Evropská komise chce v reakci na pandemii covidu-19 výrazně posílit společné financování zdravotnictví a krizové pomoci. V návrhu příštího sedmiletého rozpočtu Evropské unie spojeném s fondem obnovy pro tuto oblast počítá s více než 12,5 miliardami eur (přes 330 miliard korun), což je zhruba desetinásobek peněz vynakládaných společně v současnosti.
EU by díky tomu měla být lépe připravena na krize podobné té nynější, řekl dnes eurokomisař pro krizové řízení Janez Lenarčič.
Návrh rozpočtu i fondu musí nejprve schválit členské státy, z nichž některé mají výhrady k tomu, že si komise chce část potřebných financí vypůjčit.
Brusel plánem reaguje především na nedostatek zdravotnického vybavení či léků, s nimiž se některé členské země potýkaly v prvních týdnech šíření koronaviru po Evropě. Řada států tehdy kvůli obavám o vlastní zásoby zakázala vývoz roušek či respirátorů a nejzasaženější země v čele s Itálií si stěžovaly na nedostatek vzájemné solidarity. EU byla tehdy kritizována, že nefungoval její systém krizové pomoci.
Citizens expect the EU to act during a crisis. We all need to be better prepared and learn the lessons from the #coronavirus.This is why the #NextGenerationEU reinforces the #rescEU project to leave no EU country behind during a crisis.More: https://t.co/c7BQ4yviub pic.twitter.com/6ZKqFH96qO
— European Commission ?? #UnitedAgainstCoronavirus (@EU_Commission) June 2, 2020
"Náš systém není efektivní ve chvíli, kdy je krizí zasažena většina států nebo všechny," prohlásil dnes Lenarčič, podle něhož by EU měla v případě obdobné pandemie hrát zásadnější roli také díky výrazně štědřejšímu financování.
Komise navrhuje vytvořit samostatný zdravotnický fond disponující 9,4 miliardami eur, zatímco před krizí chtěla na společné zdravotní výdaje vyhradit necelou půlmiliardu. Fond pro krizové situace má pak místo dosud zvažované 1,1 miliardy dostat o dvě miliardy více.
Tyto bezprecedentní částky mají podle unijní exekutivy zajistit mimo jiné to, aby v případě krizové situace měly všechny země dostatek léků a výrazně se zlepšila přeshraniční spolupráce v době možného šíření nakažlivé nemoci.
Zásadní část rozpočtu nového zdravotního fondu chce komise získat jako součást půjčky v celkové výši 750 miliard eur, s jejíž výší ovšem nesouhlasí některé členské země. Celková částka se tak může v očekávaných složitých vyjednáváních mezi lídry unijních států ještě výrazně změnit.
EU navíc ani robustnější financování podle komise nemusí pomoci k efektivnějšímu společnému řešení příští krize. Unie totiž nemá v otázkách ochrany zdraví obyvatel žádné zásadní společné pravomoci, které jsou takřka výhradně v rukou členských států. Místopředseda EK Margaritis Schinas minulý týden podotkl, že covid-19 by mohl být pro státy motivací, aby souhlasily s potřebnou změnou unijních smluv, která by část rozhodování vložila do společných rukou. "Pokud nastane ta správná chvíle, stane se to," prohlásil Schinas.
Ochotu k možné změně pravidel dali najevo lídři dvou nejsilnějších zemí Německa a Francie Angela Merkelová a Emmanuel Macron. Vzhledem k obvyklé neochotě řady zemí přenášet pravomoci na unii však podle diplomatů není ani v souvislosti s krizí zdaleka jisté, že by návrh získal potřebný jednomyslný souhlas států.
Související
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
EU schválila nový desetibodový pakt o migraci a azylu
EU (Evropská unie) , evropská komise
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Fiala si volal s Netanjahuem. Premiéři mluvili i o návrhu prokurátora ICC
před 1 hodinou
MS v ledním hokeji: Česko - Kanada 3:4. Velký návrat, pak prohra v prodloužení
před 1 hodinou
V Rusku začaly manévry s nestrategickými jadernými zbraněmi
před 2 hodinami
Fico byl na kontrole. Atentát se řešil ve slovenském parlamentu
před 2 hodinami
Rusové zřejmě způsobili nedávný velký požár ve Varšavě, naznačil Tusk
Aktualizováno před 3 hodinami
Manželka syrského prezidenta Asma Asadová trpí rakovinou
před 3 hodinami
Nepřijatelné a absurdní. Itálie se vyjádřila k zatykači na Netanjahua
před 4 hodinami
WHO: Boje v Charkovské oblasti vysídlily přes 14 tisíc lidí
před 5 hodinami
Kreml nečeká průlom od účasti Číny na konferenci o Ukrajině
před 6 hodinami
Finsku dochází s ruskými migranty trpělivost. Žádá EU, aby zasáhla
před 6 hodinami
Supercela v Litomyšli. Bouře způsobila problémy, meteorologové před ní varovali
před 7 hodinami
Extrémní počasí tvrdě zasáhlo Indii. Teploty stoupají ke 47 stupňům, školy zahájily prázdniny předčasně
před 7 hodinami
Ostudný pokus zasahovat do ofenzivy. Izrael se bouří proti plánu ICC na vydání zatykače
před 7 hodinami
Syn svrženého íránského panovníka označil Raísího za masového vraha. Kritizuje světové kondolence
před 8 hodinami
Duda čelí kritice za kondolenci k úmrtí íránského prezidenta
před 8 hodinami
Úterní počasí: Silné bouřky udeří už odpoledne. Hrozí i rozvodnění menších toků
před 8 hodinami
Biden se postavil ICC: Izraelská ofenzíva v Pásmu Gazy není genocida
před 9 hodinami
Poplatek za vstup do Benátek je žalostné selhání, tvrdí rada města. Počet turistů se naopak zvýšil
před 10 hodinami
Británií hýbe lékařský skandál. Desetitisíce lidí se nakazily krví infikovanou HIV a žloutenkou
před 10 hodinami
Vesmírně zbrojení začalo? Rusko zřejmě umístilo na orbitu zbraň, tvrdí USA
Spojené státy v pondělí uvedly, že Rusko minulý týden vypustilo do vesmíru družici, která by mohla být součástí umísťování zbraní ve vesmíru. Uvedla to agentura AP.
Zdroj: Libor Novák