Britský analytik mluví o Babišovi a kontroverzním článku

Kritický portrét českého ministra financí Babiše opravdu rozzuřil. Britský profesor se proto rozhodl nakouknout pod pokličku a vyjasnit, co vlastně server Foreign Policy napsal a jak je to ve skutečnosti. „Před rokem 1989 udělal kariéru jako úředník v organizaci zabývající se petrochemickým průmyslem. Měl kontakty s tajnou komunistickou policií, které jej vedla jako informátora (podle slovenského osudu neoprávněně – i když ještě probíhá odvolání)," shrnuje život Babiše odborník. Jeho další kariérní kroky pak byly kritizovány kvůli možným právním pochybením kolem původně státní firmy Agrofert.

Zmínka serveru Foreign Policy o tom, že byl Babiš členem KGB, podle analytika nejsou doložené a opírají se pouze o výpověď kontroverzního bývalého agenta BIS, disidenta a aktivisty Vladimíra Hučína, který byl „přesvědčen, že Babiš byl informátor KGB". V tomto směru tedy autoři článku silně pochybili. Nepodložená je také informace o spojení českého ministra se smrtí Františka Mrázka.

To ale podle londýnského profesora není to hlavní. Tím je podle něj otázka, kam směřuje česká demokracie. „Babiš netají svou frustraci z koaličních diskuzí a upřednostňuje většinový systém, kde by jedna strana měla stoprocentní zodpovědnost. Odmítl běžnou praxi, podle které by měl náměstky koaličních partnerů na svých ministerstvech. Najal a zase vyhodil ministry, jako by to byli podřízení v jeho formách. Čelí střetu zájmů," vyjmenovává problémy kolem českého ministra Hanley.

„Strany a voliči ukazují značnou snahu bránit se čemukoliv, co by mohlo znamenat převzetí moc. Ukázali to v době, kdy se prezident Zeman snažil prosadit úřednickou vládu, ale i v době opoziční smlouvy, kdy se dvě největší strany pokusily prosadit změnu ve volebním systému, která by vytěsnila menší strany," hodnotí českou veřejnost profesor.

Svým způsobem tak Babiš podle politologa představuje zlom v české demokracii. „V letech 2009 a 2010 kombinace recese a korupčních skandálů zničila standardní politické strany. Hnutí založené na jedné hlavní osobě, s programem boje proti korupci a vydařeným PR, schopnost přivést neziskové organizace a skutečné aktivisty jako odborníky z oblasti bezpečnosti a tajných služeb, s tím vším už přišel Vít Bárta a jeho dnes zapomenutá strana Věci veřejné," poukazuje odborník.

Zlom však nastal v případě lustračních zákonů. Hanley připomíná fakt, že Radmila Kleslová byla tři roky důstojníkem StB. Změna také nastala v personální politice, Babiš na spoustu pozic dosadil lidi z obchodního světa, kde se na nějaké lustrační zákony nehraje.

Přesto politolog na stávajícím vývoji vidí některá pozitiva. „Vládní koalice připravila dlouho očekávaný (a nepopiratelně špatný) služební zákon, podílí se na iniciativě Rekonstrukce státu, mění legislativu o střetu zájmů, financování politických stran a pracuje na transparentní evidenci smluv," přiznává Babišovi zásluhy politolog.

I přes to, že server Foreign Policy odepsal české ústavní a právní instituce jako neefektivní, Hanley to vidí jinak. Česká republika podle něj má stále funkční demokratické mechanismy. „Politická moc Babiše se vypaří, pokud prohraje další volby, a dokonce i pokud je vyhraje – v případě, že se proti němu spojí ostatní strany. Zůstane z něj jen konvenční magnát s ekonomickou a mediální mocí," myslí si politolog.

„My obvykle vidíme voliče jako nemyslící naivky, kteří se nechají snadno napálit vágními slogany a nesplnitelnými sliby, kteří jsou zvyklí ventilovat své frustrace bezvýznamným protestním hlasováním a kteří bezděčně dali moc autoritářským padouchům," popisuje Hanley, jak se politologové ale i třeba novináři dívají na běžné občany.

Lepší by ale bylo dívat se na Čechy jako na rozzlobené a frustrované anti-politické voliče, kteří vědí, co chtějí. Těžko totiž podle politologa existoval volič, který by si nebyl vědom všech kauz, které Babiše obklopovaly.

„Největším okamžikem tak v tomto případě není to, že se mocichytil oligarcha, ale to, že se nastartovala změna, vytáhly se velké a nepříjemné otázky o charakteru a sílu demokracie. To dělá politiku více otevřenou," myslí si Hanley.

„Je samozřejmě možné, že se většina českých voličů rozhodně žít v bnabišstánu. Ale v tom případě je to problém voličů, ne oligarchy," dodává politolog.