Válka sankcí začala: Spojené státy zavádějí další sankce, Rusko přišlo s odvetou

V odvetě pak Rusko uvalilo sankce vůči vybraným Američanům. Rozšíření protiruských sankcí chystá i EU, podle českého premiéra Bohuslava Sobotky ale Brusel nepůjde nad rámec dosavadních cílených omezeních proti ruským činitelům. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun na jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyjádřil hluboké znepokojení nad krizí kolem Krymu.Americký prezident Barack Obama ohlásil sankce proti dalším prominentům ruského režimu, kteří mají podíl na událostech na Krymu. Omezení se týkají dvaceti lidí, mezi kterými jsou i přátelé a blízcí spolupracovníci Putina, a také banky Rossija.Obama, který Moskvě pohrozil i hlubšími hospodářskými sankcemi ve finanční oblasti nebo zbrojním či energetickém průmyslu, tak učinil poté, co dnes poslanci Státní dumy, tedy dolní komory parlamentu, ratifikovali krymsko-ruskou smlouvu o připojení Krymu k Rusku. Ke stejnému kroku se v pátek chystá Rada federace, tedy horní parlamentní komora. Legislativní proceduru pak završí Putinův podpis.Odveta z Ruska na AmeričanyRusko recipročně zavedlo vlastní sankce proti devíti americkým představitelům: se zákazem vstupu do Ruska musí počítat například šéf Sněmovny reprezentantů John Boehner či senátor John McCain.Ukrajina se nehodlá se ztrátou Krymu smířit, ačkoli začala ze separatistického poloostrova stahovat své vojáky. Ukrajinský parlament nicméně přijal deklaraci o boji za osvobození Krymu, ve které se obrací na světové společenství, aby anexi poloostrova neuznalo. Poslanci také přijali usnesení, jímž Krym vyhlásili za "dočasně okupované území". Ukrajinský zástupce v ženevském sídle OSN Jurij Klymenko navíc obvinil Rusko, že připravuje invazi na východ a jih Ukrajiny, což Moskva popřela.Západ se na Ukrajině nechystá k vojenské intervenci, takový zásah Obama vyloučil. Boje se ale odehrávají na diplomatické úrovni. Ve středu se během schůzky Rady bezpečnosti OSN názorově střetli velvyslanci Ruska a USA. Berlín kvůli krizi zvažuje zrušení německo-ruských vládních konzultací, které by se měly konat na konci dubna.V Bruselu dnes začal unijní summit, který má rozhodnout o dalších sankcích proti ruským činitelům. Očekává se, že EU rozšíří svůj sankční seznam o další osoby, k tvrdším krokům se zřejmě neodhodlá. To mimo jiné naznačili i německá kancléřka Angela Merkelová či britský premiér David Cameron.Stejný názor má i Sobotka, který v minulosti hovořil i o ekonomických následcích pro Česko. Hospodářské sankce vůči Ruské federaci by ohrozily v první fázi v České republice asi 20.000 míst, ale sekundárně by podle Hospodářské komory ČR mohly zasáhnout až 50.000 pracovníků.Podle šéfa italské ropné a plynárenské skupiny Eni Paola Scaroniho je ohrožena kvůli případným sankcím vůči Rusku budoucnost plynovodu South Stream, který má přepravovat ruský plyn do Evropy a obejít Ukrajinu.Kvůli Krymu roste napětí i mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinské námořnictvo podle všeho ztratilo kontrolu nad svými vojenskými loděmi v sevastopolském přístavu na Krymu. Rusko navíc posílilo celní kontroly na hranicích s Ukrajinou, zejména kvůli obavám z pašování zbraní. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk mezitím vyzval ke zdrženlivosti v otázce víz, které chce Kyjev vůči Rusku zavést.Obavy z vývoje na Ukrajině má ukrajinská menšina volyňských Čechů, která by se ráda vystěhovala do původní vlasti předků. Situaci krajanů chce na místě prověřit české ministerstvo zahraničí.