Do Kyjeva prchají tisíce lidí. Rusové u města obsadili psychiatrickou nemocnici

Ze zhruba šedesátitisícového ukrajinského města Irpiň se tisíce lidí snaží uprchnout do Kyjeva. Město, které se nachází zhruba 25 kilometrů od ukrajinské metropole, ostřeluje ruská armáda a část obyvatel nemá přístup k tekoucí vodě, elektřině či plynu, napsal dnes španělský deník El País.

S evakuací civilistů pomáhají i ukrajinští vojáci, z nichž část ale pokračuje dále k bojovým pozicím. Odchod lidí ztěžuje demolice mostu, kterou provedla ukrajinská armáda, aby zpomalila postup ruských jednotek v případě, že město padne do jejich rukou.

Lidem na odchodu žehná katolický kněz Tadeáš, který chce ale ve městě zůstat. V posledních hodinách bomby dopadly na vlakové nádraží a další části města. Právě bombardováním nádraží a železnice, která by byla klíčová pro odchod civilistů z města, podle ukrajinských představitelů ruské vojsko dokazuje, že jeho cílem jsou civilisté.

Odchod do Kyjeva však výrazně ztěžuje také to, že ukrajinská armáda vyhodila do povětří klíčový most na silnici do ukrajinské metropole. U trosek mostu se přesto shromažďují stovky až tisíce lidí, kteří chtějí uprchnout z oblasti. Pomáhají jim v tom členové armády a domobrany. Další vojáci však směřují dále k bojovým pozicím.

"Nemám kontakt se svou rodinou, nemám telefon a internet nefunguje," řekl reportérovi deníku El País muž, který říká, že jeho úkolem je bránit město.

Od začátku invaze Rusko čelí kritice, že útočí na civilní cíle, což Moskva odmítá. K ochraně civilistů a civilní infrastruktury vyzývají OSN i další mezinárodní organizace. Ruská armáda dnes měla vyhlásit klid zbraní u měst Mariupol a Volnovachy, aby umožnila odchod civilistů. Podle místních zástupců se tak ale nestalo, a proto nebylo možné vytvořit humanitární koridory. Rusko tvrdí, že odchodu lidí zabránily ukrajinské nacionalistické síly.

Ruské jednotky obsadily psychiatrickou nemocnici u Kyjeva

Ruské jednotky dnes převzaly kontrolu nad psychiatrickým zařízením ve městě Borodjanka severozápadně od Kyjeva. S odvoláním na místní správu o tom informovala agentura Reuters. V léčebně je 670 lidí.

"Nevíme, jak je evakuovat, jak jim pomoci," uvedl místní guvernér Oleksij Kuleba. "Dochází jim voda a léky. Jsou to lidé se speciálními potřebami, kteří potřebují neustálou péči. Mnoho z nich je už několik let upoutáno na lůžko," dodal guvernér.

Podle listu Ukrajinska pravda ruská vojska Borodjanku v předchozích dnech ostřelovala, zničeno bylo několik obytných budov. Na záběrech agentury Reuters z města lze kromě trosek vidět i zničená ruská armádní vozidla.

Obyvatelé obsazených měst demonstrovali proti ruské okupaci

V jihoukrajinském přístavním městě Cherson dnes vyšly do ulic stovky lidí, aby protestovaly proti ruské okupaci. Přes centrum města, které tento týden dobyla ruská armáda, pochodovalo s ukrajinskými vlajkami na 2000 lidí. Zpívali ukrajinskou hymnu a skandovali hesla vyzývající Rusko k opuštění země, uvedla britská BBC na svém webu.

Pokojná demonstrace se podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby uskutečnila také v Berďansku, přístavu na pobřeží Azovského moře, který už na počátku týdne obsadila ruská vojska. "Obdivuju nebojácnost svých krajanů a vyzývám všechny na světě, aby je podpořili! Rusové se musí vrátit domů," uvedl Kuleba na svém twitterovém účtu. Demonstrace proti invazi, kterou Rusko zahájilo před deseti dny, se dnes konají i v řadě západoevropských metropolí.

Ruští vojáci se v Chersonu snažili blížící se demonstranty zastrašit střelbou do vzduchu, což je vidět na videozáznamech, které kolují na sociálních sítích. Starosta Chersonu Ihor Kolychajev americké stanici CNN řekl, že obyvatelům města došly zbraně.

"Ve městě nemáme žádné zbraně, armáda byla poražena. Ukrajinská armáda se musela stáhnout," řekl starosta. "Ruská vojska jsou všude," poznamenal. Kritická infrastruktura, výroba a služby ve městě podle něj nefungují. "Město je bez dodávek vody a elektřiny," dodal.

Pomoc se může do města dostat pouze z Krymu, který okupují Rusové. Ti podle Kolychajeva chtěli do Chersonu poslat humanitární pomoc, ale obyvatelé města ji odmítli. "Chtějí pomoc od Ukrajinců, takže teď žádnou humanitární pomoc nemáme," řekl starosta černomořského přístavu o 300.000 obyvatel.

BBC cituje účastníka demonstrace v Chersonu, podle něhož se každou noc ozývá ve městě šest až deset explozí. "Nevíme, kdo koho bombarduje," uvedl demonstrant. Místní se podle něj po městě příliš nepohybují, protože jsou všude ruské kontroly. "Dokonce kontrolují i telefony a hledají důkazy o pomoci ukrajinské armádě," uvedl. Další obyvatelé Chersonu BBC řekli, že ruští vojáci mají seznam ukrajinských aktivistů, které mají zatknout.

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Marian Jurečka

Jurečka v televizi tvrdě kritizoval vládu. Klempíře označil za infantilního a neschopného ministra, který jen točí videa

Televizní debata v pořadu Partie na CNN Prima NEWS se změnila v ostrou slovní přestřelku mezi bývalým ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a jeho nástupcem v resortu Alešem Juchelkou (ANO). Hlavním tématem byly neúnosně vysoké ceny pohonných hmot, které v současnosti drtí české peněženky v důsledku eskalujícího konfliktu Spojených států a Izraele s Íránem.

před 2 hodinami

Írán, ilustrační foto

USA chtěly zabránit Íránu v zisku jaderné zbraně. Udělaly ale pravý opak, shodují se experti

Budoucnost íránského jaderného programu se ocitla v kritickém bodě. Poté, co byl minulý měsíc společným zásahem Spojených států a Izraele zabit dosavadní nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se v Teheránu začíná otevřeně mluvit o přehodnocení dosavadní doktríny. Po více než dvě desetiletí Írán oficiálně tvrdil, že jeho úmysly jsou mírové, což bylo podloženo náboženským dekretem – fatvou, která vývoj jaderných zbraní zakazovala.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Pentagon

Pentagon se připravuje na pozemní operaci v Íránu. Mohla by trvat měsíce

Americké ministerstvo obrany připravuje pro prezidenta Donalda Trumpa plány na pozemní operaci v Íránu. Podle informací listu The Washington Post by nešlo o totální invazi s cílem dobýt celou zemi, ale o cílené akce, které by mohly trvat týdny i měsíce. Zapojit by se do nich měly tisíce vojáků, včetně speciálních jednotek a klasické pěchoty.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Írán, ilustrační foto

Írán nečekal, že dokáže držet globální ekonomiku jako rukojmí. Na svůj mírový seznam přidal další položku

Íránský představitel tento týden představil seznam podmínek pro ukončení války se Spojenými státy a Izraelem. Na tomto seznamu se nově objevila položka, která tam dříve nebyla, a to požadavek na uznání íránské suverenity nad Hormuzským průlivem. Tato úzká vodní cesta je pro globální ekonomiku naprosto klíčová. Obyčejně tudy totiž prochází pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu.

před 8 hodinami

včera

Ilustrační foto

V USA začínají mohutné protesty proti Trumpovi. Demonstruje se i v Evropě či za polárním kruhem

Spojené státy se zahalily do barev protestu. Napříč celou zemí, od Alabamy až po Wyoming, se koná rozsáhlá vlna demonstrací pod jednotným heslem „No Kings“ (Žádní králové). Ulice velkoměst i malých městeček zaplnily davy lidí, kteří vyjadřují svůj hluboký nesouhlas s politikou prezidenta Donalda Trumpa, rostoucími životními náklady a probíhající válkou s Íránem.

včera

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Velrybu zaseklou na mělčině v Německu záchranáři po týdnu vysvobodili. Druhý den uvízla znovu

Německo už několik dní sleduje dramatický osud keporkaka, který byl od začátku týdne uvězněn na mělčině na pobřeží Baltského moře u letoviska Niendorf nedaleko Lübecku. Ačkoliv se po dnech intenzivního úsilí záchranářů konečně dostal do hlubších vod, deset metrů dlouhý mořský savec v nich dlouho nepobyl. Krátce po rozsáhlé záchranné operaci na mělčině uvízl znovu.

včera

USA

Ulice zejí prázdnotou. Kanaďané kvůli Trumpovi masivně bojkotují americké obchody a služby

V americkém městečku Lewiston ve státě New York, které leží jen pár minut cesty od burácejících Niagarských vodopádů, panuje nezvyklé ticho. Pekařka Aimee Loughranová právě dokončuje dort ve tvaru policejního odznaku, ale dříve rušná ulice plná kaváren a historických budov z 19. století zeje prázdnotou. Místní poptávka nestačí pokrýt výpadek, který způsobili Kanaďané – sousedé z druhého břehu řeky Niagary, kteří se rozhodli pro masivní bojkot amerických obchodů a služeb.

včera

Lotyšsko, ilustrační fotografie.

Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy

Zatímco pozornost velké části světa se upírá k válce s Íránem, v pobaltských státech zůstávají oči pevně upřeny na východ. Lotyšsko, které sdílí stovky kilometrů hranic s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem, nenechává nic náhodě. V zemi se stal realitou program, který by v mnoha jiných evropských státech vyvolal skandál: povinný vojenský výcvik pro všechny studenty středních škol.

včera

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

včera

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

včera

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

včera

včera

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

včera

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

včera

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy