Petříček přijel na návštěvu Rakouska. Řešilo se několik ožehavých témat

Petříček řekl, že Česko a Rakousko spolu už během koronavirové krize intenzivně komunikovaly. "A nyní těsně spolupracujeme, když jde o otevírání vůči třetím zemím. Rádi bychom na začátku července začali s otevřením vůči zemím západního Balkánu," řekl Petříček.

Rakouské ministerstvo zahraničí podle APA tento cíl potvrdilo. Bude však záležet na vývoji epidemie. V Severní Makedonii a Kosovu počty nakažených "bohužel opět rostou", upozornila mluvčí ministerstva.

Na otázku, zda je už doba uzavírání hranic minulostí, Petříček odpověděl, že v to doufá. "Mnoho nástrojů jsme zlepšili," poznamenal a jako příklady uvedl trasování, cílená opatření a prevenci. Pro případ druhé vlny jsou země podle českého politika mnohem lépe připraveny. "Poučili jsme se. Myslím, že nám to umožní hranice už nezavírat," řekl šéf české diplomacie.

Po dlouhých týdnech videokonferencí jsme dnes měli možnost se bavit osobně tváří v tvář. Díky Alexander #Schallenberg 🇦🇹, @IvanKorcok 🇸🇰, Peter Szijjártó 🇭🇺 a @AnzeLog 🇸🇮 za skvělou spolupráci během pandemie. #StrongerTogether 🇪🇺 pic.twitter.com/DaHgGfPaIi

— Tomáš Petříček (@TPetricek) June 16, 2020

Podle šéfa diplomacie byla při úterní schůzce ve Vídni s kolegy z Rakouska, Maďarska, Slovenska a Slovinska důležitým tématem také takzvaná indexace přídavků na děti pracujících cizinců, jak ji nyní uplatňuje Rakousko. Přídavky tak odpovídají životním nákladům v zemích původu pracovníků.

Petříček rakouskou úpravu nepřímo kritizoval. Právě koronavirová krize podle něj ukázala, jak důležité jsou české pracovní síly v mnoha sektorech a mnoha regionech a že jsou dokonce zásadní pro provoz nemocnic a pro výrobu potravin. Podle českého ministra musí být nastaveny "spravedlivé podmínky". Loni podle něj bylo krácením přídavků zasaženo na 10.000 českých dětí. Pracovníci z chudších členských zemí včetně Česka či Slovenska dostávají na své děti žijící ve své vlasti méně peněz, zatímco zaměstnanci z bohatších zemí naopak více.

Petříček požaduje spravedlnost také při rozdělování peněz na obnovu unijních ekonomik a vyjádřil znepokojení nad kritérii přidělování prostředků z fondu obnovy. Jestliže má být jako klíčové kritérium brána míra nezaměstnanosti před krizí, neodpovídá to podle něj dopadům pandemie na hospodářství.

ČR by dala přednost využití stávajících programů k pomoci místo zavádění nových nástrojů, které budou stát čas a zvýší byrokracii, poznamenal Petříček. "Dáváme přednost například kohezní politice jako nástroji k rozdělování prostředků na investice do obnovy," řekl a zdůraznil nutnost zohledňovat rozdíly v bohatství mezi jednotlivými zeměmi EU.

Petříček se dále vyjádřil mimo jiné k unijnímu cíli dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a zdůraznil, že Česká republika nadále spoléhá na jadernou energii. "Vidíme v jaderné energii, alespoň střednědobě, důležitou součást našeho energetického mixu," řekl Petříček.

"Nemáme k dispozici mnoho alternativ," poznamenal. Zároveň zdůraznil, že si cení dialogu mezi Českem a Rakouskem o jaderné energetice. I když na tu mají obě země rozdílné názory, spojuje je také "mnoho společných zájmů", například v migrační politice, domnívá se Petříček.

Šéf české diplomacie už v úterý ve Vídni prohlásil, že pandemie poukázala na důležitost dobrého sousedství ve střední Evropě. Region podle něj patřil k prvním, který zahájil debatu o návratu do stavu před koronavirovou krizí.