Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci

Cílem summitu je přijmout deklaraci s konkrétními návrhy, včetně ochrany hranic a deportací zamítnutých žadatelů o azyl do tzv. třetích zemí (mimo EU), které mají být společně prosazovány na evropské úrovni, uvedlo německé ministerstvo vnitra.

„Občané oprávněně očekávají pořádek, více kontroly a spolupráce od politiků místo neschopnosti. Chceme vyslat tento signál,“ uvedl Dobrindt pro server POLITICO. 

Ačkoliv Německo mělo dlouhou dobu velmi liberální migrační politiku, současná vláda, vedená kancléřem Friedrichem Merzem, se pod tlakem největší opoziční krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD), zavázala výrazně omezit příliv žadatelů o azyl.

Dobrindt ihned po nástupu do úřadu zpřísnil kontroly na hranicích a pohrozil, že německá policie začne odmítat nelegální přistěhovalce i žadatele o azyl — krok, který většina expertů označila za nekompatibilní s právem EU. To ovšem vyvolalo napětí mezi Německem a sousedy, politici z Francie, Polska a Rakouska kritizovali berlínskou vládu za narušování volného pohybu osob i zboží v schengenském prostoru. Dobrindt a Merz obhajovali národní hraniční kontroly s tím, že jde jen o dočasné opatření, než budou dosaženy migrační reformy na úrovni Unie.

„Musíme posílit možnost repatriace,“ uvedl Dobrindt. „To vyžaduje zrušení spojovacího prvku, jak je stanoveno ve společném evropském azylovém systému (CEAS), podle kterého musí uprchlík mít vazbu na zemi, do které je vrácen,“ pokračoval, odkazujíc na CEAS. „Chceme to zrušit a současně rozšířit strategická partnerství s třetími zeměmi,“ dodal. Konkrétní země ale neuvedl.

Podobný návrh předložila v květnu Evropská komise – navrhla změnu práva EU, která by umožnila deportaci migrantů do třetích zemí – což sklidilo ostrou kritiku od lidskoprávních organizací.

Migraci se věnovala také Evropská rada na zasedání v říjnu 2024, kde se rozebírala situace ve střední Evropě, kde pravicově populistické vlády chtějí prosadit tvrdší přístup vůči migračním politikám. Evropská komise tak podlehla tlaku členských států a rozhodla se prozkoumat další kroky ke zpřísnění boje proti nelegální migraci.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen ve svém dopise šéfům vlád sdělila, že EU by měla prozkoumat zřízení uprchlických táborů mimo EU, urychlujících deportace žadatelů o azyl s neúspěšnou žádostí. Reagovala tak na postoj 17 vlád, včetně Česka a Slovenska, který dle serveru Balkan Insight žádal „paradigmatickou změnu“ migrační politiky, posílení vnějších hranic a radikální zpřísnění návratových postupů vůči zamítnutým žadatelům o azyl.

Následující den, 12. října, polský premiér Donald Tusk, který je považován za středově orientovaného liberálně-demokratického politika, oznámil pozastavení práva na azyl kvůli tlaku na hranicích s Běloruskem, kam režim Alexandra Lukašenka přesunul desetitisíce migrantů.

Maďarská vláda Viktora Orbána dlouhodobě prosazuje tvrdý přístup k migraci a v poslední době důrazně varuje, že se předpovědi o kolapsu Schengenu a migračních politik naplňují. 

O rok dříve se populistický Robert Fico dostal k moci na Slovensku po vítězství ve volbách a vytvoření vládní koalice s dalšími stranami, včetně extrémně pravicové SNS. V Česku se zdá, že populistické ANO bývalého premiéra Andreje Babiše vyhraje volby, přičemž je možné, že bude vládnout ve spolupráci s hnutím SPD. Ve Francii v evropských volbách bodovala krajně pravicová strana Národní shromáždění v čele s Marine Le Pen.  Nejnovějším přírůstkem je Nizozemsko, kde v roce 2023 vyhrál volby Geert Wilders – přítel Orbána s tvrdou protiimigrační rétorikou.