Evropská unie chce v příštích dvou letech více zapojit občany do rozhodování o tom, jak by v budoucnosti měly fungovat unijní instituce. Počítá s tím návrh Evropské komise (EK), která dnes zveřejnila své podněty ke konferenci o budoucnosti Evropy. Na rozdíl od Evropského parlamentu ale unijní exekutiva přímo nehovoří o tom, že by z dvouleté debaty měly vzejít úpravy základních unijních smluv. Europoslanci by rádi změnili například způsob výběru šéfa komise, členské státy jsou však dlouhodobě proti.
Brusel s plánem konference přišel v reakci na loňské volby do europarlamentu, v nichž byla nejvyšší účast za poslední dvě desetiletí. Francie a Německo po volbách navrhly, aby se zvýšený zájem občanů promítl do budoucnosti Evropy prostřednictvím velké veřejné debaty.
"Konference je jedinečná příležitost, jak naslouchat lidem, zapojit je a brát v potaz jejich názory," řekla novinářům po dnešním zasedání kolegia komisařů místopředsedkyně EK pro demografii a demokracii Dubravka Šuicaová.
Debata se podle představy komise povede na dvou rovinách. První budou současné priority EU jako jsou boj proti klimatickým změnám, sociálně spravedlivá ekonomika či dodržování demokratických hodnot. Druhou pak právě budoucí fungování unijních institucí.
Tady se však pohled komise a parlamentu liší. Zatímco europoslanci minulý týden vyzvali k tomu, aby se konference přímo zabývala možností změn unijních smlouv a zavedení nového systému evropských voleb, EK o těchto úpravách přímo nehovoří. Někteří kritici připomínají, že v minulosti již podobné pokusy o široké debaty proběhly, nevedly však k žádným zásadním výsledkům. Bez příslibu jasných výsledků může podle nich konference vyznít do ztracena a zájem občanů nepřilákat.
"Je dosti nejasné, jak si komise představuje výstup z konference a další kroky, z nichž by vzešly konkrétní návrhy," dala najevo pochybnosti nad návrhem socialistická členka europarlamentní skupiny věnující se konferenci Gabriele Bischoffová.
Podle Šuicaové budou podněty občanů prezentovány v mnoha jazycích na webu a trojice unijních institucí je bude brát jako základ pro možné reformy.
„Pokud by nebyly žádné výsledky, nemělo by ani smysl to začínat,“ připustila Šuicaová. "Budeme více naslouchat, než mluvit," dodala s tím, že samotná debata bude hlavně na občanech, kteří by měli reprezentovat všechny členské státy.
Europarlament usiluje o oficiální ustavení principu takzvaných vedoucích kandidátů evropských politických stran, který by voličům umožňoval předem znát jméno potenciálního nového předsedy Evropské komise. Poslanci také chtějí, aby byla část parlamentu volena z nadnárodních kandidátních listin, tedy společných pro celou unii.
Tyto změny se však nelíbí většině členských států. Lídři unijních zemí sice v prosinci uspořádání konference podpořili, nedali však najevo zájem, aby vedla ke změnám unijních smluv. Diplomaté řady států podle zdrojů ČTK současnou aktivitou EP "nejsou nadšeni". Šuicaová bude o podrobnostech konference mluvit se unijními ministry příští týden. Všechny tři unijní instituce by se pak měly shodnout na její konkrétní podobě. Vedení parlamentu minulý týden navrhlo, aby se osobou odpovědnou za její průběh stal dosavadní brexitový koordinátor EP Guy Verhofstadt.
Samotná debata má začít 9. května a podle představy komise se do ní zapojí nejen obyvatelé, ale i nevládní organizace, národní parlamenty či regionální úřady.
Související
Válka v Íránu vráží klín mezi USA a EU. Madrid se bouří proti Washingtonu, nesouhlasí ani s Merzem
Hrozba obchodní války je zpět. EU netuší, jaká cla budou zítra platit
EU (Evropská unie) , evropská komise , evropský parlament
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu
před 2 hodinami
Víkendové počasí se může den ode dne lišit. Alespoň na pohled
včera
Vražda v Karlových Varech. Obětí je žena, policisty přivolala její matka
včera
Vystrčil pod palbou. Do Itálie letěl armádním speciálem, kritizoval ho i Babiš
včera
Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře
včera
Za vraždu dítěte na Lounsku hrozí výjimečný trest. Policie vznesla obvinění
včera
Rakušan znovu neuspěl ve volbě místopředsedy Poslanecké sněmovny
včera
Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál
včera
Trump prozradil, co USA dělají potichu a bez problémů. Jde o Blízký východ
včera
Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými
včera
Březnové počasí umí být překvapivé. Meteorologové poukázali na možného viníka
včera
Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace
včera
Konec přemrštěných cen benzinu a nafty? Ministerstvo financí zakročí proti prudkému zdražování benzinek
včera
Rusko těží z války proti Íránu. Poptávka po ropě roste, USA udělily Indii výjimku
včera
USA stojí válka v Íránu téměř miliardu dolarů denně. Jak dlouho může Teherán vzdorovat?
včera
Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky
včera
Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur
včera
Trump mobilizuje síly. Chce v Maďarsku udržet u moci Orbána
včera
Trump otočil. Už to není Putin, tentokrát je podle něj překážkou míru Zelenskyj
včera
Válka s Íránem může Netanjahuovi doma pomoci, Izraeli ale v zahraničí uškodí
Britský deník Telegraph v pondělí označil Benjamina Netanjahua za velkého válečného vůdce naší doby. Autor článku Charles Moore přirovnal izraelského premiéra k Winstonu Churchillovi, a to zejména kvůli jeho dlouhodobému zaměření na Írán, spojectví s Donaldem Trumpem a vojenským úspěchům proti teroristickým skupinám i Teheránu. Toto srovnání pravděpodobně potěšilo příznivce premiéra, který se sám stylizuje do role moderního ochránce světa před íránskou hrozbou, podobně jako Churchill kdysi čelil nacismu.
Zdroj: Libor Novák