Obětí koronaviru může být samotná EU, bojí se analytička a bývalý diplomat

NÁZOR - Francouzský prezident Emmanuel Macron, který se pasoval do role hlavního protagonisty ambicióznější a integrovanější Evropy, na konci čtvrteční, neplodné šestihodinové videokonference s lídry zemí EU konstatoval, že v sázce je nyní přežití evropského projektu. V komentáři pro server Washington Post na to upozorňují Heather Conleyová, analytička z washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia, a bývalý americký diplomat John Kornblum.

Přidejte svůj názor 69 komentářů

Vlajka EU
doporučujeme

Závažnost hrozby

O den později italský prezident Sergio Mattarella v mimořádném večerním projevu k národu předneseném v den, kdy země zaznamenala největší počet úmrtí na koronavirus, varoval, že každý si musí uvědomit závažnost hrozby, které Evropa čelí, než bude příliš pozdě, připomínají Conleyová a Kornblum. Dodávají, že podle italského prezidenta si to evropští politici zatím neuvědomili.

"Tato zlověstná slova jsou signály toho, že samotná EU může být vedlejší obětí pandemie," pokračují analytička a vysloužilý diplomat. Podotýkají ovšem, že mizivé výsledky evropských summitů nejsou ničím novým a Evropa v předchozím desetiletí přežila mimořádnou sérii krizí - finanční krizi, bezpečnostní krizi plynoucí z ruského jednání, migrační krizi vyvolanou občanskými válkami v Sýrii a Libyi, vnitřní demokratickou krizi v čele s Maďarskem, odchod druhé největší ekonomiky i Spojenými státy vyvolanou krizi transatlantického obchodu a bezpečnostních garancí.    

Absence evropské reakce na koronavirus ale obnovuje politickou toxicitu uvedených krizí a trhá na kusy evropské instituce a vznešenou rétoriku, uvádějí Kornblum a Conleyová. Dodávají, že historický "mírový projekt", jak se o EU často mluví, stále více vyklízí pole nacionalistickým instinktům a zuřivému boji o přežití.

Když Itálie požádala o nouzovou pomoc v podobě osobních ochranných pomůcek, evropské země ji nevyslyšely ve strachu z vyčerpání vlastních zásob, uvádějí Conleyová a Kornblum. Konstatují, že Evropská komise a členské státy EU sice později podnikly kroky, aby usnadnily humanitární pomoc Itálii, přesto byly vztahy poškozeny.  

"Proč není EU schopná odpovědět na krizi, která by měla nahrávat jejím přednostem v podobě těsné koordinace, nastavování pravidel a solidarity?" tážou se autoři komentáře. Odpovídají, že zdravotnictví předně zůstává v gesci členských států a byť v EU existuje obdoba amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí, její hlavní funkcí je sdílení informací, nikoliv kontrola či vynucování.

Rozdíly v kapacitě intenzivní péče zdravotnických systémů jednotlivých zemí odrážejí ekonomické nerovnosti, podotýkají Conleyová a Kornblum. Uvádějí, že Německo má nejvíce akutních lůžek, zatímco Portugalsko nejméně, a tak při více než 60 tisících potvrzených případů nemoci vykazuje Německo nižší smrtnost než jiné země.

Zdravotní i ekonomická krize

Pandemie je zdravotní, ale také ekonomickou krizí a na ekonomické frontě se evropští politici jednoduše vrací ke starým, nevyřešeným hádkám o sdílení dluhů, upozorňují Kornblum a Conleyová. Zdůrazňují, že severní evropské věřitelské země nemají zájem neustále sanovat zadlužené jižní státy, kde je krize nejdramatičtější, a dva hlavní sponzory EU - Francie a Německo - tento spor hluboce rozděluje.

Zatímco Paříž hájí slabší jih, Německo hájí blahobytný sever a oba si stojí za svým, nastiňují analytička a vysloužilý diplomat. To, že EU částečně uvolnila dluhová a rozpočtová pravidla, považují za důležité, ale také soudí, že pokud nepřijde dohoda o masivní finanční podpoře zemím, které ji nejvíce potřebují, politické a ekonomické rozdělení na jih a sever bude pokračovat.   

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Vrací se také nedořešené spory ohledně hraničních kontrol a migrace a jedna z klíčových zásad EU - volný pohyb osob a zboží - byla nenávratně poškozena, obávají se Kornblum a Conleyová. Konstatují, že vnitřní hranice byly obnoveny některými evropskými zeměmi již během migrační krize v letech 2015 a 2016 a pandemie tuto skutečnost jen potvrdí, protože mnoho zemí i nyní zavádí cestovní omezení.   

"Koronavirus nezpůsobí bezprostřední pád EU, ale obnaží ji na kost," míní Conleyová a Kornblum. Odkazují na prohlášení nejmenovaného předního představitele EU, že bez rychlé akce bude EU "zničena a zlomena", protože při obnově hranic, nejistotě budoucnosti dluhů a nedostatku viditelné solidarity se při mobilizaci proti koronaviru dekády smluv, pravidel, direktiv a regulací zdají zbytečné a nefunkční.

Zavedené postupy neuspějí a pokud evropské ideály solidarity a soudržnosti ztratí pro většinu Evropanů obsah, muže to být tragický začátek konce evropského projektu, obávají se bývalý diplomat s analytičkou. Dodávají, že urychlený úpadek EU by otřásl jedním z klíčových pilířů západního demokratického světa v době, kdy Rusko a Čína prezentují konkurenční vizi budoucnosti. "Fragmentovaná a roztrhaná Evropa by byla katastrofou nejen pro evropské země, ale také pro Spojené státy a demokracii ve světě," uzavírají Conleyová a Kornblum.

Loading...
Vstupte do diskuze (69)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Slovensko uvolnilo omezení, část firem ale činnost neobnovila

03.06.2020 12:26 Na Slovensku i po dnešním zrušení dalších karanténních omezení v souvislosti s koronavirem zůstala…

Německo od 15. června zruší varování před cestami do zemí EU

03.06.2020 12:19 Německo od 15. června zruší varování před cestami do zhruba 30 evropských zemí včetně České…

Protilátky na koronavir má 5,5 procenta nizozemských dárců krve

03.06.2020 12:13 Zhruba 5,5 procenta dárců krve v Nizozemsku má vyvinuté protilátky proti novému koronaviru. Vyplývá…

Česko bylo loni nejhorší v plnění protikorupčních doporučení

03.06.2020 11:39 Česko bylo loni nejhorší ze 42 hodnocených zemí v plnění doporučení protikorupční skupiny Rady…

Související:

Právě se děje

Další zprávy