Švédská laxní cesta nemusí být nezodpovědná, míní profesoři o boji s koronavirem

Ačkoliv nejvíce potvrzených případů má ze skandinávských zemí Norsko, ve Švédku nemoci podlehlo suverénně nejvíce lidí (110 v době psaní tohoto článku, pozn. redaktora), poukazují odborníci. Dodávají, že lidé nyní zujímají různé pozice a někteří tvrdí, že veřejná kritika úřadů pouze šíří nedůvěru obyvatel v době, kdy je zoufale potřeba, zatímco jiní věří, že Švédsko míří ke katastrofě biblických rozměrů a je třeba změnit kurz.

"Pravda je, že žádný z těchto názorů není odvozen z přímé zkušenosti s globální pandemií. Nikdo neví jistě, co leží před námi," pokračují experti. Vysvětlují, že během epidemií pomáhají volit reakce predikující modely, které hodnotí společenské a ekonomické dopady a potřebnou kapacitu nemocnic, ty ale vyžadují vstupní data, ideálně odvozená ze zkušenosti se srovnatelnou situací.

Víme, že kvalita těchto dat je nyní slabá, deklarují profesoři. Vysvětlují, že většina dat o covid-19 pochází z Číny a Itálie - případně infekčních nemocí jako ebola, chřipka, SARS nebo MERS -, ale demografie a sociální interakce se v jednotlivých zemích liší, v případě Švédska jde o malou populaci s jedinou skutečně metropolitní oblastí.

Ideálně potřebujeme data o šíření nemoci ve Švédku, ale to by vyžadovalo rozsáhlé testování, které zatím neběží, uvádějí Franks a Nilsson. Poukazují, že například nejsou k dispozici příliš spolehlivá data o příjmu pacientů a jejich úmrtnosti, která může být použita jako "levný odhad" místního přenosu a poskytnout výhled, s kolika mrtvými je nutné počítat.

Problémem je dvoutýdenní prodleva mezi diagnózou a úmrtím, tudíž jde o velmi pochybný ukazatel pro patřičná rozhodnutí, varují lékaři. Konstatují, že ve Švédsku úřady zahájily simulace nárůstu požadavků na nemocniční lůžka, tedy toho, o kolik budou muset nemocnice navýšit své kapacity, aby se popasovaly s množstvím vážných případů, respektive pacientů, kteří zřejmě budou potřebovat v následujících týdnech zvláštní péči.

Z těchto simulací jasně plyne, že švédská vláda očekává mnohem méně hospitalizací na 100 tisíc obyvatel než jiné země, například Norsko, Dánsko a Británie, deklarují epidemiologové. Dodávají, že podobný rozpor je i v počtu obětí, který odhadují britské a švédské vládní simulace, přičemž důvod spočívá v tom, že podle švédských úřadů u mnoha lidí nemoc proběhne bez příznaků a z ostatních nakažených bude pouze pětina vyžadovat hospitalizaci.

"Momentálně je těžké vědět, kolik lidí je asymtomatických, jelikož ve Švédku neexistuje strukturovaný screening a testy na protilátky, které by zjistily, kdo vlastně covid-19 měl a zotavil se," uvádějí Franks a Nilsson. Varují, že podstatné podcenění lůžkové kapacity by bylo devastující.

Nerovnoměrné šíření

Covid-19 se stejně jako v jiných zemích i ve Švédsku šíří nerovnoměrně a většina případů byla diagnostikována v oblasti Stockholmu či oblíbené lyžařské destinaci Jämtland na severu země, zatímco jiné regiony jsou alespoň prozatím relativně ušetřené, poukazují epidemiologové. Připomínají, že například v Malmö, třetím největším švédském městě, bylo hospitalizováno jen velmi málo pacientů.

Není pochyb, že epidemie se bude šířit, ale rychlost je sporná, konstatují profesoři. Dodávají, že švédské úřady jsou skeptické ohledně potřeby uzavření většiny země, byť se vedou diskuze o takovém opatření v oblasti hlavního města.             

Ve prospěch stávající švédské strategie mluví podle odborníků několik argumentů, například potřeba zachovat otevřené školy, aby rodiče dětí mohli chodit do práce v klíčových odvětvích. Infekční nemoci se mezi dětmi sice rychle šíří, ale komplikace při covid-19 jsou u nich vzácné, zdůrazňují Franks a Nilsson. Doplňují, že delší karanténa má také velké ekonomické dopady a v budoucnu může ohrozit zdravotnictví kvůli nedostatku zdrojů, což si může nakonec vyžádat více životů než pandemie koronaviru v blízké budoucnosti.

Sdílená imunita

Nejlepší odhady o poměru mezi počtem případů a úmrtí na covid-19 je momentálně 0,5-1 %, uvádějí experti. Připomínají, že u španělské chřipky v letech 1918-1919 byl tento poměr v severních oblastech Švédska 3 %, a to se země zotavovala z dopadů první světové války, přestože v ní byla neutrální.    

Švédsko tehdy ve srovnání s jinými zeměmi mělo méně rozvinutou dopravu a komunikační systémy, což původně přispělo ke zpomalení epidemie, vysvětlují lékaři. Dodávají, že z krátkodobého pohledu to bylo vnímáno jako pozitivní, ale díky tomu nebylo rychle dosaženo tzv. sdílené imunity, tedy infikaci dostatečného počtu lidí, kteří jsou pak vůči viru imunní, a během roku přišly další dvě vlny nemoci, přičemž ta druhá měla daleko větší počet obětí než první.   

"Na základě této lekce je nyní mnoho lidí ve Švédsku optimistických, že lze dosáhnout sdílené imunity," pokračují odborníci. Přiznávají, že ve srovnání se španělskou chřipkou je covid-19 méně závažný a mnoho nakažených zřejmě nemá žádné symptomy, což sice přispívá k jeho rychlému šíření, ale zároveň znamená, že práh skupinové imunity, tedy 60 %, může být v zemích, které intenzivně nebrzdí či nepotlačují jeho šíření, rychle dosažitelný.

Skupinová imunita může snížit riziko dalších vln epidemie a až se v budoucnosti budeme ohlížet na poučení z koronavirové pandemie, velká pozornost bude zřejmě věnována úspěchu či selhání původní švédské relativně laxní strategie, očekávají profesoři. Dodávají, že nejde pouze o bezprostřední ztráty na životech během pandemie, ale také o její dlouhodobější negativní sociální a ekonomické dopady, které mohou vést rovněž k úmrtím.

S ohledem na momentálně nerovnoměrné a relativně mírné šíření viru ve Švédsku se tamní úvodní strategie nemusí ukázat jako nezodpovědná, míní Franks a Nilsson. Přesto očekávají, že země v budoucnu zavede striktnější opatření v závislosti na šíření nákazy, především v městských oblastech a s ohledem na míru tlaku na zdravotnický systém.