Evropa hodila vidle do plánů Putina. Sankce proti Rusku nezruší

Britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz se shodli, že sankce musí zůstat v platnosti, dokud nebude dosaženo skutečného míru. Toto jednotné stanovisko vyslali jako jasný signál administrativě prezidenta Donalda Trumpa, která uvedla, že ruské podmínky pro příměří v Černém moři stále vyhodnocuje.

„Panuje naprostá shoda, že nyní není čas na zrušení sankcí. Naopak, diskutovali jsme o tom, jak sankce ještě zpřísnit, abychom podpořili iniciativu Spojených států a vyvinuli na Rusko další tlak,“ uvedl Starmer. Zároveň vyjádřil ochotu spolupracovat s Washingtonem, přestože v otázce uvolnění sankcí panují rozdíly v názorech.

Podle německého kancléře Scholze by ukončení sankcí bylo vážnou chybou. „Nedává smysl sankce rušit, dokud nebude skutečně dosaženo míru. Bohužel k tomu máme ještě daleko,“ prohlásil Scholz.

Summit, kterého se účastnilo více než třicet zemí včetně spojenců Ukrajiny a představitelů NATO, se soustředil na posílení podpory Kyjevu a na roli evropských států v případě uzavření mírové dohody s Ruskem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přivítal jednotné stanovisko evropských lídrů a vyzval k dalšímu zpřísnění sankcí vůči Moskvě. „Rusko protahuje jednání a snaží se uvěznit Spojené státy v nekonečných a bezvýsledných diskusích o falešných podmínkách, aby získalo čas a mohlo obsadit další území,“ varoval Zelenskyj.

Spojené státy oznámily, že Rusko a Ukrajina dosáhly dohody o ukončení bojů v Černém moři. Moskva však následně uvedla, že ji naplní pouze tehdy, pokud budou zmírněny některé sankce uvalené na ruské banky a exporty v reakci na invazi na Ukrajinu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve středu uvedl, že Spojené státy budou ruské podmínky pečlivě vyhodnocovat.

Francie během summitu rovněž představila návrh na vyslání tzv. „ujišťovacích sil“ do Ukrajiny v případě uzavření příměří. Prezident Macron vysvětlil, že tyto jednotky by pocházely z několika evropských států a byly by přítomny na strategických místech, která by byla předem dohodnuta s ukrajinskou stranou. „Tyto síly by poskytovaly dlouhodobou podporu, zajišťovaly bezpečnost a působily jako odstrašující prostředek proti případné ruské agresi,“ uvedl Macron. Zároveň zdůraznil, že tyto jednotky by v žádném případě nenahrazovaly ukrajinskou armádu.

Francie a Velká Británie již dříve naznačily, že jsou připraveny vyslat své vojáky na Ukrajinu v rámci mírové mise, avšak poslední jednání se soustředila spíše na zmíněné „ujišťovací síly“. Macron také oznámil, že Francie a Británie společně vyšlou tým, který pomůže Kyjevu připravit strukturu budoucí ukrajinské armády.

Spojené státy se prozatím k této iniciativě nepřipojily. Macron uvedl, že Evropa musí být připravena na situaci, kdy by se Washington rozhodl nezapojit do zajištění ukrajinské bezpečnosti. „Doufáme, že Spojené státy podpoří nasazení evropských sil na Ukrajině, ale musíme být připraveni na možnost, že se tak nestane,“ dodal francouzský prezident.

Rusko opakovaně prohlásilo, že jakákoliv zahraniční vojenská přítomnost na Ukrajině je pro něj nepřijatelná. Napětí mezi Moskvou a Západem tak i nadále zůstává vysoké a budoucnost mírového procesu zůstává nejistá.