Evropská unie chce v příštích dvou letech více zapojit občany do rozhodování o tom, jak by v budoucnosti měly fungovat unijní instituce. Počítá s tím návrh Evropské komise (EK), která dnes zveřejnila své podněty ke konferenci o budoucnosti Evropy. Na rozdíl od Evropského parlamentu ale unijní exekutiva přímo nehovoří o tom, že by z dvouleté debaty měly vzejít úpravy základních unijních smluv. Europoslanci by rádi změnili například způsob výběru šéfa komise, členské státy jsou však dlouhodobě proti.
Brusel s plánem konference přišel v reakci na loňské volby do europarlamentu, v nichž byla nejvyšší účast za poslední dvě desetiletí. Francie a Německo po volbách navrhly, aby se zvýšený zájem občanů promítl do budoucnosti Evropy prostřednictvím velké veřejné debaty.
"Konference je jedinečná příležitost, jak naslouchat lidem, zapojit je a brát v potaz jejich názory," řekla novinářům po dnešním zasedání kolegia komisařů místopředsedkyně EK pro demografii a demokracii Dubravka Šuicaová.
Debata se podle představy komise povede na dvou rovinách. První budou současné priority EU jako jsou boj proti klimatickým změnám, sociálně spravedlivá ekonomika či dodržování demokratických hodnot. Druhou pak právě budoucí fungování unijních institucí.
Tady se však pohled komise a parlamentu liší. Zatímco europoslanci minulý týden vyzvali k tomu, aby se konference přímo zabývala možností změn unijních smlouv a zavedení nového systému evropských voleb, EK o těchto úpravách přímo nehovoří. Někteří kritici připomínají, že v minulosti již podobné pokusy o široké debaty proběhly, nevedly však k žádným zásadním výsledkům. Bez příslibu jasných výsledků může podle nich konference vyznít do ztracena a zájem občanů nepřilákat.
"Je dosti nejasné, jak si komise představuje výstup z konference a další kroky, z nichž by vzešly konkrétní návrhy," dala najevo pochybnosti nad návrhem socialistická členka europarlamentní skupiny věnující se konferenci Gabriele Bischoffová.
Podle Šuicaové budou podněty občanů prezentovány v mnoha jazycích na webu a trojice unijních institucí je bude brát jako základ pro možné reformy.
„Pokud by nebyly žádné výsledky, nemělo by ani smysl to začínat,“ připustila Šuicaová. "Budeme více naslouchat, než mluvit," dodala s tím, že samotná debata bude hlavně na občanech, kteří by měli reprezentovat všechny členské státy.
Europarlament usiluje o oficiální ustavení principu takzvaných vedoucích kandidátů evropských politických stran, který by voličům umožňoval předem znát jméno potenciálního nového předsedy Evropské komise. Poslanci také chtějí, aby byla část parlamentu volena z nadnárodních kandidátních listin, tedy společných pro celou unii.
Tyto změny se však nelíbí většině členských států. Lídři unijních zemí sice v prosinci uspořádání konference podpořili, nedali však najevo zájem, aby vedla ke změnám unijních smluv. Diplomaté řady států podle zdrojů ČTK současnou aktivitou EP "nejsou nadšeni". Šuicaová bude o podrobnostech konference mluvit se unijními ministry příští týden. Všechny tři unijní instituce by se pak měly shodnout na její konkrétní podobě. Vedení parlamentu minulý týden navrhlo, aby se osobou odpovědnou za její průběh stal dosavadní brexitový koordinátor EP Guy Verhofstadt.
Samotná debata má začít 9. května a podle představy komise se do ní zapojí nejen obyvatelé, ale i nevládní organizace, národní parlamenty či regionální úřady.
Související
Babiš jednal s černohorským premiérem o evropské integraci a obranné spolupráci
Peníze výměnou za reformy? Třetina zemí se bouří proti revolučnímu plánu EU
EU (Evropská unie) , evropská komise , evropský parlament
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Kavinsky rozesmutnil Francii. Smrt producenta komentoval i Macron
před 57 minutami
Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun
před 1 hodinou
Španělský tisk má jasno. Novým trenérem české reprezentace má být olympijský vítěz
před 2 hodinami
Turek nepřikročí k žalobě na prezidenta. Důvodů je hned několik
před 3 hodinami
Češi se s Knížákem rozloučí v příštím týdnu. Pohřeb s poctami bude v Praze
před 4 hodinami
Nejtragičtější letecká havárie v Československu se stala před 50 lety
před 4 hodinami
Podruhé za léto může být 40 stupňů. Diví se i meteorologové
před 5 hodinami
Macinka ukázal esemesku od prezidenta. Opět řeší nejmenování Turka
před 6 hodinami
Sánchez: Nacházejících 12 hodin bude pro Španělsko klíčových
před 7 hodinami
Válka, kterou nikdo nechtěl. Saúdská Arábie se půl roku snažila vyhnout konfliktu s Íránem, nepovedlo se
před 8 hodinami
Sliboval Ameriku na prvním místě, teď ho nezajímá, co se děje doma. Trump má nejmenší podporu v historii
před 8 hodinami
Zemřel oscarový písničkář Glen Hansard, autor hitu Falling Slowly
před 8 hodinami
Německo se řítí do politického chaosu. Klíčový Merzův člověk obešel zákony, pořídil si dítě z USA
před 9 hodinami
Uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo efekt, který nikdy v historii nenastal. Může zdevastovat světové ekosystémy
před 10 hodinami
Počasí: Tropy hrozí v části Moravy i o víkendu. Meteorologové avizují další výstrahu
před 10 hodinami
V Keni začali hromadně umírat sloni. Důvod je pro vědce záhadou
před 10 hodinami
Čínské roboty nechceme. USA zakázaly dovoz humanoidů i robotických psů
před 11 hodinami
Nepeče se jen Evropa. V Indii se nedá dýchat už po ránu, teploty běžně přesahují 44 stupňů
před 12 hodinami
Zeptám se Putina na podporu Íránu, prohlásil Trump. Podle médií ho to ve skutečnosti nezajímá
před 13 hodinami
Proč Ukrajina cílí na "ruský Amazon"? Pádem největšího dlužníka v zemi chce rozpoutat dominový efekt
Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.
Zdroj: Libor Novák