Kyjev/Moskva/Brusel - Ruská agrese vůči Ukrajině zpochybnila vizi svobodné a mírové Evropy a od základu změnila evropské bezpečnostní prostředí. Na zasedání ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu to dnes prohlásil generální tajemník aliance Anders Fogh Rasmussen. Anexi Krymu odsoudili v německém Výmaru také ministři zahraničí Německa, Polska a Francie. Moskva na výtky Západu reagovala varováním, že sblížení Ukrajiny s NATO by vážně poznamenalo rusko-ukrajinské vztahy.
Rusko podle šéfa NATO své jednotky od ukrajinské hranice nestahuje, jak to v minulých dnech oznámil ruský i ukrajinský tisk. Vojenskou konfrontaci v Evropě přitom podle Rasmussena nikdo vidět nechce, správná je politická a diplomatická cesta. Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka nyní alianci čeká začátek diskuse o dalším přístupu k Rusku, která by mohla vyvrcholit v září na summitu NATO v Cardiffu.
Podle ruského ministerstva zahraničí "musí Kyjev pochopit, že další perspektivy rozvoje rusko-ukrajinské spolupráce, a to i v hospodářské oblasti, budou v mnohém záviset na budoucích krocích ukrajinské zahraniční politiky". Už dřívější ukrajinské úvahy o členství země v NATO vyvolaly podle ruského ministerstva ve vztazích mezi Západem a Moskvou "bolehlav".
Ukrajinské vedení dnes učinilo další krok ke zklidnění vnitropolitické situace před květnovými prezidentskými volbami. Parlament schválil dekret o okamžitém odzbrojení ilegálních skupin operujících na ukrajinském území. Důvodem rozhodnutí je podle poslanců mimořádná politická situace v zemi a "systémové provokace", které vyvolávají v Kyjevě a na jihovýchodě země osoby cizí státní příslušnosti.
Podle médií je rozhodnutí reakcí na výtržnosti radikálů z Pravého sektoru, které v noci na dnešek vyústily v ozbrojený incident v centru Kyjeva se třemi zraněnými. Velitelé Pravého sektoru pak na výzvu policie vyklidili svůj hlavní štáb v hotelu Dnipro v centru Kyjeva a přesunuli se na předměstí. V opuštěném objektu našla policie sklad zbraní.
Politika Spojených států vůči Rusku není zcela kontinuální, což samozřejmě ovlivňuje i vztahy mezi NATO a Ruskem. „Reset" ve vztazích Spojených států s Ruskem po nástupu prezidenta Obamy do prezidentské funkce je toho příkladem. Na konci první dekády 21. století stojí oba významní aktéři globální bezpečnosti před nejednoduchou otázkou: jak dále pokračovat ve vzájemných vztazích ve světě, který je bezpečnostně nejistý a nepředvídatelný.
NATO jako hrozba?
Takové vyjádření přitom může v kontextu hodnocení NATO dvěma klíčovými ruskými doktrinálními dokumenty – Strategií národní bezpečnosti Ruské federace do roku 2020 (květen 2009) a Vojenskou doktrínou Ruské federace (únor 2010) vypadat paradoxně.. V obou dokumentech je hodnocena role NATO velmi kriticky. Ve Strategii národní bezpečnosti RF do roku 2020 se uvádí: „Určujícím faktorem ve vztazích s Organizací Severoatlantické smlouvy zůstává pro Rusko nepřijatelnost plánů na posunování vojenské infrastruktury aliance k jeho hranicím a pokusy přidat alianci globální funkce v rozporu s mezinárodním právem".
Vojenská doktrína Ruské federace fakticky předešlou tezi s mírnými korekturami opakuje, když mezi hlavní vojenská nebezpečí uvádí „úsilí navýšit silový potenciál Organizace Severoatlantické smlouvy globálními funkcemi narušením norem mezinárodního práva, přiblížit vojenskou infrastrukturu zemí-členů NATO k hranicím Ruské federace i cestou rozšiřování bloku".
Pokud se ovšem podíváme na další text ruské vojenské doktríny čeká zde překvapení: ve článku 19, bod d) se uvádí, že jedním z hlavních úkolů pro zadržování a předcházení vojenským konfliktům je „upevňování systému kolektivní bezpečnosti v rámci Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB) a zvyšování jejího potenciálu, posílení součinnosti v oblasti mezinárodní bezpečnosti v rámci Společenství nezávislých států (SNS), Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Šanghajské organizace spolupráce (ŠOS), rozvoj vztahů v této sféře s dalšími mezinárodními organizacemi (Evropská unie a NATO)". Existuje zde tedy rozpor, když je v jednom dokumentu NATO hodnoceno zároveň jako základní vnější nebezpečí, a zároveň jako partner pro předcházení vojenským konfliktům, informuje vojenskerozhledy.cz.
Nejednoznačnost ve vztahu k NATO je tedy patrná i z ruské strany. Není to ale zcela překvapivé. Do jisté míry se na základě vyjádření ruských politiků, vojáků i bezpečnostních expertů dá dokonce mluvit o dvou protikladných hodnoceních NATO. Jedno, které je určeno především veřejnému mínění – ruští politici vědí, že okolo 60 % občanů Ruska podle jeho průzkumů vidí v NATO starého protivníka ze studené války (tento obraz je ale částečně vytvářen i oficiálními vyjádřeními samotných politiků) a druhé, které pragmaticky hodnotí roli NATO, spíše ovšem na politické a expertní úrovni.
Jeden z vlivných ruských novinářů, kteří se zabývají bezpečnostní politikou Viktor Litovkin, tento postoj v jednom ze svých článků shrnul velmi lapidárně: „NATO existuje jako objektivní realita. Jsme na ní, stejně jako Brusel od nás v té či oné míře závislí, existují pro nás společné hrozby a společné problémy, které musíme řešit společně. Nic s tím nenaděláme." Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pak v podobném duchu napsal, že „jsme realisté a chápeme, že NATO je jedním z klíčových subjektů síťové politiky a diplomacie v Euro-Atlantiku".
Související
NATO cvičí poblíž ruských hranic. Připravují se na válku, soptí Kreml
NATO míří k tomu, aby překročilo červené čáry na Ukrajině, varuje Maďarsko
NATO , Ukrajinská krize , Rusko
Aktuálně se děje
před 54 minutami
Slovenská policie obvinila lidi, kteří schvalovali atentát na Fica
před 1 hodinou
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
před 1 hodinou
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
před 2 hodinami
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
před 3 hodinami
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
před 3 hodinami
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
před 4 hodinami
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 5 hodinami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
včera
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
včera
Francie navrhla olympijský mír. Zelenskyj řekl Macronovi, co si o tom myslí
Každým dnem se blíží začátek letních olympijských her ve Francii, jejíž představitelé vyzvali Ukrajinu, aby zvážila příměří během sportovního zápolení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj takovou výzvu odmítl.
Zdroj: Lucie Podzimková