Evropská unie ve středu zahájí u břehů Libye společnou operaci, jejímž hlavním cílem bude dohlížet na dodržování zákazu dovozu zbraní do země sužované občanskou válkou. Na podrobnostech námořní a letecké akce pojmenované Irini se dnes shodly členské země. Naopak definitivně bude ukončena dlouhodobě nefunkční operace Sophia, která měla sloužit primárně k zachraňování uprchlíků z vod Středozemního moře.
Na potřebě lepší kontroly zákazu dovozu zbraní do Libye, který stanovila Organizace spojených národů, se v lednu shodli politici řady velmocí včetně samotné EU. Unijní ministři zahraničí poté v únoru navrhli nasadit lodě a letadla členských zemí do nové operace označené řeckým výrazem pro mír. Irini by měla dohlížet na dodržování embarga zvláště na problematickém východě Libye, kudy do země proudí velká část zbraní.
We are launching a new #CSDP operation today. With #IRINI, the EU significantly contributes to efforts aimed at ending the conflict in #Libya and shows that even amidst #COVID19 crisis, we are committed to promote peace. https://t.co/FfIuRGXhcH #EUDefence pic.twitter.com/1sTVVkYbNQ
— Josep Borrell Fontelles (@JosepBorrellF) March 31, 2020
"Vím, že je mnoho zemí, které chtějí k misi přispět," nechtěl dnes šéf unijní diplomacie specifikovat, jaké státy vyšlou do Středozemního moře svá plavidla či letouny. Mandát operace sice formálně začne běžet ve středu, konkrétní datum rozmístění plavidel však bude podle Borrella záležet na rozhodnutí vojenských velitelů a bude to v horizontu příštích dnů.
Řídící centrum Irini bude stejně jako v případě Sophie v Itálii. Povede ji kontradmirál Fabio Agostini.
Některé země požadovaly záruky, že nová operace nebude motivovat migranty, aby se v místech operace častěji pokoušeli o cesty do Evropy v naději, že je zachrání plavidla unijních zemí. Státy se nakonec shodly na tom, že lodě a letadla budou moci měnit svá působiště kdykoli bude hrozit, že by v nějaké lokalitě mohla jejich přítomnost vést ke zvýšení frekvence cest migrantů.
Pokud však lodě narazí na moři na plavidlo v nouzi či lidi vyžadující pomoc, podle Borrella je v souladu s mezinárodním právem vezme na palubu. Na tom, kam v takovém případě převézt zachráněné lidi, se podle španělského politika země v rámci nové mise předem dohodly.
"Víme, jak postupovat a velitel plavidla bude vědět, co dělat,“ řekl novinářům Borrell bez dalších podrobností. Právě neochota zvláště ze strany migranty přetížené Itálie přijímat další lidi nalezené v moři paralyzovala předchozí operaci, která byla přes formální prodlužování mandátu už více než rok nefunkční.
V Libyi, která je nestabilní od pádu diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011, nyní proti sobě stojí premiér Fáiz Sarrádž, jehož mezinárodně uznaná vláda má pod kontrolou jen malé území kolem hlavního města Tripolisu, a polní maršál Chalífa Haftar, jehož jednotky ovládají většinu Libye. Boje pokračují navzdory výzvám mezinárodního společenství i tomu, že místní úřady minulý týden registrovaly první případ nákazy koronavirem.
Operace Irini nebude mít pozemní část, což podle kritiků výrazně omezí její dosah, neboť většina zbraní do Libye proudí po zemi. Podle Borrella pomůže tento nedostatek vyrovnat nasazení letounů a satelitů. Vedle zbraní by měla monitorovat také zakázaný export ropy a ropných produktů. Jejím úkolem bude také pomáhat ve výcviku libyjské pobřežní stráže a rozbíjení gangů pašujícících lidi, tedy úkoly končící operace Sophia.
Související
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
EU (Evropská unie) , Libye , Operace Sophia , Operace Irini (EU-Libye) , Chalífa Haftar
Aktuálně se děje
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
včera
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
včera
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
včera
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
včera
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
včera
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
včera
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák