Hrdina Ukrajiny. Vitalij Skakun zachránil Cherson za cenu vlastního života, armáda dodnes neví proč

Ukrajinským ozbrojeným silám se na začátku ruské invaze podařilo vyhodit do povětří dva mosty a několik přehrad poblíž hranic s Krymem. Uvedl to server Ukrajinska pravda s tím, že jeden ze členů námořnictva vyhodil do povětří most Henichesk za cenu svého života, za což mu byl posmrtně udělen titul Hrdina Ukrajiny.

Ukrajinská armáda se na počátku ruské invaze pokusila zpomalit postup ruských vojáků odpalováním mostů a přehrad. Námořní pěchotě se podařilo vyhodit do vzduchu tři ze čtyř přehrad podél hranice s Krymem, jedna z přehrad ale výbuchy ustála a nebyla ani výrazněji poškozena.

Podobný osud čekal i železniční most Chonhar. Miny na něm umístěné sice explodovaly, ale ke škodám nedošlo. Podobný osud čekal i most Chonhar Road Bridge. Do povětří se naopak podařilo vyhodil most Henichesk, při akci ale zemřel člen námořní pěchoty Vitalij Skakun. Posmrtně mu byl udělen titul Hrdina Ukrajiny.

Most, který byl ze strany ruského útoku jedinou spojnicí do ukrajinského města Cherson, měl přitom původně odpálen jiným způsobem, protože k němu nebylo přivedeno elektrické vedení. Na rozdíl od ostatních mostů se nacházel více ve vnitrozemí a armáda neměla dostatek lidí, kteří by u něj drželi nonstop hlídku.

Doporučené články

V rámci přípravných prací byly v sousední vesnici Novoolksiivka přívěsy naložené výbušninami. Skakun je musel přivést na můstek, připojit drát, přesunout se do bezpečné vzdálenosti a aktivovat odpalovací zařízení. Stihl vše, kromě ústupu.

Proč při akci námořník zemřel není jasné. Armáda operuje se dvěma verzemi. Podle jedné z nich Skakun běžel znovu připojit drát, který byl poškozen ruskou palbou. Podle druhé byl námořník zabit při explozi kvůli ruské palbě, která mířila na most.

Samotný začátek války byl pro ukrajinskou armádu nesmírně obtížný. Ukrajinska pravda už dříve informovala, že na začátku ruské invaze na Ukrajinu měla ukrajinská obrana na jihu země silnou početní nevýhodu. Zatímco Rusové měli na hranicích až 20 000 vojáků a 20násobnou převahu ve vybavení, Ukrajinu tehdy v Chersonské oblasti bránilo asi 1500 vojáků.

Doporučené články

Generálmajor Andrii Sokolov, který byl na začátku invaze zástupcem velitele operačního velitelství Pivden a měl na starosti seskupení tamních vojsk, v rozhovoru pro server přiznal, že Ukrajina měla silnou početní nevýhodu.

"Pivdenské seskupení vojsk bylo založeno na rotačním základu. To znamená, že někteří lidé byli později nahrazeni jinými lidmi. Pokud vezmeme v úvahu celkový počet bojových jednotek kombinovaných zbraní, v době invaze jsme měli asi 1500 lidí," řekl.

59. brigáda měla podle něj přibližně 1300 příslušníků. "Proč tak málo? Protože brigáda právě v prosinci opustila zónu operace společných sil a obnovovala svou bojeschopnost. Když byli přiděleni k naší skupině, proces obnovy ještě nebyl dokončen. Byli přesunuti na tréninkové hřiště Oleshky Sands. Personální obsazení této brigády bylo cca 60 %," vysvětlil.

Doporučené články

Dělostřelecká jednotka byla podle něj také neúplná, protože dvě divize cvičily v Kyjevské oblasti a ženijní podpůrná skupina, takzvaní sapéři, byli také na cvičení. "Navíc bylo asi 250 lidí ve 137. praporu námořní pěchoty, který byl také z 50 % obsazen. A z těchto 250 lidí byli někteří branci, kteří se podíleli na stabilizačních operacích na hranici s Krymem," uvedl.

Podle Sokolova bylo přitom potřeba pokrýt úsek o délce až 200 kilometrů s pozorovacími stanovišti podél celé hranice. Jedna četa čítající 15-45 osob tak byla na pevnosti před mostem Chonhar, další četa byla na kontrolním stanovišti Kalanchak a další pevnost čety byla u vesnice Kairy.

Ve skutečnosti se tak v první den války v plném rozsahu postavily proti Rusům pouze tři pevnosti, což podle Sokolova rozhodně nestačilo. "Na Melitopolské frontě nebyly vůbec žádné síly. Poslal jsem tam svou rezervu, tankovou rotu, abych to nějak pokryl," dodal.

Související

Donald Trump

Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce

Washington může opět zvýšit tlak na Rusko v souvislosti s jeho válkou na Ukrajině. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu. 
Ilustrační fotografie.

Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky

Ruská armáda stále častěji útočí na ukrajinské osobní i nákladní vlaky pomocí drony s proudovým pohonem. Tento stupňující se tlak přímo ohrožuje železniční síť, která je klíčová pro fungování ukrajinské ekonomiky, vojenskou logistiku i pohyb obyvatelstva. Od začátku celoplošné invaze ruské údery poškodily nebo zničily již více než pět set lokomotiv. Nadpoloviční většina z nich byla zasažena během posledních osmi měsíců, přičemž ukrajinské dráhy přicházejí měsíčně až o čtyřicet strojů.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Vitalij Skakun

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Letošní volby se blíží. Ministerstvo spouští novou kampaň

V říjnu se uskuteční volby do obecních zastupitelstev a jedné třetiny Senátu. Kromě standardní volební přípravy a metodické pomoci samosprávám realizovalo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Digitální a informační agenturou zátěžový test eDokladů a připravilo pro podzimní volby edukační kampaň. Ministerstvo o kampani informovalo na webu. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodci si ještě mohou zajistit tištěné oznámení o valorizaci

Důchodci mohou až do 30. září požádat o zaslání valorizačního oznámení v tištěné podobě pro nadcházející lednovou valorizaci. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Klienti, kteří již v minulosti o zasílání tištěného oznámení požádali, nemusí žádost podávat znovu. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta reagovala na nevydařený vstup do sezóny. Dva asistenty nahradila navrátilcem Clarupem

V úvodu nové fotbalové sezóny 2026/27 nezažívají sparťané nejúspěšnější začátek. Naopak ten nejhorší, který dokonce překonává i ten z nechvalně proslulé sezóny s trenérem Andreou Stramaccionim. Fanoušci ji přičítají pozdním nákupům a přestavbě mužstva, což dávají za vinu především sportovnímu řediteli Tomáši Rosickému. Jenže ten zatím ve vedení pražské Sparty zůstává a naopak ukázal na jiné lidi, kteří tak špatný vstup do sezóny odnesli. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Donald Trump

Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce

Washington může opět zvýšit tlak na Rusko v souvislosti s jeho válkou na Ukrajině. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu. 

před 11 hodinami

Andrej Babiš

Babiš jednal s jordánským králem. Děkoval mu za repatriační lety

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek přijal v Kramářově vile jordánského krále Abdalláha II. Společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem jednali o aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a o dalším rozvoji hospodářské a obranné spolupráce. Představitelé obou zemí hovořili také o možnostech spolupráce ve zdravotnictví, kybernetické bezpečnosti a vodním hospodářství.

před 11 hodinami

Alpy, ilustrační fotografie.

Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi

Před 35 lety, dne 19. září roku 1991, nalezli turisté v Alpách na hranicích Rakouska a Itálie lidské ostatky, které byly přirozeně mumifikované. Že se nejedná o žádného zesnulého horolezce, ale o tělesné pozůstatky staré tisíce let, to vyšlo najevo až za několik dní. A mumie dostala podle místa nálezu jméno Ötzi. Co všechno o něm po 35 letech od nálezu jeho těla víme?

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

Donald Trump

Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska

Americký prezident Donald Trump se dočkal nové dohody ohledně americké vojenské přítomnosti v Grónsku. Washington podle jeho slov zvýší vojenskou přítomnost na ostrově, zvolené řešení označil za skvělé pro všechny strany i americké spojence.

před 15 hodinami

Ilustrační foto

Počasí se příští týden výrazně ochladí. V noci budou až 2 stupně, hrozí přízemní mrazíky

Česko čeká v úvodu příštího týdne chladné a větrné počasí doprovázené přeháňkami, které zasáhnou zejména sever a severovýchod území. Postupně však bude oblačnosti i srážek ubývat a v polovině týdne přijdou jasné noci s ojedinělými přízemními mrazíky. V závěru týdne se pak teploty začnou vracet k příjemnějším hodnotám a denní maxima dosáhnou až k jednadvaceti stupňům Celsia.

včera

Ilustrační fotografie.

Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky

Ruská armáda stále častěji útočí na ukrajinské osobní i nákladní vlaky pomocí drony s proudovým pohonem. Tento stupňující se tlak přímo ohrožuje železniční síť, která je klíčová pro fungování ukrajinské ekonomiky, vojenskou logistiku i pohyb obyvatelstva. Od začátku celoplošné invaze ruské údery poškodily nebo zničily již více než pět set lokomotiv. Nadpoloviční většina z nich byla zasažena během posledních osmi měsíců, přičemž ukrajinské dráhy přicházejí měsíčně až o čtyřicet strojů.

včera

Ilustrační foto

CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí

Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.

včera

Macron varuje před zesilující hrozbou ruských útoků. Nařídil vypracování plánu na ochranu infrastruktury

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval před zesilující se hrozbou ruských hybridních útoků namířených proti Evropě a Francii. V reakci na toto nebezpečí nařídil vypracování plánu na ochranu kritické infrastruktury a objektů obranného průmyslu. Podle jeho slov byla Francie v posledních týdnech terčem několika takových operací. Macron zdůraznil, že tyto kroky nezůstanou ze strany Paříže bez odpovídající reakce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy