Polsko vzdoruje stupňující se hybridní válce. Na východní hranici vybuduje moderní opevnění

Polský premiér Donald Tusk uvedl, že jeho země vzdoruje stupňující se hybridní válce. Polsko rovněž pracuje na posílení svých východních hranic, uvedla agentura PAP.

Polsko podle premiérových slov musí své hranice posílit z důvodu tlaku ze strany běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, rostoucí hrozby vyplývající z ruské agrese vůči Ukrajině a nejisté geopolitické situace.

"To, čím se zabýváme, je stupňující se hybridní válka," řekl Tusk během návštěvy vojáků v obci Karakule, která je vzdálena přibližně 40 kilometrů od hranic s Běloruskem. Na organizaci takových aktivit se podle jeho slov na polských hranicích podílí i Bělorusko.

Polská vláda zahájila práce na opevnění hranic v reakci na zvyšující se počty pokusů o jejich překročení. "Jsem si vědom, že počet případů takového nezákonného překročení se každodenně zvyšuje," řekl Tusk.

Nová moderní opevnění budou podle jeho slov vybudována podél celé východní hranice Polska. Dodal, že tato hranice je i vnější hranicí Evropské unie a vyjádřil přesvědčení, že EU k polskému úsilí přispěje.

"Proto nepochybuji o tom, že celá Evropa bude muset - a vím, že toho dosáhneme - investovat do své bezpečnosti prostřednictvím investice do východních hranic Polska a jeho bezpečnosti," uvedl.

Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko byly v roce 2021 vystaveny náporu tisíců migrantů, kteří se snažili dostat na území EU přes Bělorusko. Příliv migrantů podle těchto zemí záměrně organizoval běloruský lídr Alexander Lukašenko, aby se v rámci úplaty za evropské sankce pokusil destabilizovat Evropskou unii.

Polsko proto posiluje kovovou bariéru na své hranici s Běloruskem, aby zabránilo nelegální migraci. Připravuje také plány na zvýšení ochrany hranice s Ruskem, uvedl ve čtvrtek polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz podle agentury AP.

Ministr připomněl, že přítomnost polských a spojeneckých ozbrojených sil v oblastech u hranic, zvýšená po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022, také pomáhá chránit východní hranici NATO a Evropské unie.

"Opravujeme bariéru na polsko-běloruské hranici, posilujeme tuto bariéru, jsou tam vojenské tábory..., které podporují Pohraniční stráž, a výdaje na tyto účely jsou nejvyšší v historii (Polska)," řekl Kosiniak-Kamysz pro rozhlasovou stanici Radio Zet.

Ministr se vyslovil pro to, aby Polsko na hranici s Běloruskem i s ruskou Kaliningradskou oblastí vybudovalo linii obranných bunkrů, zákopů a příkopů. Takové kroky již učinily pobaltské státy, přiblížila AP.

Běloruské bezpečnostní a zpravodajské služby plánují systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem. Organizace ByPol, sdružující bývalé představitele běloruských silových struktur, upozornila na tuto situaci na svých internetových stránkách s tím, že se jedná o skupinu 700 až 800 osob, které se mají pokusit překročit hranice Evropské unie.

Migranti jsou podle organizace převáženi na stanoviště na běloruském území u polských hranic. ByPol tvrdí, že v noci jsou dopravováni z Minsku v civilních vozidlech s pomocí příslušníků pohotovostních pořádkových jednotek OMON. Po příjezdu jsou rozděleni do skupin o velikosti 25 až 30 osob. Mezi nimi jsou ženy a převážně muslimové, kteří mají příbuzné v západních evropských metropolích.

Členové OMON mají podle zprávy zakázáno od migrantů vybírat peníze, protože část platby za cestu k polským hranicím již údajně zaplatili. Někteří z nich mají u sebe navigační zařízení a techniku pořízenou v Minsku. Každá skupina migrantů má svého vedoucího, který je v kontaktu se zástupci OMON nebo běloruské pohraniční stráže.

ByPol také uvádí, že docházelo k případům, kdy příslušníci OMON v civilním oblečení pomáhali migrantům při "průlomu" hranice a střetech s polskými pohraničníky. Podle organizace jsou tyto pořádkové oddíly trénovány ruskými žoldáky z Wagnerovy skupiny, kteří byli do Běloruska přemístěni loni v létě po svém neúspěšném pokusu o ozbrojenou vzpouru proti ruskému vedení.

Polsko a další země EU obviňují režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, že úmyslně do Běloruska přiváží lidi z krizových oblastí a využívá je jako nástroj v hybridní válce proti Západu. Napětí na bělorusko-polské hranici dosáhlo vrcholu především koncem roku 2021.

Polský premiér Donald Tusk na konci dubna řekl, že Evropa je v současnosti v oblasti bezpečnosti závislá na Polsku. 

"Dávno už neplatí, že Západ je tady k tomu, aby nás - pro to, že jsme Západ - chránil před jakoukoli hrozbou, zejména tou přicházející z Východu," uvedl Tusk u příležitosti 20. výročí vstupu do EU v roce 2004. Polsko se podle jeho slov stává silnou zemí, silným a rozumným národem, zodpovědným za obranu Polska i celé Evropy.

Premiér dodal, že 20leté členství jeho země v EU není cílová čára a Polsko si musí prosadit své místo v Evropě a ve světě. "Musíme se starat o Evropu a naše místo v Evropě, o Západ, o NATO - každý den," zdůraznil. "Buď se budeme o naši bezpečnost, o evropskou jednotu, o dlouhověkost NATO starat, nebo se to všechno rozpadne na kousky," dodal. 

Související

Polsko, ilustrační foto

Může boj s extrémním počasím fungovat? Stačilo málo a nedaleký stát zachránil tisíce lidských životů

Krakov, který byl dlouhá léta přezdíván „hlavním městem smogu v Polsku“, se stal důkazem, že razantní politická rozhodnutí mohou zachraňovat životy. Podle aktuálního hodnocení odborníků z European Clean Air Centre vedl pokles hladiny sazí od roku 2013 k odvrácení téměř 6 000 předčasných úmrtí během uplynulého desetiletí. Klíčovým momentem bylo oznámení zákazu spalování uhlí a dřeva v domácnostech, který město začalo prosazovat už před více než deseti lety.

Více souvisejících

Polsko Donald Tusk Bělorusko

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

před 3 hodinami

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

před 4 hodinami

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

před 5 hodinami

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

před 5 hodinami

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

před 6 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

před 7 hodinami

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

před 7 hodinami

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

před 8 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 9 hodinami

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 10 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 10 hodinami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 12 hodinami

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje

Íránská státní televize oznámila, že části jejího ústředí zasáhla nová vlna útoků, které připsala „americko-sionistickému nepříteli“. Informaci přinesla moderátorka ve vysílání zpravodajského kanálu IRINN v neděli večer s tím, že k úderu na komplex IRIB došlo před malou chvílí. Navzdory útoku vysílání prozatím pokračuje v běžném režimu a technici aktuálně prověřují rozsah způsobených škod.

včera

B-2 Spirit

Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2

Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.

včera

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy