Evropská unie chce v příštích dvou letech více zapojit občany do rozhodování o tom, jak by v budoucnosti měly fungovat unijní instituce. Počítá s tím návrh Evropské komise (EK), která dnes zveřejnila své podněty ke konferenci o budoucnosti Evropy. Na rozdíl od Evropského parlamentu ale unijní exekutiva přímo nehovoří o tom, že by z dvouleté debaty měly vzejít úpravy základních unijních smluv. Europoslanci by rádi změnili například způsob výběru šéfa komise, členské státy jsou však dlouhodobě proti.
Brusel s plánem konference přišel v reakci na loňské volby do europarlamentu, v nichž byla nejvyšší účast za poslední dvě desetiletí. Francie a Německo po volbách navrhly, aby se zvýšený zájem občanů promítl do budoucnosti Evropy prostřednictvím velké veřejné debaty.
"Konference je jedinečná příležitost, jak naslouchat lidem, zapojit je a brát v potaz jejich názory," řekla novinářům po dnešním zasedání kolegia komisařů místopředsedkyně EK pro demografii a demokracii Dubravka Šuicaová.
Debata se podle představy komise povede na dvou rovinách. První budou současné priority EU jako jsou boj proti klimatickým změnám, sociálně spravedlivá ekonomika či dodržování demokratických hodnot. Druhou pak právě budoucí fungování unijních institucí.
Tady se však pohled komise a parlamentu liší. Zatímco europoslanci minulý týden vyzvali k tomu, aby se konference přímo zabývala možností změn unijních smlouv a zavedení nového systému evropských voleb, EK o těchto úpravách přímo nehovoří. Někteří kritici připomínají, že v minulosti již podobné pokusy o široké debaty proběhly, nevedly však k žádným zásadním výsledkům. Bez příslibu jasných výsledků může podle nich konference vyznít do ztracena a zájem občanů nepřilákat.
"Je dosti nejasné, jak si komise představuje výstup z konference a další kroky, z nichž by vzešly konkrétní návrhy," dala najevo pochybnosti nad návrhem socialistická členka europarlamentní skupiny věnující se konferenci Gabriele Bischoffová.
Podle Šuicaové budou podněty občanů prezentovány v mnoha jazycích na webu a trojice unijních institucí je bude brát jako základ pro možné reformy.
„Pokud by nebyly žádné výsledky, nemělo by ani smysl to začínat,“ připustila Šuicaová. "Budeme více naslouchat, než mluvit," dodala s tím, že samotná debata bude hlavně na občanech, kteří by měli reprezentovat všechny členské státy.
Europarlament usiluje o oficiální ustavení principu takzvaných vedoucích kandidátů evropských politických stran, který by voličům umožňoval předem znát jméno potenciálního nového předsedy Evropské komise. Poslanci také chtějí, aby byla část parlamentu volena z nadnárodních kandidátních listin, tedy společných pro celou unii.
Tyto změny se však nelíbí většině členských států. Lídři unijních zemí sice v prosinci uspořádání konference podpořili, nedali však najevo zájem, aby vedla ke změnám unijních smluv. Diplomaté řady států podle zdrojů ČTK současnou aktivitou EP "nejsou nadšeni". Šuicaová bude o podrobnostech konference mluvit se unijními ministry příští týden. Všechny tři unijní instituce by se pak měly shodnout na její konkrétní podobě. Vedení parlamentu minulý týden navrhlo, aby se osobou odpovědnou za její průběh stal dosavadní brexitový koordinátor EP Guy Verhofstadt.
Samotná debata má začít 9. května a podle představy komise se do ní zapojí nejen obyvatelé, ale i nevládní organizace, národní parlamenty či regionální úřady.
Související
Oznámení nových Trumpových cel zahýbalo Evropou. Od lídrů přišla rázná reakce
Carney: Evropa se nepodrobí brutálnímu světu, stane se základnou pro obnovu mezinárodního řádu
EU (Evropská unie) , evropská komise , evropský parlament
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Loď MV Hondius rozhádala celé Španělsko. Madrid ji povolil zakotvit na Kanárských ostrovech
před 1 hodinou
Babiš v otázce financování armády otočil. Závazek NATO chce letos splnit
před 1 hodinou
MV Hondius pluje k evropským břehům. Na palubu míří lékaři, Kanárské ostrovy lodi nedovolí zakotvit
před 2 hodinami
Platit se mu nechce. Pražská MHD marně vymáhá škodu po teroristovi z Kolumbie
před 2 hodinami
Trump znovu nepochopitelně kritizoval papeže. Rubio právě míří do Vatikánu
před 3 hodinami
Hasiči v Českém Švýcarsku splnili cíl a odvolávají vrtulníky. Zásah pokračuje
před 4 hodinami
Trump pozastavil Projekt Svoboda. Blokáda i mírová jednání pokračují
před 5 hodinami
Smutná zpráva z Nepálu. Na Makalu zemřel český horolezec
před 6 hodinami
Počasí přinese do Česka další bouřky
Aktualizováno před 11 hodinami
OBRAZEM: Ruce pryč od médií. Tisíce lidí v Praze protestovaly proti zestátnění ČT a ČRo
včera
Den před příměřím byl na Ukrajině krvavý. Kyjev hlásí 17 mrtvých, armáda útočila v ruském vnitrozemí
včera
CNN: Trump se stal historicky nejméně populárním prezidentem USA
včera
WHO: Na palubě lodi MV Hondius mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka
včera
V Moskvě budou čekat Putin a Lukašenko. Fico stále plánuje cestu do Ruska
včera
Došlo na slova vědců. Zesláblý keporkak Timmy zřejmě uhynul
včera
Hegseth: Cesta Hormuzským průlivem je volná. Írán se ztrapnil a uchýlil k mezinárodnímu vydírání
včera
Další nakažení hantavirem na MV Hondius. Přístav výletní lodi zakázal zakotvit, cestující na břeh nesmí
včera
Oznámení nových Trumpových cel zahýbalo Evropou. Od lídrů přišla rázná reakce
včera
Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?
včera
Projekt Svoboda očima expertů: Pochybují, že USA mají dostatek kapacit
Americké vojenské velitelství zahájilo v pondělí operaci Projekt Svoboda, jejímž cílem je zajistit bezpečnou plavbu obchodních lodí skrze strategický Hormuzský průliv. Admirál Bradley Cooper, šéf Centrálního velitelství USA, zdůraznil, že se jedná o čistě defenzivní operaci. K vytvoření takzvaného „obranného deštníku“ nad touto oblastí využívá americká armáda široké spektrum prostředků, včetně válečných lodí, letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů.
Zdroj: Libor Novák