Extrémní počasí tvrdě zasáhlo Indii. Teploty stoupají ke 47 stupňům, školy zahájily prázdniny předčasně

Stejné opatření přijaly i úřady v dalších indických státech, jako jsou Harijána, Madhjapradéš, Paňdžáb a Rádžastán, uvedl deník India Today.

Indický meteorologický úřad varoval před dopady veder na zdraví, zejména u kojenců, starších lidí a osob s chronickými nemocemi.

Vlny veder jsou v Indii běžným jevem, ale vědecké výzkumy ukázaly, že kvůli změně klimatu jsou horka delší, častější a intenzivnější.

Vedra mají vliv i na volební účast v parlamentních volbách, které se v Indii konají postupně kvůli její velikosti. Ukázalo se, že v oblastech s vyššími než obvyklými teplotami byla volební účast nižší.

Indická volební komise proto zřídila pracovní skupinu, která před každým kolem hlasování přezkoumá vliv vln veder a deštivého počasí na předpokládanou účast voličů.

Úřady také uvedly, že dalším faktorem snižujícím zájem voličů o hlasování je jejich přesvědčení, že strana premiéra Naréndry Módího snadno získá právo vládnout třetí funkční období.

Zatímco zmíněné státy trápí horka, jih Indie v posledních dnech zasáhly silné deště. Prudké bouře minulý týden zasáhly i finanční metropoli Bombaj, kde silný vítr strhl billboard a jeho kovovou konstrukci. O život přišlo 16 lidí a desítky dalších zůstaly uvězněny pod troskami.
 
Extrémní počasí trápí i Thajsko, kde nejméně 61 lidí přišlo od začátku roku o život v důsledku veder. Oznámilo to tamní ministerstvo zdravotnictví, uvedla agentura AFP.

Thajsko zažívá v posledních týdnech neobvyklá horka, v důsledku kterých tamní úřady téměř denně vydávají příslušná varování. Od začátku roku přitom podlehlo úpalu už 61 lidí, což je více než za celý loňský rok, kdy takových úmrtí zaznamenali jen 37.

Největší počet úmrtí pro vedra zaznamenávají letos na severovýchodě, který je zemědělským centrem země.

Vědci dlouhodobě upozorňují na to, že klimatická změna vyvolaná lidmi způsobuje na Zemi častější, delší a intenzivnější vlny veder. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) letošní vedra ovlivňuje a zhoršuje i klimatický jev El Niňo, celá Asie se však zároveň otepluje rychleji, než je celosvětový průměr.

Asie přitom byla v roce 2023 regionem s největším počtem katastrof způsobených klimatickými a povětrnostními jevy na světě, uvedla Světová meteorologická organizace (WMO) s tím, že hlavní příčinou úmrtí a majetkových škod byly záplavy.

Loni byly globálně zaznamenány rekordně vysoké teploty. WMO ve zveřejněné zprávě o stavu klimatu píše, že Asie se otepluje mimořádně rychlým tempem oproti světovému průměru - loni v regionu zaznamenaly teploty o dva stupně Celsia vyšší ve srovnání s průměrem z období let 1961-1990.

Mimořádně vysoké průměrné teploty evidovaly od západní Sibiře po střední Asii a od východní Číny po Japonsko, ve kterém zažili v roce 2023 nejteplejší léto v historii měření.

"Mnohé země v regionu zažily v roce 2023 nejteplejší rok v historii, spolu se spoustou extrémních podmínek, od sucha a veder až po záplavy a bouře," uvedla generální tajemnice WMO Celeste Saulová. Klimatická změna podle ní ještě více zhoršila frekvenci a závažnost takových událostí.

Vliv vln veder se podle WMO stává stále závažnější a tající ledovce ohrožují bezpečnost vody v budoucnosti. Za posledních několik desetiletí zaznamenali na ledovcích v asijských vysokohorských oblastech úbytek hmoty, což pokračovalo i loni na dvaceti z 22 monitorovaných ledovcích v regionu.

Minulý rok hlásili z Asie podle WMO až 79 katastrof spojených s povětrnostními jevy souvisejícími s vodou. Více než 80 procent z nich tvořily záplavy a bouře, které si vyžádaly více než 2000 obětí na životech a přímo postihly devět milionů lidí.

Rok 2024 přitom bude podle WMO zřejmě ještě teplejší než ten předchozí, který byl rekordní v celé historii měření. Na tiskové konferenci k výroční zprávě o stavu klimatu ve světě to řekl šéf monitorování klimatu WMO Omar Baddour.