Byl Berlín skutečně jediným městem rozděleným na západ a východ? Svým způsobem ano. Podobný osud nicméně hrozil i rakouské Vídni, kterou po druhé světové válce taktéž spravovaly vítězné mocnosti. Čemu mohou Vídeňané vděčit, že jejich město taktéž nerozdělila zeď? A proč se Rakousko nestalo součástí Východního bloku, když je z velké části osvobodil SSSR? O tom informoval Timetravel-Vienna.at.
Rakousko bylo v březnu 1938 anektováno Nacistickým Německem. Za zmínku stojí, že za podpory většiny jeho občanů. Navzdory tomuto faktu, jakož i rakouskému angažmá v holocaustu (až 40 % dozorců ve vyhlazovacích táborech byli Rakušané), mělo po 2. světové válce spíše status "nevinné" oběti. Tak jako tak si jej stejně jako Německo rozdělili spojenci do čtyř okupačních zón. Dolní Rakousy, část Horních Rakous (severně od Dunaje) a Burgenland spravoval SSSR a zbytek USA, Velká Británie a Francie.
Hlavní město Vídeň mělo čtyřmocenský status. Podobně jako Berlín je spravovali Sověti, Američané, Britové a Francouzi. Možná, že kdyby nebylo podpisu Rakouské státní smlouvy z roku 1955, který znamenal stažení veškerých vojsk z rakouského území, hrozil by Vídeňanům stejný osud, jaký zažili Berlíňané. Proto se nelze divit slovům, která pronesl tehdejší ministr zahraničí Leopold Figl (ÖVP) na balkoně Belvederu: "Österreich ist Frei! (Rakousko je svobodné!)"
Jedním z důvodů, proč Rakousko nikdy nespadlo do sovětské sféry vlivu, případně nebylo po německém vzoru rozděleno na východní a západní, byla nízká podpora tamních komunistů. Zatímco v posledních svobodných volbách v poválečném Československu získali 40 %, v Rakousku jenom 5. Dále je třeba zmínit, že díky spolupráci dvou nejsilnějších politických stran lidovců a socialistů se podařilo prosadit potřebné reformy, včetně denacifikace státní správy a hospodářské obnovy. Rakušané tedy komunismu na rozdíl od Čechoslováků příliš nefandili a dělali vše proto, aby znovu získali ztracenou autonomii.
Rozdělené Rakousko a Vídeň 1945-55Jaké byly poměry v poválečné Vídni až do podpisu Státní smlouvy v roce 1955? Svým způsobem stejné jako ve většině evropských měst. Vídeň byla rozbombardovaná a trpěla nedostatkem jídla. Zpočátku v ní byla přítomná pouze vojska Rudé armády. Američané, Francouzi a Britové přišli až v září 1945, kdy po japonské kapitulaci definitivně skončila 2. světová válka. Po rozdělení Rakouska a Vídně do čtyř zón a sektorů byl výrazně omezen volný pohyb osob. Cestovat mezi jednotlivými částmi směli pouze držitelé speciálních propustek vystavených v angličtině, ruštině, francouzštině a němčině.
Bez regulací se neobešel ani dovoz a vývoz zboží. To ale nezabránilo tomu, aby se válkou zpustošené Rakousko a Vídeň pomalu nezačaly hospodářsky i kulturně vzpamatovávat, a kdy se hlavně ukázaly rozdíly mezi západem a východem. Nejvíc patrné to bylo hlavně ve Vídni, která stejně Berlín byla v tomto směru mnohem víc propojená. Američané do své části města přivezli kromě důležitých záchranných balíčků UNRRA také žvýkačky a tabák. Francouzům se zase podařilo obohatit Vídeň módou a uměním.
Rakušané byli tedy v téměř identickém postavení jako Němci před stavbou Berlínské zdi. Poměry poválečné a rozdělené Vídně nejlépe vystihl britský špionážní film Třetí muž, jenž režíroval Carol Reed. Většina děje je soustřeďována na Centrální hřbitov a Náměstí Praterstern. Zde byly perfektně znázorněny případy pašování západního zboží prostřednictvím kanalizace. Opravdu velmi těžko utajíte diametrální rozdíl mezi jednotlivými částmi města, pokud je nerozdělíte zdí a ostnatým drátem.
Vídeň a potažmo i celé Rakousko by tedy skutečně nebýt podpisu Rakouské státní smlouvy v roce 1955 mohly počítat nejen s faktickým vznikem dvou států, nýbrž i z výstavbou potenciální vídeňské zdi. Poměry by se totiž nijak nelišily od německých a SSSR by rovněž nerad riskoval dalšího odlivu rakouské inteligence prostřednictvím Vídně na západ. Mluvíme teď o neexistujícím scénáři, kdy by komunisté měli v Rakousku větší podporu, a kdyby Rakušané měli status poraženého, nikoliv osvobozeného. Dalo by se tedy říct, že Rakušané měli takříkajíc kliku.
Nízká podpora komunistů, postavení oběti 2. světové války a hlavně výměna sovětského vedení po Stalinově smrti mu skutečně pomohli stát se součástí západního bloku. Jednou z podmínek rakouské samostatnosti byla neutralita, která v jisté podobě platí dodnes, protože Rakousko jako jedna z mála evropských zemí nikdy nevstoupilo do NATO. Další zemí, kterou se podařilo ochránit před existencí ve Východním bloku, je Finsko. To ale vzhledem ke své podpoře Nacistického Německa muselo svojí politiku výrazně přizpůsobovat sovětským zájmům.
Související
Projev, který ukončil studenou válku? Od vystoupení Gorbačova v OSN uplynulo 35 let
Nový světový řád je nevyhnutelný. Je to historicky přirozený proces, plyne z rozhovoru s Tomášem Řepou pro EZ
studená válka , 30 let od sametové revoluce , Berlínská zeď , Rakousko , Vídeň, Rakousko
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
před 48 minutami
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno před 1 hodinou
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
před 1 hodinou
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
před 2 hodinami
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
před 3 hodinami
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
před 3 hodinami
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
před 4 hodinami
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
před 4 hodinami
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
před 5 hodinami
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
před 6 hodinami
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
před 6 hodinami
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
před 7 hodinami
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
před 7 hodinami
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
před 7 hodinami
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
před 7 hodinami
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
před 8 hodinami
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
před 8 hodinami
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
před 9 hodinami
Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi
před 9 hodinami
EuroZprávy.cz pořádají podcast na téma války na Ukrajině a obranyschopnosti České republiky
Už dnes, v pátek 26. dubna, pořádá server EuroZprávy.cz podcast s europoslancem za KDU-ČSL Tomášem Zdechovským. Ve 14:30 na facebookovém profilu serveru EuroZprávy.cz odstartuje debata zaměřená na téma války na Ukrajině a obranyschopnosti České republiky.
Zdroj: Karolína Svobodová