Válka na Ukrajině pokračuje, příměří u Mariupolu skončilo fiaskem

Ruská armáda dnes vyhlásila dočasný klid zbraní u ukrajinských měst Mariupol a Volnovacha, aby umožnila odchod civilního obyvatelstva. Ostřelování oficiálně odpoledne opět zahájila, ovšem podle ukrajinských úřadů příměří nedodržovala ani během jeho trvání, a evakuace tak byly odloženy. Ruské ministerstvo obrany naopak tvrdí, že odchodu civilistů zabránili ukrajinští "nacionalisté". Ruského prezidenta Vladimira Putina poprvé od zahájení invaze na Ukrajinu navštívil zahraniční lídr, izraelský premiér Naftali Bennett.

Stručné shrnutí sobotních událostí:

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přes noc kritizoval NATO kvůli tomu, že odmítá zavést bezletovou zónu nad jeho zemí. Putin následně prohlásil, že Moskva by vyhlášení takové zóny ze strany jakékoliv země považovala za její účast v konfliktu.

Zástupci městské správy Mariupolu, kde podle úřadů neteče voda, nejde elektřina a dochází jídlo, ráno uvedli, že civilisté budou z města moci odcházet mezi 10:00 a 15:00 SEČ. Bezpečná cesta měla vést směrem na severozápad do Záporoží a příměří mělo posloužit k opravám infrastruktury a zajištění zásob potravin a léků.

Místostarosta přístavního města Serhij Orlov nicméně po deklarovaném začátku klidu zbraní řekl, že ruské jednotky pokračují v útocích, evakuace civilistů byla proto odložena. Z Volnovachy se podařilo evakuovat 400 lidí, původně měly ukrajinské úřady v plánu dostat do bezpečí na 15.000 civilistů.

Shoda na ustavení humanitárních koridorů byla jediným výsledkem čtvrtečního druhého kola jednání ukrajinských a ruských vyjednavačů. Další kolo přímých rozhovorů mezi Moskvou a Kyjevem se podle ukrajinské vládní strany Sluha národa uskuteční v pondělí. Rusko to zatím nepotvrdilo.

"S vědomím, že nové údery a oběti jsou nevyhnutelné, se NATO záměrně rozhodlo neuzavřít oblohu nad Ukrajinou," uvedl v pátečním videoposelství Zelenskyj. "Vedení aliance dnes (v pátek) dalo zelenou dalšímu bombardování ukrajinských měst a vesnic tím, že odmítlo vytvořit bezletovou zónu," dodal.

Západní představitelé od začátku ruské invaze zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou vylučují s odůvodněním, že by se letouny NATO musely v takovém případě zřejmě střetnout s ruskými stíhačkami. To by podle nich mohlo vyvolat širší konflikt s Ruskem.

Ruský prezident Vladimir Putin následně uvedl, že by Rusko vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou ze strany jakékoliv země považovalo za její účast v konfliktu. Rozhodnutí neomezovat takzvanou speciální vojenskou operaci na Ukrajině jen na oblast Donbasu je podle něj naprosto správné.

Ruské síly na Ukrajině podle prohlášení mluvčího ruského ministerstva obrany pokračují v rozsáhlé ofenzivě a obsadily několik měst a vesnic. Ukrajinské úřady uvedly, že se jim podařilo z města Mykolajiv vytlačit ruské vojáky, ruské jednotky ale podle nich převzaly kontrolu nad psychiatrickou léčebnou ve městě Borodjanka, kde se nachází 670 lidí. Ze zhruba šedesátitisícového města Irpiň, které je ostřelováno, se tisíce lidí snaží uprchnout do Kyjeva.

Údaje o ztrátách a bojích zveřejňované oběma stranami nelze nezávisle ověřit.

Kvůli úderům na civilní cíle, které Rusko popírá, z Ukrajiny nadále utíkají lidé směrem na západ. Celkem od zahájení ruské invaze z Ukrajiny uprchlo zhruba 1,5 milionu lidí, uvádí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dnes oznámil o něco nižší bilanci, 1,3 milionu lidí. Nejvíc uprchlíků přijalo Polsko.

Německé policejní odbory žádají, aby vzhledem k náporu lidí prchajících před válkou byly zavedeny kontroly na hranicích Německa s Českem a Polskem.

Nespokojenost s ruskou okupací daly dnes najevo stovky lidí v obsazených ukrajinských městech Cherson a Berďansk. Podporu Ukrajině vyjádřily desetitisíce lidí v Římě, tisíce lidí manifestovaly v Hamburku, Mnichově a Düsseldorfu.

Rusko v prvních dnech invaze podle expertů a zahraničních státníků postupovalo pomaleji, než předpokládalo, a ukrajinský odpor mu zřejmě způsobuje nečekaně vysoké ztráty. Ukrajinské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že Rusko přišlo již o asi 10.000 vojáků. Informaci však nelze nezávisle ověřit. Moskva dosud připustila zhruba 500 zabitých a na 1600 zraněných vojáků, jedná se o několik dní starý údaj.

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov dnes napsal, že se do vlasti vrátilo ze zahraničí zatím 66.224 Ukrajinců, aby se zapojili do bojů proti ruské armádě.

On-line přenos:

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Armáda Ukrajina Ukrajina Rusko

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 7 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy