Jaký byl dopad lockdownu na lidské zdraví? Statistici hlásí překvapivé zjištění

Když nastal lockdown

Na počátku loňského roku byla zakázána většina sociálních kontaktů, prakticky zastaveno  mezinárodní cestování a došlo k uzavření pracovišť i školských zařízení, připomínají statistici. „Nastal lockdown,“ shrnují lapidárně.

Uvedená opatření zřejmě omezila šíření nového koronaviru, připouštějí autoři komentáře. Vznášejí zároveň důležitou otázku, jaký byl poměr jejich přínosu a vedlejších škod na zdravotním stavu populace.

„Navzdory doporučením nadále vyhledávat pomoc, byla běžná zdravotní péče zásadně narušena,“ deklarují Masters a Spiegelhalter. Jako příklad uvádějí statistiky z Anglie, kde se pořadník na lékařské zákroky v nemocnicích prodloužil na více než 5 milionů čekatelů, což je o více než půl milionu více než v době před nástupem pandemie.

V první vlně koronavirové pandemie bylo jen v Anglii zrušeno na 90 tisíc protetických chirurgických zákroků, vyčíslují statistici. Konstatují, že díky tomu muselo mnoho pacientů čelit pokračujícím bolestem.

Propad byl zaznamenán také u onkologických vyšetření a nálezů, poukazují odborníci. Přiznávají, že zatím se neprojevil žádný výraznější nárůst úmrtí na rakovinu, objevovat se zřejmě začne až v nadcházejících letech.

„Pokud jde o to, zda se zvednout z kanape a hýbat se, lockdowny nahrávají kanapi,“ pokračují autoři komentáře. Odkazují na statistiky z první vlny nákaz, kdy se k pohybové neaktivitě – a to v alarmující míře méně než půlhodina aktivního pohybu týdně – přiznaly 3 miliony dospělých obyvatel Anglie.

Opatření chránila mladé

Na druhou stranu, ne všechny zprávy jsou takto špatné, připouštějí oba experti. Vyzdvihují například, že sezónní chřipka, která si dle odhadů jen ve Spojeném království v posledních letech vyžádala mezi čtyřmi až dvaadvaceti tisíci životy ročně, v letech 2020 a 2021 prakticky vymizela.

Podobně poklesl ve Velké Británii počet zraněných při dopravních nehodách, uvádějí renomovaní statistici. Vyčíslují, že v dubnu 2020 šlo o celých 70 procent a za prvních šest měsíců lockdownu o 30 procent. U počtu obětí dopravních nehod byl ale propad menší, zhruba o 20 procent za stejné období, doplňují Spiegelhalter a Masters.

Uvedené trendy u dopravních nehod byly ještě patrnější například v Japonsku, poukazují experti. Vysvětlují, že lockdown sice omezil počet nehod, ale menší provoz zřejmě vedl některé řidiče k tomu, že jezdili rychleji.

V běžné době je také pozorovatelný výkyv úmrtí osob ve věku 15-29 let z jiných než přirozených příčin, připomínají statistici. To přičítají riskantnějšímu životnímu stylu této věkové skupiny, který ovšem pandemie omezila.

V oblastech Anglie a Walesu tak statistiky za loňský rok evidují o téměř tři stovky méně takových úmrtí než je průměr za roky 2015 až 2019, konstatují autoři komentáře. Dodávají, že to znamená o tři stovky méně truchlících rodin, které ovšem nevědí, že koronavirus zachránil jejich blízké, na rozdíl od 115 rodin, které ví, že jim nemoc covid-19 vzala příbuzné v dané věkové skupině.

„Pandemie a reakce na ni celkově chránila životy mladých lidí,“ deklarují Spiegelhalter a Masters. Jedním dechem ale doplňují, že restriktivní opatření změnila náš společenský a ekonomický život, naše duševní zdraví, vzdělávání, životní prostředí a další oblasti. Tyto dopady budou citelné ještě dlouho v budoucnu, ale ne všechny se podaří statistikům vyčíslit, uzavírají odborníci.