Evropská unie chce v příštích dvou letech více zapojit občany do rozhodování o tom, jak by v budoucnosti měly fungovat unijní instituce. Počítá s tím návrh Evropské komise (EK), která dnes zveřejnila své podněty ke konferenci o budoucnosti Evropy. Na rozdíl od Evropského parlamentu ale unijní exekutiva přímo nehovoří o tom, že by z dvouleté debaty měly vzejít úpravy základních unijních smluv. Europoslanci by rádi změnili například způsob výběru šéfa komise, členské státy jsou však dlouhodobě proti.
Brusel s plánem konference přišel v reakci na loňské volby do europarlamentu, v nichž byla nejvyšší účast za poslední dvě desetiletí. Francie a Německo po volbách navrhly, aby se zvýšený zájem občanů promítl do budoucnosti Evropy prostřednictvím velké veřejné debaty.
"Konference je jedinečná příležitost, jak naslouchat lidem, zapojit je a brát v potaz jejich názory," řekla novinářům po dnešním zasedání kolegia komisařů místopředsedkyně EK pro demografii a demokracii Dubravka Šuicaová.
Debata se podle představy komise povede na dvou rovinách. První budou současné priority EU jako jsou boj proti klimatickým změnám, sociálně spravedlivá ekonomika či dodržování demokratických hodnot. Druhou pak právě budoucí fungování unijních institucí.
Tady se však pohled komise a parlamentu liší. Zatímco europoslanci minulý týden vyzvali k tomu, aby se konference přímo zabývala možností změn unijních smlouv a zavedení nového systému evropských voleb, EK o těchto úpravách přímo nehovoří. Někteří kritici připomínají, že v minulosti již podobné pokusy o široké debaty proběhly, nevedly však k žádným zásadním výsledkům. Bez příslibu jasných výsledků může podle nich konference vyznít do ztracena a zájem občanů nepřilákat.
"Je dosti nejasné, jak si komise představuje výstup z konference a další kroky, z nichž by vzešly konkrétní návrhy," dala najevo pochybnosti nad návrhem socialistická členka europarlamentní skupiny věnující se konferenci Gabriele Bischoffová.
Podle Šuicaové budou podněty občanů prezentovány v mnoha jazycích na webu a trojice unijních institucí je bude brát jako základ pro možné reformy.
„Pokud by nebyly žádné výsledky, nemělo by ani smysl to začínat,“ připustila Šuicaová. "Budeme více naslouchat, než mluvit," dodala s tím, že samotná debata bude hlavně na občanech, kteří by měli reprezentovat všechny členské státy.
Europarlament usiluje o oficiální ustavení principu takzvaných vedoucích kandidátů evropských politických stran, který by voličům umožňoval předem znát jméno potenciálního nového předsedy Evropské komise. Poslanci také chtějí, aby byla část parlamentu volena z nadnárodních kandidátních listin, tedy společných pro celou unii.
Tyto změny se však nelíbí většině členských států. Lídři unijních zemí sice v prosinci uspořádání konference podpořili, nedali však najevo zájem, aby vedla ke změnám unijních smluv. Diplomaté řady států podle zdrojů ČTK současnou aktivitou EP "nejsou nadšeni". Šuicaová bude o podrobnostech konference mluvit se unijními ministry příští týden. Všechny tři unijní instituce by se pak měly shodnout na její konkrétní podobě. Vedení parlamentu minulý týden navrhlo, aby se osobou odpovědnou za její průběh stal dosavadní brexitový koordinátor EP Guy Verhofstadt.
Samotná debata má začít 9. května a podle představy komise se do ní zapojí nejen obyvatelé, ale i nevládní organizace, národní parlamenty či regionální úřady.
Související
Ukrajinci varují. Rusové chystají operace na území NATO a EU
Sedmnáct států EU vytvořilo frontu. Brojí proti plánovaným škrtům
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Policie dohlížela na tuningový sraz. Na pokutách se vybralo přes čtvrt milionu
před 1 hodinou
Metnar jmenoval nového šéfa civilní rozvědky. Úřaduje od čtvrtka
před 1 hodinou
Severní Korea odpálila balistickou raketu do moře. Soul již zareagoval
před 2 hodinami
Únos mladíka ve Zlíně se nedaří objasnit. Policie hledá muže z videa
před 3 hodinami
Pražský festival Metronome končí. Pořadatelé zmínili několik důvodů
před 4 hodinami
Rusko varuje cizince na Ukrajině. Masivní útoky budou pokračovat
před 5 hodinami
Tělo pohřešované našla speciálně vycvičená fenka, prozradila policie
před 6 hodinami
Česko dá miliardy na projektování železnic. Peníze půjdou i na vyskorychlostní tratě
před 7 hodinami
Čeští fotbalisté ani na druhý pokus nezískali body. V deseti lidech nestačili na Anglii
před 7 hodinami
Zemřela ostravská herečka a držitelka Thálie Štěpánka Ranošová
před 8 hodinami
Fico ze zdravotních důvodů mění sobotní program
před 9 hodinami
Ukrajinci varují. Rusové chystají operace na území NATO a EU
před 9 hodinami
Rusové zaútočili na další most v Kyjevě. Provoz musel být omezen
před 10 hodinami
Superdávka od října změnila parametry. Ministerstvo zmínilo, co je jinak
před 12 hodinami
Počasí: Příští týden se citelně ochladí, babí léto skončí
včera
Terorismus, nebo sebevražda? Experti se neshodnou, co bylo cílem útočícího pilota
včera
Sedmnáct států EU vytvořilo frontu. Brojí proti plánovaným škrtům
včera
Skupina G7 se dohodla na uvolnění sta milionů barelů ropy
včera
Prezident Pavel nepůjde ke komunálním volbám
včera
Demonstrace se mění v nepokoje. Francie zavírá stovky škol
Francouzské střední školy čelí rozsáhlé krizi, v jejímž důsledku zůstává přibližně čtyři sta vzdělávacích zařízení po celé zemi zcela uzavřeno. Vlna studentských protestů, která vypukla teprve před týdnem v pařížském regionu, se s neuvěřitelnou rychlostí rozšířila do všech koutů Francie a postupně přerostla v agresivní pouliční střety. Dospívající studenti v posledních ročnících lyceí masově blokují přístupové cesty k budovám, zakládají před branami branami branami branami ohně a pouštějí se do přímých konfrontací s těžkooděnci. Situace v mnoha městech eskaluje a úřady zatím nenacházejí efektivní způsob, jak hnutí uklidnit.
Zdroj: Libor Novák