Nobelovu cenu za mír získali v letošním roce novináři Dmitrij Muratov z Ruska a Maria Ressaová z Filipín za svůj boj za svobodu slova. Oznámil to dnes norský Nobelův výbor.
"Svoboda projevu a svoboda informací jsou klíčovými předpoklady demokracie a chrání před válkou a konflikty. Držitelé Nobelovy ceny za mír za rok 2021 jsou zástupci všech novinářů, kteří hájí tyto ideály ve světě, kde demokracie a svoboda tisku čelí čím dál nepříznivějším podmínkám," uvedl Nobelův výbor ve svém prohlášení.
Muratov je spoluzakladatelem a šéfredaktorem ruského opozičního listu Novaja gazeta, pro nějž pracovala i uznávaná novinářka Anna Politkovská, zavražděná v Moskvě v roce 2006. "Novaja gazeta je v současnosti nejnezávislejší list v Rusku se silně kritickým postojem k moci. Díky žurnalistice založené na faktech a profesní integritě se stal důležitým zdrojem informací o trestuhodných stránkách ruské společnosti, které jsou v jiných médiích zmiňovány jen zřídka," napsal Nobelův výbor. Připomněl, že od svého založení v roce 1993 Novaja gazeta publikovala kritické články o tématech sahajících od korupce přes policejní násilí, nezákonné zatýkání, volební podvody a internetové trolly až po nasazování ruských ozbrojených sil v Rusku i za jeho hranicemi.
"Odpůrci listu Novaja gazeta na to reagovali zastrašováním, výhrůžkami, násilím a vraždami. Od začátku fungování listu bylo zabito šest jeho novinářů, včetně Anny Politkovské, která psala články odhalující fakta o válce v Čečensku. Navzdory těmto vraždám a hrozbám šéfredaktor Muratov vždy odmítal opustit nezávislou politiku listu a důsledně bránil právo novinářů psát, co chtějí a o čem chtějí, pokud to odpovídá profesním a etickým normám žurnalistiky," dodal výbor.
Ressaová v roce 2012 spoluzaložila a stále řídí zpravodajský portál Rappler, který je jedním z mála místních médií kritických ke kontroverznímu filipínskému prezidentovi Rodrigovi Dutertemu. Terčem kritiky se v Rappleru stala především prezidentova tvrdá protidrogová kampaň, která si podle oficiálních filipínských zdrojů vyžádala na 6000 obětí, zatímco organizace pro lidská práva uvádějí přes 12.000 mrtvých, převážně z řad drobných překupníků a narkomanů. "Ressaová s využitím svobody slova poukazuje na zneužívání moci, násilnosti a rostoucí autoritářství ve své rodné zemi. Dokumentuje také, jak jsou sociální sítě využívány k šíření falešných zpráv a zastrašování oponentů," uvedl Nobelův výbor.
Ačkoli ruský režim je častým terčem kritik listu Novaja gazeta, Kreml Muratovovi k získání ceny poblahopřál. "Můžeme Dmitriji Muratovovi pogratulovat. Soustavně pracuje v souladu se svými vlastními ideály a je jim věrný. Je talentovaný a statečný," prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Muratov řekl, že ocenění věnuje listu Novaja gazeta a jeho zabitým novinářům.
"Rozhodnutí výboru vyvolalo v Rusku protikladné reakce. Nehledě na to, že Novaja gazeta je známa kritikou ruského režimu, nespokojenost s rozhodnutím výboru vyjadřují hlavně lidé opozičních názorů, zatímco Kreml a vedení prokremelských médií naopak vřele gratulují Muratovovi," upozornila ruská redakce BBC. Z řad přívrženců opozice podle ní zaznívá na sociálních sítích rozhořčení, že cenu by si více zasloužil uvězněný opoziční politik Alexej Navalnyj či běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská, avšak i někteří kritici připouštějí, že Muratov je ceny hoden.
Ressaová v reakci uvedla, že ji zisk ocenění ohromil. "Jsem v šoku," řekla v živém vysílání zpravodajského serveru Rappler.
Zástupci norského Nobelova výboru letos vybírali z 329 kandidátů: 234 jednotlivců a 95 organizací. V loňském roce si Nobelovu cenu odnesl Světový potravinový program (WFP) za své úsilí v boji proti hladu a za zlepšení podmínek pro mír v konfliktních oblastech.
Cena za mír je předposlední Nobelovou cenou, která byla letos ohlášena. Postupně byli tento týden oznámeni laureáti ocenění za lékařství, fyziku, chemii a literaturu. V pondělí se veřejnost dozví jméno nositele letošní ceny za ekonomii.
Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která letos činí deset milionů švédských korun (zhruba 25 milionů Kč). Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela (1833-1896).
Muratov agentuře RIA Novosti řekl, že část prémie převede na dobročinný fond Kruh dobra, pomáhající těžce nemocným dětem. Tento fond založil počátkem letošního roku prezident Vladimir Putin a do fondu míří peníze ze zvýšené daně Rusů vydělávajících více než pět milionů rublů ročně, dodala BBC. Nezávislá stanice Echo Moskvy upozornila, že prémie by se pro ruské úřady mohla stát záminkou, aby Muratovův deník označily hanlivou nálepkou "zahraničního agenta" - získání Nobelovy ceny by tak v současném Rusku následovalo příklad z dob Sovětského svazu, kdy znamenalo jen problémy.
Související
Nový rozměr světového skandálu. Norsko nominovalo na Nobelovu cenu za mír UNRWA, jejíž zaměstnanci měli pomáhat Hamásu
Donald Trump byl nominován na Nobelovu cenu za mír
nobelova cena , Dmitrij Muratov a Maria Ressaová (Nobelova cena)
Aktuálně se děje
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
včera
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
včera
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
včera
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
včera
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
včera
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
včera
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák