Polsko a USA se přou kvůli vojákům, projekt Fort Trump je v troskách

Zdá se, že americko-polský projekt Fort Trump padl. Velký návrh Varšavy z roku 2018 pojmenovat budoucí vojenskou základnu americké armády na počest Donalda Trumpa na oplátku za to, že americký prezident rozhodne o rozmístění a trvalé přítomnosti amerických vojáků v Polsku, se rozpadl uprostřed sporů o to, jak toto rozmístění zaplatit a kde zřídit posádky.

Píše o tom agentura Reuters s odvoláním na své zdroje, obeznámené s problémem. Do věci zasvěcený americký představitel řekl, že myšlenka byla od začátku odsouzena k zániku: "Neexistuje žádná pevnost Trump."

Loni 12. června minulého roku se Trump dohodl s polským prezidentem Andrzejem Dudou v Bílém domě, že USA svému spojenci v NATO pošlou dalších 1000 vojáků, aby vyztužily jeho obranu proti Rusku a upevnily dvoustranné vztahy.

Mnoho úředníků nazývalo tento projekt "Fort Trump", ačkoli název nikdy nebyl oficiální a myšlenka vybudování zcela nové základny pro americké jednotky byla brzy opuštěna.

O rok později vládní úředníci ve Washingtonu i ve Varšavě tvrdí, že se stále nedokážou dohodnout, kde by měli být vojáci rozmístěni a jakou část z mnohamiliardových nákladů by měla platit Varšava.

Polsko chce mít americké jednotky blízko u východní hranice s ruským spojencem Běloruskem, ale to by jistě znepřátelilo Rusko. Washington by jednotky raději rozmístil od hranice dále, na západě země.

Varšava zpočátku hovořila o příspěvku ve výši dvou miliard dolarů, což je v současnosti problém kvůli propadu jeho ekonomiky pod vlivem pandemie koronaviru. Ale Spojené státy podle zdrojů žádají, aby Varšava přispívala ještě více.

Pak je tu problém s právním postavením amerických jednotek, které mají být trvale umístěny v Polsku vůbec poprvé; v současnosti se tu v pravidelných rotacích střídá okolo 4500 vojáků.

Washington chce pro vojáky posílenou právní imunitu, například v situaci, kdy jsou obviněni ze spáchání zločinu na polském území, ale Polsko váhá.

Polský náměstek ministra zahraničí Pawel Jablonski toto vyjednávání nazývá "velmi komplikovaným procesem". "Je tu otázka financování, rozmístění, zákonných práv i toho, podle jakých principů budou tito vojáci fungovat," řekl. "Diskuse se vlečou, protože téma je prostě velmi složité. Myslím, že dospějeme ke konečnému rozhodnutí, ale ještě to nějaký čas potrvá."

A tento čas se možná ještě prodlouží.

Minulý týden vysoce postavený americký představitel ohlásil, že se Trump rozhodl stáhnout 9500 z 34.000 amerických vojáků, v současnosti nasazených v Německu. Podle amerických představitelů by část z těchto sil mohl poslat do Polska. Varšava se ale zhrozila, že by mohla mít prospěch na úkor spojence v NATO a souseda, který je klíčovým prvkem při zajišťování polské bezpečnosti.

"Obecně platí, že každé stažení vojenských sil z Evropy představuje riziko. Není to tak, že bychom to jako polská vláda viděli pozitivně, protože si myslíme, že americká přítomnost by měla být větší," řekl Jablonski.

Některé z amerických jednotek, které jsou nyní v Polsku, sem byly vyslány Severoatlantickou aliancí poté, co Moskva v roce 2014 anexí ukrajinského Krymu vyvolala ve Varšavě obavy. Když loni v září navštívil polskou metropoli viceprezident Mike Pence, bylo pro umístění dalších amerických sil navrženo šest míst v Polsku. Další jednání na vysoké úrovni, naplánované na březen, musela být ale odvolána poté, co na Trumpovu žádost odstoupil náměstek ministra obrany John Rood.

Související

Polsko, ilustrační foto

Může boj s extrémním počasím fungovat? Stačilo málo a nedaleký stát zachránil tisíce lidských životů

Krakov, který byl dlouhá léta přezdíván „hlavním městem smogu v Polsku“, se stal důkazem, že razantní politická rozhodnutí mohou zachraňovat životy. Podle aktuálního hodnocení odborníků z European Clean Air Centre vedl pokles hladiny sazí od roku 2013 k odvrácení téměř 6 000 předčasných úmrtí během uplynulého desetiletí. Klíčovým momentem bylo oznámení zákazu spalování uhlí a dřeva v domácnostech, který město začalo prosazovat už před více než deseti lety.

Více souvisejících

Polsko Americká armáda (U.S. ARMY) Donald Trump USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí Petr Macinka (Motoristé sobě).

Macinka hodlá konzultovat situaci v Íránu s tamním velvyslancem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl povolat českého velvyslance v Íránu ke konzultacím na ministerstvu. Místopředseda vlády argumentuje íránskými nepřátelskými a nevyprovokovanými akcemi vůči zemím Perského zálivu a českým spojencům. 

před 1 hodinou

Írán, ilustrační foto

Írán mění strategii. Pozastavil útoky na sousedy a omluvil se

Írán se ústy prezidenta Masúda Pezeškjána omluvil sousedním zemím za útoky, kterými v uplynulých dnech reagoval na americké a íránské údery. Íránská armáda už by v nich neměla pokračovat, pokud se nestane terčem útoku z některé ze sousedních zemí. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu

Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout. 

před 5 hodinami

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

včera

včera

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

včera

včera

včera

USA stojí válka v Íránu téměř miliardu dolarů denně. Jak dlouho může Teherán vzdorovat?

Válka proti Íránu představuje pro americké daňové poplatníky enormní zátěž, kterou analytici odhadují na více než 890 milionů dolarů denně. Tato částka vychází podle CNN ze známých vojenských operací a odhadů Kongresu, přičemž zahrnuje náklady na munici, palivo a nasazení rozsáhlých námořních i leteckých sil v regionu.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy