změna by měla zamezit situacím, kdy členské státy obcházejí podmínky přesouváním prostředků mezi programy. Návrh počítá s rozšířením stávajícího mechanismu podmíněnosti na veškeré financování z unijního rozpočtu.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

včera

Trump oznámil uvalení cla na zboží z EU. Známe první reakce českých politiků

Po šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové přišly i první reakce českých politiků na záměr amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit od srpna třicetiprocentní clo na zboží z Evropské unie, tedy i z Česka. Podle ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN) je Unie připravena hájit vlastní zájmy. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy