Poslanci německého Spolkového sněmu dnes výraznou většinou hlasů vyslovili souhlas s přistoupením Finska a Švédska k Severoatlantické alianci. Hlasování přihlížely z tribuny finská velvyslankyně Anne Sipiläinenová a švédská vyslankyně Jenny Malmqvistová, které neskrývaly dojetí z německé podpory.
Ještě dnes vstup obou zemí schválila také Spolková rada, která zastupuje německé regiony. Ratifikační proces nyní završí prezident Frank-Walter Steinmeier.
"Nestává se často, aby ve Spolkovém sněmu panovala taková jednota," prohlásil v debatě před hlasováním Johann Wadephul z opoziční konzervativní unie CDU/CSU. "Je to důležitý signál Rusku, že se nenecháme vydírat," doplnil.
Finsko a Švédsko tradičně považovaly neutralitu za pilíř své nezávislosti, po ruské invazi na Ukrajinu ale bezpečnostní politiku přehodnotily a rozhodly se požádat o vstup do NATO. "Švédsko s Finskem byly dlouho přesvědčeny, že jejich bezpečnost může garantovat pouze neutralita. Brutální ruský útok na Ukrajinu tento postoj zvrátil," řekla poslancům ministryně obrany Christine Lambrechtová. "Krok Finska a Švédska je důležitý a je také správný, proto si zaslouží naši plnou podporu," zdůraznila.
Lambrechtová rovněž řekla, že rychlá ratifikace rozšíření NATO v Německu je důkazem spolehlivosti a solidárnosti Berlína. Dodala, že Evropa musí ve světle ruské agrese přehodnotit svou bezpečnost, což Německo již činí mimo jiné tím, že své armádě poskytlo ústavou zaručený zvláštní zbrojní fond o objemu 100 miliard eur (2,47 bilionu Kč).
Návrh zákona, kterým Německo rozšíření aliance ratifikuje, předložili společně vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze, koaliční Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) a také opoziční konzervativní unie CDU/CSU. Tento návrh většinově podpořila i protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), označovaná jako populistická až krajně pravicová.
Čestný předseda AfD Alexander Gauland prohlásil, že jednou z příčin eskalace vztahů mezi Západem a Ruskem sice zůstává rozšiřování NATO na východ, ale že touhu Finů a Švédů po větší bezpečnosti je nutné respektovat.
Proti vstupu Finska a Švédska do NATO se rozhodně postavila ve Spolkovém sněmu jen postkomunistická Levice, která se označuje za protiválečnou a antimilitaristickou stranu. Levice nesouhlasí s rozšiřováním a existencí NATO a ostře odsuzuje i ruskou invazi na Ukrajinu.
Zástupci třiceti členských zemí Severoatlantické aliance v úterý podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Aby se obě skandinávské země staly členy, musejí přístupové dokumenty ratifikovat všechny alianční státy, což může trvat několik měsíců. Ještě v úterý tak učinily Norsko, Dánsko a Kanada, ve středu pak Estonsko s Islandem a ve čtvrtek ratifikační proces spustilo Polsko.
Český premiér Petr Fiala 3. července řekl, že předpokládá, že český parlament vstup Švédska a Finska do aliance ratifikuje na začátku podzimu. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi.
Německo se ratifikaci rozhodlo zahájit dnes na poslední schůzi parlamentu před letní pauzou, další řádné zasedání Spolkového sněmu je totiž plánováno až na září. Po Spolkovém sněmu souhlas vyslovila i Spolková rada, což bylo stejně jako v případě poslanců považováno za formalitu, neboť vstup Finska a Švédska má v Německu širokou podporu.
Související
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
Německo , NATO , Finsko , Švédsko
Aktuálně se děje
před 10 minutami
Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300
před 38 minutami
Izraelská invaze do Rafahu se blíží. Město opouští statisíce lidí
před 1 hodinou
Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko
před 1 hodinou
Školačky v Kutné Hoře rozrušila hodina s psycholožkou. Zasahovala záchranka
před 1 hodinou
Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy
před 4 hodinami
Teplé počasí se vrací. O víkendu teploty výrazně porostou
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
Asie byla v roce 2023 regionem s největším počtem katastrof způsobených klimatickými a povětrnostními jevy na světě, uvedla Světová meteorologická organizace (WMO) s tím, že hlavní příčinou úmrtí a majetkových škod byly záplavy.
Zdroj: Libor Novák