Hamás propustí více rukojmích, než bylo zamýšleno. Zvažuje, že se vzdá Pásma Gazy

Původně se očekávalo, že Hamás propustí tři rukojmí, nicméně zůstává nejasné, proč došlo k navýšení počtu na šest.

Tento krok je součástí první fáze třífázové dohody o příměří. Z celkových 33 rukojmích, jejichž propuštění bylo v první fázi plánováno, bylo 19 již propuštěno a Izrael oznámil, že osm z nich je mrtvých. Těchto šest rukojmích tak představuje poslední živé zajatce určené k propuštění v rámci první fáze.

Podle Al-Hajji budou mezi propuštěnými rukojmími i Avera Mengistu a Hišám al-Sajíd, dva izraelští občané, kteří jsou v zajetí Hamásu již více než deset let.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar uvedl, že Izrael tento týden zahájí jednání o druhé fázi příměří v Gaze. Detaily o dalším průběhu jednání však zatím nejsou známy.

Současně s děním v Gaze izraelské síly stáhly své jednotky z pohraničních vesnic v jižním Libanonu, avšak zůstaly na pěti strategických místech uvnitř libanonského území, což izraelská armáda označila jako bezpečnostní opatření.

V reakci na to libanonské prezidentské úřady varovaly, že jakákoli přítomnost izraelských sil bude považována za okupaci a Libanon si vyhrazuje právo podniknout všechna nezbytná opatření k jejich úplnému stažení, jak stanoví dohoda o příměří.

Organizace Oxfam vydala varování, že do Pásma Gazy nepřichází dostatek humanitární pomoci, a to zejména do severních oblastí a do jihogazské Rafy, která byla těžce zasažena izraelskými nálety.

Podmínky v enklávě jsou podle humanitárních pracovníků katastrofální, přičemž nedostatek potravin, léků a pitné vody se stále prohlubuje.

Katar, který hraje klíčovou roli jako zprostředkovatel mírových jednání mezi Izraelem a Hamásem, prohlásil, že budoucnost Gazy musí určovat sami Palestinci.

Toto prohlášení přišlo po hrozbě Donalda Trumpa, který uvedl, že by Spojené státy mohly Gazu ovládnout a přesídlit její palestinské obyvatelstvo. Tuto myšlenku podporuje i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, ačkoli se setkala s ostrým odmítnutím ze strany arabských států, včetně Kataru.

„Z našeho pohledu je otázka poválečného uspořádání Gazy výhradně palestinskou záležitostí,“ prohlásil mluvčí katarského ministerstva zahraničí Madžíd al-Ansari. „Je to na Palestincích, kdo je bude oficiálně zastupovat a jaké politické skupiny a strany budou hrát roli v jejich politickém systému.“

Podle informací televize Sky News Arabia, které zatím nebyly ověřeny, Hamás zvažuje předání kontroly nad Gazou svému soupeři – Palestinské samosprávě (PA), která sídlí na Západním břehu Jordánu.

Tento krok by mohl znamenat zásadní politickou změnu, jelikož Hamás ovládá Gazu od roku 2007. Podle zdrojů televize k tomuto rozhodnutí dochází pod tlakem Egypta, který je dalším významným zprostředkovatelem v jednáních mezi Izraelem a Palestinci.

O tom, zda Hamás skutečně předá kontrolu nad Gazou Palestinské samosprávě, však zatím nebylo oficiálně rozhodnuto.