Evropská unie chce v příštích dvou letech více zapojit občany do rozhodování o tom, jak by v budoucnosti měly fungovat unijní instituce. Počítá s tím návrh Evropské komise (EK), která dnes zveřejnila své podněty ke konferenci o budoucnosti Evropy. Na rozdíl od Evropského parlamentu ale unijní exekutiva přímo nehovoří o tom, že by z dvouleté debaty měly vzejít úpravy základních unijních smluv. Europoslanci by rádi změnili například způsob výběru šéfa komise, členské státy jsou však dlouhodobě proti.
Brusel s plánem konference přišel v reakci na loňské volby do europarlamentu, v nichž byla nejvyšší účast za poslední dvě desetiletí. Francie a Německo po volbách navrhly, aby se zvýšený zájem občanů promítl do budoucnosti Evropy prostřednictvím velké veřejné debaty.
"Konference je jedinečná příležitost, jak naslouchat lidem, zapojit je a brát v potaz jejich názory," řekla novinářům po dnešním zasedání kolegia komisařů místopředsedkyně EK pro demografii a demokracii Dubravka Šuicaová.
Debata se podle představy komise povede na dvou rovinách. První budou současné priority EU jako jsou boj proti klimatickým změnám, sociálně spravedlivá ekonomika či dodržování demokratických hodnot. Druhou pak právě budoucí fungování unijních institucí.
Tady se však pohled komise a parlamentu liší. Zatímco europoslanci minulý týden vyzvali k tomu, aby se konference přímo zabývala možností změn unijních smlouv a zavedení nového systému evropských voleb, EK o těchto úpravách přímo nehovoří. Někteří kritici připomínají, že v minulosti již podobné pokusy o široké debaty proběhly, nevedly však k žádným zásadním výsledkům. Bez příslibu jasných výsledků může podle nich konference vyznít do ztracena a zájem občanů nepřilákat.
"Je dosti nejasné, jak si komise představuje výstup z konference a další kroky, z nichž by vzešly konkrétní návrhy," dala najevo pochybnosti nad návrhem socialistická členka europarlamentní skupiny věnující se konferenci Gabriele Bischoffová.
Podle Šuicaové budou podněty občanů prezentovány v mnoha jazycích na webu a trojice unijních institucí je bude brát jako základ pro možné reformy.
„Pokud by nebyly žádné výsledky, nemělo by ani smysl to začínat,“ připustila Šuicaová. "Budeme více naslouchat, než mluvit," dodala s tím, že samotná debata bude hlavně na občanech, kteří by měli reprezentovat všechny členské státy.
Europarlament usiluje o oficiální ustavení principu takzvaných vedoucích kandidátů evropských politických stran, který by voličům umožňoval předem znát jméno potenciálního nového předsedy Evropské komise. Poslanci také chtějí, aby byla část parlamentu volena z nadnárodních kandidátních listin, tedy společných pro celou unii.
Tyto změny se však nelíbí většině členských států. Lídři unijních zemí sice v prosinci uspořádání konference podpořili, nedali však najevo zájem, aby vedla ke změnám unijních smluv. Diplomaté řady států podle zdrojů ČTK současnou aktivitou EP "nejsou nadšeni". Šuicaová bude o podrobnostech konference mluvit se unijními ministry příští týden. Všechny tři unijní instituce by se pak měly shodnout na její konkrétní podobě. Vedení parlamentu minulý týden navrhlo, aby se osobou odpovědnou za její průběh stal dosavadní brexitový koordinátor EP Guy Verhofstadt.
Samotná debata má začít 9. května a podle představy komise se do ní zapojí nejen obyvatelé, ale i nevládní organizace, národní parlamenty či regionální úřady.
Související
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
EU (Evropská unie) , evropská komise , evropský parlament
Aktuálně se děje
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
včera
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
včera
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
včera
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
včera
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
včera
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
včera
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák