Západ nezohlednil zásadní bezpečnostní obavy Ruska, řekl Putin Macronovi

Ruský prezident Vladimir Putin v dnešním telefonickém rozhovoru upozornil francouzskou hlavu státu Emmanuela Macrona, že odpovědi Spojených států a NATO na bezpečnostní požadavky Ruska nezohlednily zásadní obavy Moskvy. S odvoláním na Kreml o tom informovala agentura TASS.

Oba státníci se podle ní i Elysejského paláce dohodli na pokračování dialogu mezi Moskvou a Paříží o problematice bezpečnosti v Evropě.

"Vladimir Putin uvedl, že ruská strana pečlivě prostuduje písemné odpovědi na návrhy dohod o bezpečnostních zárukách, které 26. ledna obdržela od Spojených států a NATO, a poté rozhodne o svých dalších krocích," uvedl Kreml v prohlášení.

Putin podle něj Macronovi nicméně zároveň sdělil, že odpovědi USA a NATO nezohlednily "tak zásadní obavy Ruska jako je zabránění rozšiřování Severoatlantické aliance, odmítnutí útočných zbraňových systémů v blízkosti ruských hranic a návrat vojenských kapacit a infrastruktury bloku v Evropě do stavu z roku 1997."

Moskva minulý měsíc vyzvala Washington, aby zaručil, že nepřipustí další rozšíření NATO na východ, ukončí vojenskou spolupráci s bývalými sovětskými republikami, stáhne z Evropy jaderné zbraně a nerozmístí tam žádné útočné zbraně, které by mohly ohrozit Rusko. Ve středu Moskva obdržela na své bezpečnostní návrhy od Washingtonu a NATO odpovědi.

Macron s Putinem se při hodinovém hovoru shodli na dalším dialogu a potřebě uvolnění napětí mezi Moskvou a Západem, oznámil dnes podle agentury AFP Elysejský palác. "Putin neprojevil žádný záměr ofenzivy. Velmi jasně uvedl, že se nesnaží o konfrontaci," dodala francouzská prezidentská kancelář.

Rusko musí podle francouzského státníka respektovat suverenitu svých sousedů, sdělil agentuře Reuters činitel z francouzské prezidentské kanceláře, který potvrdil i vyjádření Kremlu. "Prezident Putin řekl, že chce pokračovat v dialogu a že je důležité pracovat na realizaci minských dohod," uvedl činitel s odkazem na mírové dohody, jejichž cílem je ukončit konflikt mezi ukrajinskými vládními silami a proruskými separatisty na východě Ukrajiny.

USA podle středečního prohlášení šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena daly najevo, že nehodlají jednat o požadavku, aby se jednotky NATO a zbraně stáhly z východu Evropy a aby se Západ zaručil, že se Ukrajina nepřipojí k NATO. Vyjádřily ale ochotu debatovat o dalších bodech, jako je kontrola zbrojení či opatření na budování důvěry.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve čtvrtek prohlásil, že odpovědi USA na bezpečnostní návrhy Ruska postrádají kladnou reakci na klíčový požadavek nepřípustnosti rozšiřování NATO na východ, ale dávají prostor k zahájení vážného dialogu o tom, co označil jako druhořadé otázky. Dnes se v rozhovoru pro rozhlasové stanice šéf ruské diplomacie uvedl, že Rusko nechce válku, ale nedovolí, aby byly ignorovány jeho bezpečnostní zájmy.

Související

Vladimir Putin a Donald Trump

Trump zřejmě pochopil, co je Putin zač. Transakční diplomacie s ideologem nebude fungovat

Prezident Donald Trump prožil zásadní obrat ve svém vnímání Vladimira Putina – přestal věřit, že lze zopakovat iluzorní „reset“ vztahů, které prosazoval jak on sám, tak jeho mnozí předchůdci od dob studené války. Pokud Trump skutečně pochopil, že s Kremlem nelze jednat jako s rovnocenným obchodním partnerem, ale pouze jako se strategickým protivníkem, může to představovat jeden z nejzásadnějších posunů v jeho dosavadní zahraniční politice.

Více souvisejících

Vladimír Putin Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Kateřina Siniaková

Český tenis se ve Wimbledonu opět neztratil. Siniaková triumfovala v mixu

Ani letošní ročník slavného tenisového grandslamu ve Wimbledonu nebude bez českého vítěze, i když se nejedná o vítězství v singlu. Na Markétu Vondroušovou (2023) a Barboru Krejčíkovou (2024) a jejich singlové triumfy letos navázala Kateřina Siniaková svým premiérovým grandslamovým triumfem v mixu po boku Nizozemce Sema Verbeeka. Premiérovým i přesto, že Siniaková si připsala svůj již 11. triumf v All England Clubu. Všechny předešlé totiž získala v ženské čtyřhře, v ní tentokrát na londýnské trávě neuspěje.

včera

včera

Donald Trump

Trump stanovil výši cla pro zboží z EU. Platit bude od srpna

Spojené státy od srpna uvalí na zboží dovezené z Evropské unie třicetiprocentní clo. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který v sobotu zveřejnil příslušný dopis na sociálních sítích. Clu ve stejné výši bude podléhat i zboží z Mexika. 

včera

včera

Válka v Izraeli

Příměří v Gaze se vzdaluje. Izraelci to nemyslí vážně, tvrdí Palestinci

Americký prezident Donald Trump sice na začátku července vítězoslavně oznámil uzavření příměří v Pásmu Gazy, ale slova už nedoprovázejí činy. Jednání mezi Izraelem a hnutím Hamás o klidu zbraní a propuštění rukojmích jsou na hraně kolapsu, informovala BBC s odkazem na palestinský zdroj obeznámený s aktuální situací. 

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné

Ačkoli americký prezident Donald Trump v dubnu oznámil ambiciózní plán uzavřít obchodní dohody se 200 zeměmi světa, dosavadní bilance jeho iniciativy zůstává skromná. Bílý dům zatím informoval pouze o třech dohodách – s Čínou, Velkou Británií a Vietnamem. Zbývající státy byly varovány, že pokud se ke spolupráci nepřipojí, budou čelit zvýšeným clům. Trump celý krok prezentoval jako „den osvobození“ a „začátek zlaté éry Ameriky“.

včera

včera

Ženy do armády, zavelelo Dánsko. Brannou povinnost určuje losování

Podle nových pravidel schválených dánským parlamentem se ženy zapojí do losovacího systému spolu s osmnáctiletými muži a mohou tak být povolány k povinné vojenské službě. Ta bude trvat jedenáct měsíců. Do této chvíle se do výcviku mohly ženy přihlásit pouze jako dobrovolnice. 

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy