NÁZOR: Házení viny na EU je u politiků známka populismu, naznačuje profesor

Nedávný útok Michela Barniera na pravomoci Evropského soudu mnohé překvapil, konstatuje Alberto Alemanno v komentáři pro server Politico. Profesor práva působící na Vysoké škole obchodních studií v Paříži pokládá otázku, jak je možné, že někdejší hlavní vyjednavač EU pro brexit se změnil z horlivého zastánce unijní integrity ve vlasteneckého obhájce francouzských zájmů.

Hra na domácí kartu

Odpověď je podle profesora prostá: Barnier se vrací na francouzskou politickou scénu a má prezidentské ambice, tudíž tento "velký Evropan" bezostyšně hraje na domácí kartu, kterou jsou výpady vůči EU.  

Praxe svalování viny za domácí politické problémy na EU prostřednictvím zavádějících prohlášení je dlouhodobá a přináší voličské hlasy, konstatuje autor komentáře. Soudí, že mezi politiky existuje tichá dohoda, k níž se coby k vzájemně výhodnému podniku připojila i mnohá mainstreamová média, která umožnila výpadům vůči EU zakořenit na politických scénách napříč kontinentem.

"Nejokázalejším a nejhmatatelnějším vyjádřením tohoto fenoménu je brexit," píše Alemanno. Symbolem brexitu se podle něj stalo zavádějící tvrzení, že Velká Británie posílá týdně do Bruselu 350 milionů liber, které zdobilo autobus kampaně za vystoupení z EU. K tomu se přidal bezpočet fakticky nepřesných či pokroucených tvrzení ohledně migrace, terorismu a kontrole hranic, odkazuje právník na závěry fact-checkingové iniciativy InFacts.

Zmíněná praxe se neomezuje na Británii či pár členských zemí EU a jak Bernierův případ ukazuje, neuchylují se k ním pouze odpůrci Unie a euroskeptici, konstatuje profesor. Deklaruje, že praxe se změnila v nadstranickou tradici táhnoucí se celým politickým spektrem ve všech unijních zemích.

Jako příklad dává Alemanno bývalého italského premiéra Mattea Renziho, který se distancoval od EU ve snaze zvýšit si popularitu před ústavním referendem, jež bylo pro jeho politickou kariéru nakonec fatální. Stejně tak zmiňuje nizozemského premiéra Marka Rutteho, který se v poslední volební kampani uchýlil k ostrému euroskepticismu a EU plísnil za zásahy do vnitřních záležitostí jednotlivých zemí.

Euroskepticismus také jasně zakořenil v politické DNA vládnoucích stran v Polsku a Maďarsku, upozorňuje autor komentáře. Soudí, že euroskepticismus tak delší dobu formuje podobu EU, což platí i obráceně, protože za zavádějícími euroskeptickými tvrzeními často leží nepříjemná pravda, že i po sedmdesáti letech bezprecedentní společenskoekonomické integrace EU postrádá odpovídající politický systém, který by se zodpovídal více než 445 milionům Evropanů a byl reprezentantem jejich vůle.

Změny na obzoru

Představitelé EU, ať už jde o hlavy vlád a států v Evropské radě či europoslance, jsou voleni v sedmadvaceti různých systémech, které mají domácí povahu - stále lze volit pouze představitele své vlastní země - a pro většinu evropských občanů, kteří hlasují v evropských volbách, jsou nesrozumitelné, deklaruje Alemanno. Dodává, že tato nejasnost a nedostatek přímé odpovědnosti během let víceméně izoloval evropský politický systém od dohledu voličů.

"Došlo k velkým politickým selháním - vzpomeňme na skandál dieselgate, nedostatečně jednotnou migrační politiku EU či zavádění drahých úsporných opatření -, aniž by kdokoliv zaplatil politickou cenu," pokračuje profesor. Soudí, že nedostatek politické srozumitelnosti živí politický nesoulad mezi národní a unijní úrovní a stejně tak umožnil Evropské lidové straně za spoluúčasti německé kancléřky Angely Merkelové těžit z podpory maďarského premiéra Viktora Orbána, přestože jeho strana Fidesz systematicky vystupuje proti klíčovým hodnotám EU.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Podobně tato situace umožnila španělské straně Ciudadanos, která se hlásí k evropským liberálům, paktovat se na domácí scéně s ultrapravicovou stranou Vox a souběžně podporovat na evropské úrovni francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, připomíná právník. Za dobrou zprávu považuje to, že vůči výpadům proti EU v Evropě sílí odpor a prohlášení, kterých si dříve nikdo nevšímal, přitahují nečekanou pozornost.

Navzdory absenci skutečného evropského politického prostoru je rostoucí počet Evropanů a novinářů zjevně schopen vymezit se proti národním politikům, pakliže se uchylují k laciným a fakticky zavádějícím výpadům vůči EU, míní autor komentáře. Jako příklad dává rakouského kancléře Sebastiana Kurze, který byl kritizován, když se snažil vysvětlovat nedostatek vakcín proti covidu-19 euroskeptickou rétorikou, či britského premiéra Borise Johnsona, který byl jako první politik na světě zažalován za již zmíněný lživý nápis na brexitovém autobusu, s právní klasifikací zneužití veřejného úřadu.  

Také v případě v úvodu zmíněného Barniera se zdá, že jeho laciné prohlášení sklízí ve Francii negativní odezvu, poukazuje Alemanno. Pokládá otázku, jaká je důvěryhodnost politika, který se bez skrupulí distancuje od své unijní historie, jen aby nahnal domácí politické body.

Za další dobrou zprávu považuje profesor návrh evropského zákona, který by příští volby do Evropského parlamentu v roce 2024 "poevropštil". Pokud by byl přijat a ratifikován všemi zeměmi sedmadvacítky, vytvořil by panevropské kolegium a nadnárodní kandidátní listiny, přičemž všechny domácí strany by musely zveřejnit, k jaké frakci se na evropské úrovni hlásí, nastiňuje autor komentáře.

Spolu s tím, jak se připravuje celoevropské volební klání a Evropané se vymezují proti lživé antiunijní rétorice, si politici budou muset uvědomit, že výpady proti EU jim sice můžou přinést část domácích hlasů, v konečném důsledku je ale můžou přijít draho, uzavírá právník.

Související

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Itálie, Francie a Německo se spojily. Von der Lyenové pošlou rázný dopis

Itálie, Francie a Německo se spojily v úsilí o zvýšení konkurenceschopnosti Evropské unie a plánují v příštích týdnech zaslat předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen společný dopis s konkrétními požadavky na posílení investic a podpory klíčových odvětví, zejména automobilového průmyslu. Informoval o tom v neděli deník La Repubblica.
Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise

Von der Leyenová čelí kvůli plánované reformě masivní kritice. Bouří se i Česko

Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyen čelí stále větší kritice kvůli plánované reformě téměř 400 miliard eur z regionálních fondů EU. S blížícím se představením nového sedmiletého rozpočtu se čtrnáct členských států – včetně Polska, Itálie a Španělska – důrazně postavilo proti navrhovanému sloučení zemědělských a regionálních fondů do jednotného národního balíčku.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Michel Barnier Brexit

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Povodně v Texasu

Katastrofální povodně v Texasu: Mezi mrtvými jsou desítky dětí, úmrtím se dalo předejít

V centrálním Texasu pokračují rozsáhlé záchranné a pátrací operace poté, co oblast zasáhly ničivé bleskové povodně. Podle nejnovější bilance si katastrofa vyžádala už nejméně 67 obětí. Příčinou byla prudká dešťová smršť, která během pátku způsobila extrémní nárůst hladin řek – ty se od té doby vrátily téměř na normální úroveň, uvedla Národní agentura pro oceány a atmosféru (NOAA).

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Itálie, Francie a Německo se spojily. Von der Lyenové pošlou rázný dopis

Itálie, Francie a Německo se spojily v úsilí o zvýšení konkurenceschopnosti Evropské unie a plánují v příštích týdnech zaslat předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen společný dopis s konkrétními požadavky na posílení investic a podpory klíčových odvětví, zejména automobilového průmyslu. Informoval o tom v neděli deník La Repubblica.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump dočasně opouští America First. Mění i postoj k cizincům

Přestože prezident Donald Trump dlouhodobě prosazuje tvrdou imigrační politiku a odmítá nadnárodní spolupráci, v souvislosti s blížícím se mistrovstvím světa ve fotbale mění přístup. Kvůli přípravám na tuto největší sportovní událost světa jeho administrativa činí výjimky z politiky „America First“ a vytváří prostor pro příchod milionů fanoušků, sportovců a týmů z celého světa.

před 5 hodinami

Alergie, ilustrační foto

Evropa čelí extrémní pylové sezóně. Alergií trpí i lidé, kteří ji dodnes neměli

Jarní a letní měsíce roku 2025 přinesly do Evropy rekordní koncentrace pylu, které způsobily zdravotní potíže nejen u alergiků, ale i u lidí, kteří dosud žádnými reakcemi netrpěli. Podle nejnovější zprávy monitorovací služby Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS), která sleduje kvalitu ovzduší a šíření pylů, byly letošní hodnoty v některých oblastech natolik vysoké, že u části obyvatel vyvolaly příznaky senné rýmy, kašle, pálení očí či potíže s dýcháním.

před 6 hodinami

Donald Trump

Zradit Ukrajinu znamená oslabit USA, Putin je překážkou. Trumpův oblíbený server tlačí na amerického prezidenta

Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice kvůli svému postoji k válce na Ukrajině. Poté, co ruský prezident Vladimir Putin po jejich telefonátu odpověděl nejmasivnějším útokem bezpilotních letounů a raket na ukrajinské území od počátku konfliktu, se zvedla vlna nevole vůči americkému váhání pomáhat napadené zemi. Podle komentáře Trumpovy oblíbené redakce New York Post je třeba jasně říct, kdo za válku nese odpovědnost — a že jím není Kyjev.

před 7 hodinami

AC Sparta Praha

Spartu opouští obránce Vitík. Reprezentant míří do Boloni za zhruba 15 milionů eur

Do nadcházející sezóny 2025/26 nastoupí fotbalová Sparta už bez jednoho ze svých obránců Martina Vitíka. Tento dvaadvacetiletý reprezentant totiž téměř s jistotou míří do italské Boloni, která minulou sezónu skončila na deváté příčce Serie A a která ale zároveň ovládla Italský pohár. Pokud se potvrdí, že do sparťanské kasy za Martina Vitíka přistane téměř 15 milionů eur (v přepočtu zhruba 370 milionů korun), stane se z tohoto berounského rodáka nejdražší český fotbalový obránce v historii.

před 7 hodinami

Cyklistika, ilustrační fotografie.

Letošní Tour de France i s českým zástupcem. Poprvé se na slavném závodě představí Bittner

Je červenec a to pro sportovní svět znamená jednu jistotu. Tento měsíc se pojede opět další, tentokrát v pořadí již 112. ročník slavné cyklistické Tour de France. Na loňskou účast Jana Hirta, který byl loni prvním českým cyklistou na Tour po třech letech, totiž naváže svým startem na Staré dámě dvaadvacetiletý člen stáje Picnic PostNL a olomoucký rodák Pavel Bittner. Půjde pro něj o druhý závod Grand Tour, kterého se v kariéře zúčastní, jelikož už loni absolvoval Vueltu. V rámci Tour de France se ale představí poprvé.

před 8 hodinami

Povodně, ilustrační fotografie

Tragédie v Texasu: Povodně si vyžádaly přes 50 obětí, desítky dětí stále pohřešovány

Centrální Texas zasáhly ničivé povodně, které si podle nedělní bilance vyžádaly nejméně 51 životů. Záchranné týmy dál pátrají po 27 pohřešovaných dětech, které se ztratily z křesťanského dívčího tábora Camp Mystic v okrese Kerr. Tábor leží u řeky Guadalupe, která během dvou hodin stoupla o více než šest metrů – právě v noci před svátkem 4. července.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Koalice ochotných

Velká Británie svolává summit koalice ochotných na podporu Ukrajiny

Spojené království uspořádá ve čtvrtek klíčové jednání „koalice ochotných“, volného uskupení západních států poskytujících pomoc Ukrajině. Summit se uskuteční na okraj britsko-francouzského setkání a iniciativu vedou francouzský prezident Emmanuel Macron a nový britský premiér Keir Starmer.

před 11 hodinami

Čínský prezident Si Ťin-pching

Proč Si Ťin-pching poprvé vynechal summit BRICS?

Na každoročním summitu skupiny BRICS, který se koná tuto neděli v brazilském Riu de Janeiru, bude letos chybět vůdce její nejmocnější členské země. Čínský prezident Si Ťin-pching, který BRICS považuje za klíčový nástroj k přetváření světového mocenského uspořádání, poprvé za více než desetiletí své vlády summit osobně vynechá.

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump

Trump poprvé přiznal, že válku na Ukrajině možná nedokáže ukončit

Prezident Donald Trump připustil, že si není jistý, zda dokáže ukončit válku na Ukrajině, čímž se výrazně odchýlil od svých sebevědomých předvolebních slibů. Na palubě letounu Air Force One odpověděl novinářům na otázku, zda je přesvědčen, že se mu podaří zastavit boje mezi Ruskem a Ukrajinou: „Nevím. Nemohu říct, jestli se to stane.“

včera

Pedro Sánchez

Španělskou vládou otřásá další skandál: Pod Sánchezem se houpe židle

Snaha španělského premiéra Pedra Sáncheze obnovit důvěru v jeho Socialistickou dělnickou stranu (PSOE) po sérii korupčních skandálů dostala v pátek večer tvrdou ránu. Vysoce postavený stranický představitel Francisco Salazar rezignoval poté, co byl obviněn z několika případů sexuálního obtěžování. Aféra přišla v nejméně vhodnou chvíli, kdy se Sánchez snažil na víkendovém sjezdu strany zvrátit klesající důvěru veřejnosti a stabilizovat vládní koalici.

včera

Elon Musk

Musk zvažuje založení nové strany, která by hodila vidle do plánů Trumpa

Elon Musk, nejbohatší muž světa a šéf společností Tesla a SpaceX, dál rozvíjí myšlenku na založení nové americké politické strany. Tvrdí, že by jeho takzvaná America party mohla cílit jen na několik klíčových křesel ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu – s cílem stát se jazýčkem na vahách při rozhodování o zásadních zákonech, které dnes často procházejí jen o jeden či dva hlasy.

včera

Donald Trump

Trump: Putin chce dál zabíjet, USA možná pošlou Patrioty na Ukrajinu

Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k aktuálnímu vývoji války na Ukrajině a prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin podle všeho „nechce válku ukončit“. Řekl to během cesty prezidentským letounem Air Force One, kde také přiznal svou nespokojenost s nedávným telefonátem s Putinem.

včera

včera

včera

Termín se blíží, dohody nikde. Málokdo Trumpovi ještě věří, že to s cly myslí vážně

S blížícím se termínem 9. července, kdy má prezident Donald Trump uvalit nová vysoká cla na desítky zemí, zůstává Bílý dům prakticky bez hmatatelných výsledků. Trump během jara sliboval rychlé uzavření desítek obchodních dohod, ale zatím jich podepsal jen pár – a i ty jsou vágní.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy