Svět v roce 2019 vydal na zbrojení takřka dva biliony dolarů. Žebříčku vévodí pět zemí

Svět v uplynulém roce vydal na zbrojení takřka dva biliony dolarů (50 bilionů korun), což představuje meziroční nárůst o 3,6 procenta. Uvádí to dnes vydaná ročenka Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) o světových výdajích na zbrojení.

Za armádu a nákupy zbraní utratily v roce 2019 státy 2,2 procenta výkonu světové ekonomiky, v přepočtu na obyvatele zhruba osmimiliardové Země pak zbrojní částka činí 249 dolarů (6200 korun). Nejvíce na zbrojení vydávají Spojené státy následované Čínou, Indií, Ruskem a Saúdskou Arábií. Podíl této pětice států na celosvětových výdajích na armádu činí 62 procent.

"Světové výdaje na armádu byly v roce 2019 o 7,2 procenta vyšší než v roce 2010, což potvrzuje trend stále rychlejšího růstu investic na zbrojení," řekl výzkumník Nan Tian ze SIPRI o loňské částce 1,917 bilionu dolarů. "Je to nejvyšší úroveň výdajů od světové finanční krize v roce 2008 a pravděpodobně je to dosavadní maximum," dodal.

Spojené státy investovaly v roce 2019 do zbrojení 732 miliard dolarů (18,3 bilionu korun), což bylo oproti předchozímu roku o 5,3 procenta více. Tato částka činí 38 procent celosvětových výdajů. Ústav k meziročnímu americkému růstu výdajů na zbrojení poznamenal, že jen toto zvýšení odpovídalo celoročním armádním investicím Německa. Podle Pietera Wezemana ze SIPRI je aktuální růst zbrojních výdajů USA odrazem všeobecně vnímaného návratu soupeření supervelmocí.

Čína s Indií, druhý a třetí největší zbrojař světa, oproti roku 2018 zvýšily loni výdaje na armádu o 5,1 procenta, respektive 6,8 procenta. "Napětí mezi Indií a Pákistánem s Čínou a jejich vzájemná rivality jsou hlavními důvody indického zvýšení výdajů," řekl Wezeman.

V Asii a Oceánii nejvíce na zbrojení dávají po Číně a Indii Japonsko s Jižní Koreou. V ročence SIPRI stojí, že v tomto regionu výdaje na zbrojení každý rok od roku 1989 stoupají.

V Evropě největší meziroční růst armádních výdajů zaznamenal SIPRI u Německa, a to deset procent na celkovou sumu 49,3 miliardy dolarů (1,2 bilionu korun). "Růst německých zbrojních výdajů může být zčásti vysvětlen zvýšenou hrozbou ze strany Ruska, kterou společně pociťuje řada členů Severoatlantické aliance," řekl Diego Lopes da Silva, který je analytikem SIPRI. Dodal, že naopak výdaje Francie a Spojeného království, rovněž členů NATO, zůstaly prakticky na stejné úrovni.

Výrazný růst naopak SIPRI zaznamenal mezi středoevropskými státy NATO. Jako rekordmana zmínil ústav Bulharsko s meziročním nárůstem o 127 procent, což ale vysvětlují platby za nové stíhačky. Výrazného nárůstu dosáhlo i Rumunsko, a to 17 procent. O Česku se tisková zpráva a ani zkrácený přehled ročenky nezmiňují. Dohromady státy NATO loni investovaly do armády bilion dolarů (25 bilionů korun).

Rusko v roce 2019 zaplatilo za armádu 65,1 miliardy dolarů (1,6 bilionu korun), což bylo oproti předchozímu roku o 4,5 procenta více. V přepočtu na výkon ekonomiky patří Rusko k těm evropským zemím, které na zbrojení vydávají nejvíce peněz. Loni tyto investice činily 3,9 procenta ruského HDP.

Zatímco se v posledních letech každoročně výdaje na zbrojení zvyšovaly, v letošním roce to může být naopak. Důvodem je pandemie nemoci covid-19, která má hluboké hospodářské dopady. SIPRI uvedl, že státy budou důkladně promýšlet, zda místo do armády nedají peníze raději na zdravotnictví, do vzdělání či infrastruktury. Podobné dopady měla i finanční krize v letech 2008 a 2009, dodal SIPRI.

Související

Více souvisejících

zbraně zbrojní průmysl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI) Americká armáda (U.S. ARMY) Ruská armáda Čínská armáda Armáda Indie Saúdská Arábie

Aktuálně se děje

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

včera

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy