Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) prověřuje zprávy o útocích na Ukrajině, které by mohly být válečnými zločiny. Uvedla to dnes Matilda Bognerová z OHCHR, která vede monitorovací misi úřadu na Ukrajině. Jako příklad zmínila nedávné útoky na školy v Černihivu nebo zničení nemocnice v Mariupolu.
"Rozsah civilních obětí a ničení civilních objektů silně naznačuje, že jsou porušovány zásady rozlišování, přiměřenosti, pravidlo o preventivních opatřeních a také zákaz nerozlišujících útoků (mezi civilními a vojenskými objekty či lidmi)," uvedla Bognerová. Upozornila, že vojenské síly používají výbušné zbraně s plošným účinkem v obydlených oblastech nebo v jejich blízkosti - včetně raket, dělostřeleckých granátů či náletů. To má katastrofální dopad na civilní obyvatelstvo.
Jako příklad mimo jiné uvedla útok z 3. března, který zasáhl dvě školy a několik obytných domů v Černihivu, při němž zahynulo 47 civilistů. "Vše nasvědčuje tomu, že to byl důsledek ruských leteckých úderů," poznamenala.
Dále upozornila na zničení mariupolské nemocnice z 9. března, které podle ní s největší pravděpodobností rovněž způsobil ruský nálet. "Zraněno bylo 17 civilistů, mezi nimi děti a těhotné ženy. Jedné zraněné ženě se po útoku (zdravotníci) snažili pomoci porodit císařským řezem, ale nepřežila ona ani dítě. Lékaři operovali při svíčkách," dodala Bognerová.
Úřad prověřuje rovněž obvinění z náhodného ostřelování ze strany ukrajinských ozbrojených sil v Doněcku a na dalších místech proruských separatistických samozvaných republik na východě země.
"Tyto útoky způsobují nezměrné lidské utrpení a mohou se rovnat válečným zločinům. Musí skončit," prohlásila Bognerová.
OHCHR dále vyšetřuje zprávy o střelbě ruských sil na civilisty, kteří se v autech snažili evakuovat, nebo informace o zabíjení civilistů ruskými jednotkami během pokojných shromáždění. "Obdrželi jsme také dvě obvinění ohledně zabití civilistů na území kontrolovaném (ukrajinskou) vládou kvůli jejich údajné příslušnosti k ruským silám nebo podpoře proruských názorů," řekla šéfka ukrajinské mise OHCHR.
Úřad rovněž prověřuje dvě desítky případů zmizení ukrajinských činitelů v regionech pod kontrolou ruských sil. Zabývá se také případy svévolného zadržení nebo zmizení novinářů či aktivistů, kteří se postavili proti invazi. Vyšetřuje nucené přesuny civilistů na území ovládané Ruskem. Od začátku ruské invaze obdržel též hlášení o bití lidí na území kontrolovaném ukrajinskou vládou kvůli tomu, že byli například považováni za proruské příznivce nebo porušili zákaz vycházení.
Rusko dlouhodobě popírá, že by útočilo na civilisty. Rovněž ukrajinské úřady opakovaně uvedly, že se nikdy nezaměřovaly na civilisty, a upozornily, že lidé žijící v Doněcké a Luhanské oblasti jsou Ukrajinci.
Z Ukrajiny kvůli válce uprchly přes čtyři miliony lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva miliony Ukrajinců.
V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.
Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první měsíc ruské invaze přišlo přes 300 tisíc lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.
I v Německu dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.
Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Některé země, jako Maďarsko, ale svůj přístup k lidem z Ukrajiny teprve přehodnocují a na plánu, jak se vyrovnat s potenciálním nárůstem migrace, budou teprve pracovat.
Související

EU tlačí na Čínu. Chce, aby Si Ťin-pching přiměl Putina ukončit válku

Schůzka Putina se Zelenským do konce léta? V Istanbulu proběhlo třetí kolo rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem
Aktuálně se děje
před 31 minutami

Policie odhalila muže, který zpochybňoval holokaust. Hrozí mu vězení
před 1 hodinou

Lidé jsou jako chodící mrtvoly. Do Pásma Gazy může vjet 6000 kamionů s pomocí, pokud je Izrael pustí
před 2 hodinami

Jak donutit Rusko k jednacímu stolu: Trump má podporu voličů, teď je čas zatlačit
před 3 hodinami

Dvě brambory pro osm lidí. Děti v Gaze jsou kost a kůže, chodí umírat do nemocnic
před 3 hodinami

Eskalace na thajsko-kambodžské hranici: Mezinárodní společenství mělo zakročit, říká expert
před 4 hodinami

Peklo v Gaze se prohlubuje: 1000 mrtvých ve snaze získat pomoc, důkazy o masovém hladovění jsou nepopiratelné
před 6 hodinami

EU tlačí na Čínu. Chce, aby Si Ťin-pching přiměl Putina ukončit válku
před 6 hodinami

Počasí: Moravu dnes zasáhnou silné bouřky
před 6 hodinami

Ostrá: Cítím frustraci, hněv a zklamání. Politoložka tvrdě kritizuje rozhodnutí SOCDEM kandidovat s komunisty
před 7 hodinami

Skrytý nepřítel Kyjeva? Vlastní vedení, píše Politico. Podle ukrajinského tisku Zelenskyj zradil demokracii
Aktualizováno před 8 hodinami

V Rusku se zřítilo letadlo s 50 lidmi na palubě, všichni zemřeli
před 9 hodinami

Thajsko zaútočilo na Kambodžu
před 11 hodinami

Počasí o víkendu proprší, tropy se nedostaví
včera

Schůzka Putina se Zelenským do konce léta? V Istanbulu proběhlo třetí kolo rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem
včera

Roosevelt dokázal, že demokracie potřebuje pojistky. Ustojí ale americká demokracie Trumpa?
včera

Zelenskyj po tvrdé kritice otáčí. Slíbil nový zákon na ochranu nezávislosti protikorupčních institucí
včera

Ukrajinci protestují, spojenci varují. Proč jsou všichni naštvaní na Zelenského?
včera

Ukrajina podkopává šanci na přijetí do EU. Vysvětlete nám to, vyzvala von der Leyenová Zelenského
včera

Lipavský nezvykle tvrdě kritizuje Ukrajinu: Naše podpora není bianko šek pro jakékoli vaše kroky
včera
Auto se spalovacím motorem už si nepůjčíte? EU v tichosti zvažuje zásadní změnu
Evropská unie podle informací německého deníku Bild připravuje legislativní návrh, který by mohl výrazně urychlit konec vozů se spalovacím motorem v každodenním provozu. Od roku 2030 by totiž velké autopůjčovny jako Sixt či Europcar mohly být nuceny kupovat výhradně elektromobily. Pokud by se plán stal realitou, mohl by zásadním způsobem ovlivnit trh s automobily v celé Evropě – a to mnohem dříve než plánovaný zákaz prodeje nových spalovacích vozů v roce 2035.
Zdroj: Libor Novák