Polsko vzdoruje stupňující se hybridní válce. Na východní hranici vybuduje moderní opevnění

Polský premiér Donald Tusk uvedl, že jeho země vzdoruje stupňující se hybridní válce. Polsko rovněž pracuje na posílení svých východních hranic, uvedla agentura PAP.

Polsko podle premiérových slov musí své hranice posílit z důvodu tlaku ze strany běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, rostoucí hrozby vyplývající z ruské agrese vůči Ukrajině a nejisté geopolitické situace.

"To, čím se zabýváme, je stupňující se hybridní válka," řekl Tusk během návštěvy vojáků v obci Karakule, která je vzdálena přibližně 40 kilometrů od hranic s Běloruskem. Na organizaci takových aktivit se podle jeho slov na polských hranicích podílí i Bělorusko.

Polská vláda zahájila práce na opevnění hranic v reakci na zvyšující se počty pokusů o jejich překročení. "Jsem si vědom, že počet případů takového nezákonného překročení se každodenně zvyšuje," řekl Tusk.

Nová moderní opevnění budou podle jeho slov vybudována podél celé východní hranice Polska. Dodal, že tato hranice je i vnější hranicí Evropské unie a vyjádřil přesvědčení, že EU k polskému úsilí přispěje.

"Proto nepochybuji o tom, že celá Evropa bude muset - a vím, že toho dosáhneme - investovat do své bezpečnosti prostřednictvím investice do východních hranic Polska a jeho bezpečnosti," uvedl.

Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko byly v roce 2021 vystaveny náporu tisíců migrantů, kteří se snažili dostat na území EU přes Bělorusko. Příliv migrantů podle těchto zemí záměrně organizoval běloruský lídr Alexander Lukašenko, aby se v rámci úplaty za evropské sankce pokusil destabilizovat Evropskou unii.

Polsko proto posiluje kovovou bariéru na své hranici s Běloruskem, aby zabránilo nelegální migraci. Připravuje také plány na zvýšení ochrany hranice s Ruskem, uvedl ve čtvrtek polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz podle agentury AP.

Ministr připomněl, že přítomnost polských a spojeneckých ozbrojených sil v oblastech u hranic, zvýšená po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022, také pomáhá chránit východní hranici NATO a Evropské unie.

"Opravujeme bariéru na polsko-běloruské hranici, posilujeme tuto bariéru, jsou tam vojenské tábory..., které podporují Pohraniční stráž, a výdaje na tyto účely jsou nejvyšší v historii (Polska)," řekl Kosiniak-Kamysz pro rozhlasovou stanici Radio Zet.

Ministr se vyslovil pro to, aby Polsko na hranici s Běloruskem i s ruskou Kaliningradskou oblastí vybudovalo linii obranných bunkrů, zákopů a příkopů. Takové kroky již učinily pobaltské státy, přiblížila AP.

Běloruské bezpečnostní a zpravodajské služby plánují systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem. Organizace ByPol, sdružující bývalé představitele běloruských silových struktur, upozornila na tuto situaci na svých internetových stránkách s tím, že se jedná o skupinu 700 až 800 osob, které se mají pokusit překročit hranice Evropské unie.

Migranti jsou podle organizace převáženi na stanoviště na běloruském území u polských hranic. ByPol tvrdí, že v noci jsou dopravováni z Minsku v civilních vozidlech s pomocí příslušníků pohotovostních pořádkových jednotek OMON. Po příjezdu jsou rozděleni do skupin o velikosti 25 až 30 osob. Mezi nimi jsou ženy a převážně muslimové, kteří mají příbuzné v západních evropských metropolích.

Členové OMON mají podle zprávy zakázáno od migrantů vybírat peníze, protože část platby za cestu k polským hranicím již údajně zaplatili. Někteří z nich mají u sebe navigační zařízení a techniku pořízenou v Minsku. Každá skupina migrantů má svého vedoucího, který je v kontaktu se zástupci OMON nebo běloruské pohraniční stráže.

ByPol také uvádí, že docházelo k případům, kdy příslušníci OMON v civilním oblečení pomáhali migrantům při "průlomu" hranice a střetech s polskými pohraničníky. Podle organizace jsou tyto pořádkové oddíly trénovány ruskými žoldáky z Wagnerovy skupiny, kteří byli do Běloruska přemístěni loni v létě po svém neúspěšném pokusu o ozbrojenou vzpouru proti ruskému vedení.

Polsko a další země EU obviňují režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, že úmyslně do Běloruska přiváží lidi z krizových oblastí a využívá je jako nástroj v hybridní válce proti Západu. Napětí na bělorusko-polské hranici dosáhlo vrcholu především koncem roku 2021.

Polský premiér Donald Tusk na konci dubna řekl, že Evropa je v současnosti v oblasti bezpečnosti závislá na Polsku. 

"Dávno už neplatí, že Západ je tady k tomu, aby nás - pro to, že jsme Západ - chránil před jakoukoli hrozbou, zejména tou přicházející z Východu," uvedl Tusk u příležitosti 20. výročí vstupu do EU v roce 2004. Polsko se podle jeho slov stává silnou zemí, silným a rozumným národem, zodpovědným za obranu Polska i celé Evropy.

Premiér dodal, že 20leté členství jeho země v EU není cílová čára a Polsko si musí prosadit své místo v Evropě a ve světě. "Musíme se starat o Evropu a naše místo v Evropě, o Západ, o NATO - každý den," zdůraznil. "Buď se budeme o naši bezpečnost, o evropskou jednotu, o dlouhověkost NATO starat, nebo se to všechno rozpadne na kousky," dodal. 

Související

Donald Tusk

Polsko začne v reakci na válku v Íránu zastropovat ceny paliv a razantně sníží daně, oznámil Tusk

Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska vyhlásila otevřený boj proti drastickému zdražování pohonných hmot, které vyvolal válečný konflikt na Blízkém východě. Hlavním cílem ambiciózního vládního plánu je přinést polským řidičům úlevu ještě před nadcházejícími velikonočními svátky. Podle premiéra by se ceny na čerpacích stanicích mohly díky připravovaným opatřením snížit přibližně o 1,20 zlotého na litr.

Více souvisejících

Polsko Donald Tusk Bělorusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Procitli už i pravicoví populisté. Dejte od Trumpa ruce pryč, vzkázala Le Penová

Evropští pravicoví populisté, kteří v minulosti vzhlíželi k Donaldu Trumpovi jako ke svému ideovému vzoru, od něj v posledních týdnech dávají ruce pryč. Americký prezident se na starém kontinentu stal natolik kontroverzní postavou, že i jeho nejbližší spojenci ho nyní vnímají spíše jako politickou zátěž. Marine Le Penová, lídryně francouzského Národního sdružení, již svým spolustraníkům jasně vzkázala, že je nutné si od Trumpa udržovat odstup.

před 2 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Není to jen aktuální výměna názorů. Spory mezi papežem Lvem a Trumpem sahají daleko do minulosti

První americký papež v historii, Lev XIV., se během své významné cesty po Africe ocitl v přímém ideovém střetu s administrativou Donalda Trumpa. Rodák z Chicaga, který byl zvolen do čela katolické církve teprve nedávno, se rozhodl neignorovat ostré výpady amerického prezidenta na sociálních sítích a poprvé otevřeně vystoupil proti jeho politice. Během letu do Alžírska novinářům sdělil, že se americké administrativy nebojí a hodlá i nadále důrazně varovat před válečnými konflikty, které podle něj zneužívají poselství evangelia.

před 2 hodinami

Libanon

Začalo platit příměří s Libanonem, oznámil Trump. Izraelci nechápou, Netanjahua viní ze lži

Oznámení o příměří mezi Izraelem a Libanonem vyvolalo v Izraeli značné překvapení a vlnu skepse. Zpráva o klidu zbraní se začala šířit v době, kdy severem země zněly sirény varující před raketami z libanonské strany. Nad městem Naharija musela izraelská protivzdušná obrana likvidovat několik střel, což doprovázely hlasité exploze. Záchranáři potvrdili, že krátce před oficiálním začátkem příměří šrapnely zranily tři lidi, z toho dva vážně.

před 3 hodinami

Jan Potměšil

Zemřel známý herec Jan Potměšil

Českou hereckou obec zasáhla před víkendem velmi smutná zpráva. Ve věku 60 let zemřel herec Jan Potměšil, který byl od svých 23 let na invalidním vozíku.

před 4 hodinami

Aktualizováno včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ukrajina potřebuje naši pomoc, řekl Rutte v Praze. Uděláme vše pro splnění závazků, slíbil Babiš

Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.

včera

Andrej Babiš

Česko světovým lídrům v pátek představí plán na zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu

Česká republika je připravena aktivně se zapojit do řešení napjaté situace v Hormuzském průlivu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po čtvrtečním pražském jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem potvrdil, že Praha má vypracovanou konkrétní nabídku na zajištění bezpečnosti v této strategické námořní cestě. Tento návrh hodlá česká vláda oficiálně představit na páteční mezinárodní videokonferenci.

včera

Petr Macinka

Macinka si v reakci na výhrůžky předvolal ruského velvyslance

Česká diplomacie reagovala na stupňující se napětí ve vztazích s Ruskou federací. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl předvolat ruského velvyslance v Praze, aby podal vysvětlení k nedávným výhrůžkám adresovaným českým společnostem. Tento krok ministerstva přichází v reakci na zprávu ruského rezortu obrany a následné kontroverzní výroky exprezidenta Dmitrije Medveděva.

včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Do Prahy přijel šéf NATO Rutte. Jedná s Babišem o českých závazcích

Do České republiky dnes nečekaně dorazil generální tajemník NATO Mark Rutte. Jeho návštěva byla Aliancí oznámena teprve den předem a odehrává se v kritické době, kdy zbývají pouhé tři měsíce do klíčového letního summitu v Ankaře. Hlavním bodem programu je večerní jednání s premiérem Andrejem Babišem, po kterém bude následovat společná tisková konference.

včera

Česká televize

Politico: Plánem české vlády na zrušení koncesionářských poplatků se bude zabývat Evropská komise

Vládní plán na zásadní reformu financování veřejnoprávních médií v České republice vyvolal ostrou vlnu kritiky nejen na domácí scéně, ale i v Bruselu. Záměr kabinetu Andreje Babiše zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je přímým financováním ze státního rozpočtu vyvolává vážné obavy o budoucí nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Kritici varují, že tento krok by mohl vést k modelu vládnutí podobnému tomu, který v Maďarsku zavedl Viktor Orbán.

včera

Letadla, ilustrační foto

Evropa má zásoby leteckého paliva už jen na šest týdnů. Pak začne uzemňovat letadla

Evropa se ocitla na pokraji vážné energetické krize, která může již v nejbližší době ochromit leteckou dopravu na celém kontinentu. Podle Fatiha Birola, výkonného ředitele Mezinárodní energetické agentury (IEA), zbývají evropským zemím zásoby leteckého paliva na pouhých šest týdnů. Pokud nedojde k rychlému obnovení dodávek ropy z Blízkého východu, které zastavila válka s Íránem, začnou aerolinky hromadně rušit své spoje.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

EU musí kvůli zhoršující se globální situaci radikálně zrychlit investice do obrany, shodují se lídři

Evropská unie musí v reakci na zhoršující se globální bezpečnostní situaci radikálně zrychlit investice do obrany a navýšit průmyslovou produkci. Shodli se na tom předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a generální tajemník NATO Mark Rutte během společného jednání, které bylo zaměřeno na přípravu nadcházejícího červencového summitu Aliance v Ankaře. Podle von der Leyen je nezbytné investovat více, vyrábět více a v obou případech postupovat výrazně rychleji než doposud.

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Svět pustoší hrstka tyranů, války stojí miliardy a lidé trpí. Papež Lev zareagoval na Trumpa nezvykle ostře

Papež Lev během své čtvrteční návštěvy Kamerunu ostře zkritizoval současné světové lídry a prohlásil, že svět je „pustošen hrstkou tyranů“. Ve svých neobvykle tvrdých projevech odsoudil politiky, kteří utrácejí miliardy za vedení válek, zatímco obyčejní lidé trpí. Tato vyjádření přišla jen krátce poté, co se hlava katolické církve stala terčem opakovaných útoků ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa na sociálních sítích.

včera

Hormuzský průliv

Írán si podřezal větev. Neví, kam v Hormuzském průlivu umístil miny, a nemá je jak odstranit

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na zahájení rozsáhlé odminovací operace v Hormuzském průlivu, což je klíčová součást snahy o znovuotevření této strategické vodní cesty. Průliv byl pro námořní dopravu fakticky uzavřen Íránem poté, co koncem února vypukl konflikt s USA a Izraelem. Odstraňování min však bude podle expertů extrémně pracné a nebezpečné, protože i když je průliv úzký, zaminovaná oblast představuje rozsáhlé území.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko zveřejnilo „oficiální seznam cílů ruských raket v Evropě.“ Je mezi nimi i Česko

Ruské ministerstvo obrany učinilo krok, který evropské politické elity dosud odmítaly brát v potaz. Namísto obecných proklamací o dodávkách zbraní zveřejnilo konkrétní seznam adres evropských podniků, kde se montují bezpilotní letouny určené k útokům na ruské území. Tento seznam již není pouhým diplomatickým gestem, ale faktickým označením cílů po celé Evropě – od Londýna až po Rigu a Vilnius.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Vláda vyšachovala prezidenta. Pavel na summit NATO nepojede, rozhodla

Česká vláda na svém pondělním zasedání jasně vymezila, kdo bude zemi reprezentovat na klíčovém červencovém summitu NATO v Ankaře. Podle schváleného usnesení o letecké přepravě ústavních činitelů se s účastí prezidenta Petra Pavla nepočítá. Vládní speciál má do Turecka dopravit pouze delegaci vedenou premiérem Andrejem Babišem.

včera

Hormuzský průliv

Írán chce potápět americké lodě hlídkující v Hormuzském průlivu

Vojenský poradce íránského nejvyššího vůdce vyslal Washingtonu ostré varování, v němž pohrozil potopením amerických lodí v Hormuzském průlivu. Teherán takto reaguje na snahy Spojených států o námořní kontrolu nad touto strategickou vodní cestou. Tato eskalace přichází v době, kdy v oblasti platí křehké příměří, jehož platnost má vypršet příští týden.

včera

Ilustrační foto

Evropská unie představila systém pro ověřování věku na internetu

Evropská unie se chystá v nejbližších týdnech spustit nový systém pro ověřování věku na internetu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že největší technologické platformy už nemají žádné výmluvy, proč neprověřovat věk uživatelů předtím, než jim umožní přístup k omezenému obsahu. Tato iniciativa míří především na ochranu dětí před rizikovými službami, jako je pornografie, hazard nebo v budoucnu i sociální sítě.

včera

Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý útok na Ukrajinu. Nejméně 12 mrtvých

Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý útok na Ukrajinu, při kterém využilo vlny dronů i raketových střel. Podle informací místních úřadů si tyto nálety vyžádaly nejméně 12 obětí na životech. Útoky zasáhly několik klíčových měst včetně Kyjeva, Oděsy a Dnipra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy