Mezi uprchlíky a ekonomickými migranty nemůžeme rozlišovat, tvrdí právník

NÁZOR - Migranti uvěznění v přelidněném běženeckém táboře Moria, který tento měsíc vyhořel, čekali na rozhodnutí, které by nemělo být relevantní, konstatuje právník Stefan Schlegel v komentáři pro server Politico. Expert na azylové zákony z Bernské univerzity má na mysli posouzení, zda jde o politické uprchlíky, či ekonomické migranty.

Propojené důvody migrace

První skupina má nárok na ochranu, zatímco ti druzí mají být posláni domů, aby dále trpěli v chudobě, přestože absolvovali nebezpečnou cestu do Evropy, kritizuje právník. Takové rozčleňování na "pravé" a "pochybné" považuje za umělé a volá po jeho ukončení.  

"S ohledem na to, že politické a ekonomické motory migrace jsou téměř vždy propojené, je náš pokus učinit čistý řez mezi nimi zbytečný, zatěžující a v konečném důsledku marný," píše odborník. Vede podle něj ke zbytečnému utrpení, což ukázaly události na řeckém ostrově Lesbos, kde tábor Moria stál.

Vlády mají dobrý důvod pokoušet se mezi běženci rozlišovat a ještě lepší důvod ponechat takové rozlišování na jiných zemích, například na Řecku, přiznává Schlegel. Vysvětluje, že státy mají povinnost legálně přijímat osoby, které utíkají z vlasti v obavách z politické perzekuce, ale mohou vyhostit ty, které ohrožuje ničivá chudoba a hlad.

Přesto existuje pádný důvod, aby se postupovalo jinak, věří právník. Upozorňuje, že prověřování motivů, které vedou konkrétní osobu k migraci, je finančně i časově náročné, v důsledku čehož se kupí nevyřízené žádosti, což vytváří humanitární katastrofy, jaké vidíme například v Řecku, kde lidé paběrkují bez jakékoliv naděje v táborech.   

Důvod, proč je azylový proces tak zdlouhavý, spočívá podle experta v tom, že úřady kladou otázky, které nedávají v stávajícím globálním politickém kontextu smysl. "Je nemožné vypíchnout pouze jeden důvod, proč se osoba rozhodne opustit svou zemi," deklaruje Schlegel. Tvrdí, že na otázku, proč člověk přišel na konkrétní místo v konkrétním čase, existuje mnoho odpovědí, nikoliv jediná.

Důvody k migraci jsou smíšené, uvádí právník. Připomíná, že chudobu vytváří a prohlubuje nefunkční politické uspořádání, perzekuce je často zastíněna ekonomickou marginalizací a chudí lidé jsou zranitelnější vůči politickému nátlaku.

"Věci dále komplikuje klimatická změna," pokračuje akademik. Konstatuje, že typicky vede k chudobě dříve, než se region stane zcela neobyvatelným, navíc chudší lidé jsou zpravidla méně schopni čelit tlaku vytvářeným měnícím se klimatem.

Současný přístup vede ke katastrofám

I kdyby bylo možné určit konkrétní důvod, který vede jedince k odchodu z vlasti, nelze říci, zda je politický, či ekonomický, tvrdí Schlegel. Přiznává, že občas může jít o jasnou spouštěcí událost, například občanskou válku, hospodářský kolaps či extrémní počasí, ale táže se, zda mají tyto faktory ryze politickou, ekonomickou či ekologickou povahu.

Mnoho ozbrojených konfliktů má ekologické kořeny, které přispívají k jejich vypuknutí a jejich intenzitě, navíc všechny ozbrojené konflikty mají ekonomický aspekt, deklaruje autor komentáře. Podotýká, že mnoho projevů extrémního počasí sice nevede k migraci, ale zpravidla to neplatí pro politicky a ekonomicky frustrované lidi.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Schlegel tak doporučuje přestat rozlišovat mezi politickými a ekonomickými běženci a zaměřit se primárně na potřebu migrovat, protože pak by otázka, kterou úředníci často pokládají, když rozhodují o udělení humanitárního azylu, měla znít, zda je migrace klíčová pro zlepšení života konkrétní osoby.

"Čím je jasnější nedostatek alternativ k migraci v životě člověka, tím silnější by měl být nárok na zvláštní ochranu," píše autor komentáře. Nastiňuje, že právníci zabývající se uprchlickými zákony se tomuto přístupu brání, protože zpochybňuje zvláštní ochranný statut pro "uprchlíky", tedy skupinu lidí definovanou na základě politické perzekuce.

Nový přístup by ovšem ochranu obětí politické perzekuce posílil, protože takto postižení zpravidla nemají k migraci alternativu, míní Schlegel. Dodává, že změna by zároveň rozšířila ochranný deštník na další migranty v nouzi a především nás ušetřila morálně arbitrárního rozlišování mezi skupinami migrantů, které odlišit nelze. Současný přístup podle právníka vede pouze k morálním katastrofám, jakou vidíme na ostrově Lesbos.

Související

Více souvisejících

migrace uprchlíci Řecko

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy

Ukrajina dočasně stáhla z bojiště americké tanky Abrams M1A1. Ukázaly se jako zranitelné při útocích ruskými drony, uvedla agentura AP s odvoláním na zdroje v americké armádě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy