ANALÝZA | Kdo pomůže zařídit mír na Ukrajině? Seznam zprostředkovatelů není dlouhý, ale existuje

Jméno mediátora mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem je stále velkou neznámou. Zatímco země v čele s Indií a Čínou jsou vnímány jako přirození kandidáti, existují i jiné varianty. Summitu se může ujmout tradičně neutrální Švýcarsko nebo některé ze sídelních měst Organizace spojených národů. Úplně vyloučit nelze ani arabské či latinskoamerické země.  

Server Newsweek přišel se seznamem šesti zemí, které by mohly pořádat mírová jednání o válce na Ukrajině. Jako první jmenoval Maďarsko. To je asi nejbližší spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina v Evropě a teoreticky může ukončit nepřátelství. 

Premiér Viktor Orbán údajně přišel s mírovými návrhy. „Nejsou to mírové návrhy, které by zakreslovaly ukončení bojů. Kromě toho nepřátelství mezi Budapeští a Kyjevem činí z Maďarska nemyslitelného prostředníka pro rozhovory,“ popsal politolog Peter Rough z Hudsonova institutu ve Washingtonu. 

Dalšími možnostmi jsou Brazílie, Indie nebo Čína. „Čínská lidová republika, Brazílie, Indie. Jsem v kontaktu se svými partnery. Máme k sobě vzájemnou důvěru a důvěřujeme si,“ řekl nedávno Putin. 

Peking není v roli mediátora přijatelný pro Spojené státy. „Pokud jde o potenciální zprostředkovatele, země musí mít zajištěny vhodné prostory pro mírové rozhovory, mít silnou logistiku, být politicky přijatelná pro obě strany a mít impozantní diplomatické služby,“ přiblížil Vuk Vuksanovič z think tanku LSE IDEAS na London School of Economics. „Spojené státy by navíc Číně nedovolily, aby měla slávu mírotvorce,“ podotkl.

Realistickou možností ale stále může být Indie. „Indie má kapitál dobrých vztahů s Ruskem a Módí měl dobrou návštěvu Ukrajiny, ale není jasné, zda Indie o tuto roli stojí a zda ji ostatní přijmou,“ dodal Vuksanovič. „Stále jsou to jen spekulace, dokud se Rusko, Ukrajina a USA nerozhodnou pro jednání. V tuto chvíli nic nenasvědčuje tomu, že by některá z těchto tří zemí měla o tuto iniciativu zájem.“

Turecko už v roce 2022 ve spolupráci s OSN zajistilo obilnou dohodu o námořním obchodu v Černém moři mezi Ruskem a Ukrajinou. „Možná by Turecko mohlo být hostitelem rozhovorů, jako tomu bylo během iniciativy týkající se obilí a výměny vězňů, ale aby se něco vážného podařilo, vyžadovalo by to také silnou účast Američanů a západní Evropy,“ vysvětlil Rough. 

Další variantou může být některé ze sídelních měst Organizace spojených národů. „Rakousko může rozhovory hostit, zejména proto, že Vídeň je hlavním městem OSN, ale nemůže je významně ovlivňovat,“ poznamenal Rough. 

Dalšími variantami jsou podle této logiky švýcarský Curych, keňské Nairobi, americký New York a nizozemský Haag. 

Konkrétně Švýcarsko už má s mírovými jednáními bohaté zkušenosti. Ženevská konference v roce 1954 například de facto ukončila Korejskou válku, roku 1991 zde probíhala jednání ohledně mezinárodního řešení irácké okupace Kuvajtu a mezi lety 1932-1934 také hostila Světovou konferenci o odzbrojení. 

Švýcarsku byla letos v červnu svěřena i první takzvaná mírová konference o válce na Ukrajině. Tehdy se 80 z více než 90 zemí účastnících se mírového summitu o Ukrajině přihlásilo k závěrečnému prohlášení, v němž společně vyzvaly k tomu, aby základem jakékoliv mírové dohody bylo zachování územní celistvosti napadené země. Státy také vyzvaly Rusko k vrácení deportovaných ukrajinských dětí. 

Výhodnou pozici ale má keňské Nairobi. Nachází se zde sídla řady agentur OSN a v letech 2004-2005 působilo jako místo důležité pro urovnání súdánského občanského konfliktu. Mimo jiné právě zde působí úřady OSN pro uprchlíky, potravinovou bezpečnost a zdraví.

Hostit mírová jednání ale může i některá ze zemí arabského světa. Velké zkušenosti za poslední dobu získal například Katar, který společně s Egyptem a USA zastává roli mediátora v jednáních o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. 

Tato země Perského zálivu tlačila na teroristickou organizaci, aby od některých požadavků ustoupila a vyřešila nesčetné patové situace, jak uvádí NY Times. Katarským diplomatům se například podařilo dostat zástupce Hamásu zpět k jednacímu stolu poté, co Izrael v květnu vtrhl do Rafáhu na jihu Pásma Gazy. 

Katar se snaží dlouhodobě prezentovat jako mezinárodní partner „schopný zmenšit rozdíly mezi válčícími stranami“, sám přitom zachovává poměrně nejasný přístup. Zatímco hostí některé přední představitele islamistických extremistických organizací, zároveň na jeho území stojí největší americká vojenská základna na Blízkém východě. 

Zkušenosti se zprostředkováním mírových jednání má i karibský stát Kuba, jak připomíná server El Pais.. Kuba sehrála významnou roli jako mediátor v mírovém procesu mezi kolumbijskou vládou a povstaleckými skupinami, zejména Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie (FARC). 

Hlavním příspěvkem Kuby byla nabídka jejího území jako neutrálního místa pro mírová jednání. Od roku 2012 do roku 2016 se v Havaně konaly klíčové rozhovory mezi kolumbijskou vládou a FARC. Hlavní cíl těchto rozhovorů byl ukončení více než padesátileté občanské války, která způsobila tisíce obětí a miliony vysídlených lidí.

Kuba fungovala spolu s Norskem jako jeden z takzvaných garantů mírového procesu. Obě země monitorovaly a usnadňovaly rozhovory mezi oběma stranami. Díky své historické podpoře levicových hnutí, včetně FARC, měla Kuba důvěru povstalců, zatímco zprostředkování podpořilo také zlepšení vztahů s kolumbijskou vládou.

Po čtyřech letech jednání podepsala kolumbijská vláda s FARC v roce 2016 mírovou dohodu. Tato dohoda vedla k demobilizaci a odzbrojení tisíců povstalců, i když implementace dohody nebyla bez problémů. Ačkoli Kuba byla historicky spojována s levicovými povstaleckými hnutími, při tomto mírovém procesu jednala jako neutrální strana.

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Putin povolal do armády 160 tisíc lidí. Chce mít větší vojsko než USA

Ruská armáda se připravuje na masivní rozšíření, které ji má učinit početnější než ozbrojené síly Spojených států. Vladimir Putin vyhlásil největší odvod od roku 2011, přičemž do služby povolává 160 000 mladých mužů. Podle serveru Sky News je jeho cílem mít větší armádu než Spojené státy.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina Rusko diplomacie

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Donald Trump

Akciové trhy po recipročních clech Pekingu krvácí. Čína hraje špatně, to si nemůže dovolit, reaguje Trump

Prezident Donald Trump tento týden opět zaskočil světovou ekonomiku, když oznámil další vlnu cel na zahraniční zboží. Nově zavedené clo ve výši 34 % na Čínu doplňuje již dříve uvalenou dvacetiprocentní sazbu a je podle prezidenta zaměřeno mimo jiné na omezení toku fentanylu z Číny do USA. Trump podle CNN své rozhodnutí následně komentoval na sociální síti Truth Social, kde prohlásil, že „Čína hraje špatně, zpanikařila – a to si nemůže dovolit.“

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Na Trumpova cla nejvíce doplatí Spojené státy, ukazují ekonomické modely

Zavedení nových celních opatření ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa má mít podle jeho slov historický význam. „Toto bude den, kdy se znovu narodil americký průmysl. Den, kdy Amerika převzala svůj osud zpět do vlastních rukou,“ prohlásil Trump. Ovšem nové modelování ekonomických dopadů těchto cel ukazuje, že právě Spojené státy se ocitnou mezi nejvíce poškozenými zeměmi.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Veronika Nálepová

EU svou reakci musí dobře zvážit. Odveta v obchodní politice není nikdy bez rizika, říká ekonomka

Evropská unie by na vysoká cla oznámená Donaldem Trumpem měla reagovat promyšleně a cíleně, ale musí si nechat prostor pro případné ústupky. V exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz to řekla ekonomka a odborná asistentka Veronika Nálepová z Evropské výzkumné univerzity v Ostravě. Podle ní Trumpův přístup často ignoruje realitu globálních dodavatelských řetězců, kdy výrobky dovážené z jedné země obsahují součástky z celého světa. „Když se politická rozhodnutí opírají o takto účelově vybrané nebo špatně interpretované ukazatele, nevede to k řešení skutečných problémů, ale spíše k jejich přeskupení – a často i k vytvoření nových,“ vysvětlila.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Extrémní počasí počká. EU odkládá boj s klimatickými změnami

Evropská komise odkládá zveřejnění svého klimatického cíle pro rok 2040, původně plánovaného na první čtvrtletí letošního roku. Podle komisaře pro klima Wopkeho Hoekstry je důvodem potřeba získat širší politickou podporu pro ambiciózní plán na snížení emisí skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990.

před 3 hodinami

film Operace Black Bag

RECENZE: Špionážní konverzačka Operace Black Bag. Soderbergh je mistr nenápadnosti

Česká kina hrají nový film amerického režiséra Stevena Soderbergha. Jde o určitou událost, jelikož většina jeho posledních snímků končí na streamovacích platformách. Chameleonský a stále svébytný tvůrce a cinefil tentokrát rozpitval špionážní žánr. Operace Black Bag vyniká svou nenucenou chytrostí a zdánlivou jednoduchostí.

před 3 hodinami

Armáda Velké Británie

Tajná schůzka za zády EU: Británie a další státy řeší, jak se ubránit Putinovi

Britští úředníci se minulý týden v Bruselu zúčastnili diskrétní večeře s vybranými evropskými spojenci, na které se začal rýsovat plán na vytvoření nového obranného fondu. Ten by měl obejít Evropskou komisi, ulevit národním rozpočtům a urychlit zbrojení – v reakci na rostoucí hrozby z východu a nejistotu ohledně budoucí podpory USA.

před 4 hodinami

Kanada

Kanada poslala Evropě vzkaz: Smiřte se s tím, je konec

Kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová v pátek vyslala k evropským spojencům jasné poselství poté, co americký prezident Donald Trump uvalil na své spojence tvrdá cla. Podle ní je zřejmé, že obchodní vztahy s USA se nenávratně změnily a už nebudou takové, jako dosud.

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump ztrácí kontakt s realitou? Slaví vítězství, zatímco vyvolal chaos, zmatek a pochybnosti o kompetenci

Vláda prezidenta Donalda Trumpa čelí v posledních dnech prudké kritice a obviněním z ekonomického amatérismu poté, co nově zavedená vlna celních opatření uvrhla globální trhy do zmatku. Ještě ve středu Trump sebevědomě označil den oznámení cel za „Den osvobození“ a tvrdil, že „všechno jde velmi dobře.“ V praxi však jeho rozhodnutí vedlo k nejhoršímu dni na Wall Street za posledních pět let, kdy trh přišel o 2,5 bilionu dolarů.

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump v tichosti přetváří USA v druhé Rusko

Zatímco světová média sledují obchodní válku, americký prezident Donald Trump tiše a systematicky přetváří režim ve Spojených státech. Pokud tomu svět nepřestane lhostejně přihlížet, promění se Washington v druhou Moskvu. Jenže tentokrát půjde o Moskvu silnější, vlivnější a podstatně nebezpečnější.

před 6 hodinami

Jun Sok-jol

Impeachment v Jižní Koreji: Prezident Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce poté, co ústavní soud jednomyslně potvrdil jeho odvolání v souvislosti s kontroverzním vyhlášením stanného práva v prosinci loňského roku. Osm soudců rozhodlo, že  „zradil důvěru lidu“ a svým krokem vážně narušil ústavní pořádek a demokracii v zemi.

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump si může dovolit všechno, chová se jako král. Proč ho nikdo nezastaví, ptají se Američané

Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zavést plošná cla ve výši 10 procent na většinu dováženého zboží a ještě přísnější sazby na některé vybrané země vyvolalo silnou reakci jak v zahraničí, tak i mezi obyčejnými Američany. Zatímco administrativa prezentuje nové opatření jako cestu k „ekonomickému osvobození“, mnozí občané Spojených států mají z nových tarifních politik obavy. Redakce BBC oslovila Američany, aby zjistila, jak vnímají dopady Trumpových cel na jejich každodenní životy.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Tolik si kvůli Trumpovi připlatíte. Volkswagen bude u ceny aut ukazovat, o kolik lidé zaplatí víc kvůli clům

Automobilka Volkswagen oznámila, že na cenových štítcích svých vozidel začne uvádět novou položku „dodatečné dovozní poplatky“, která bude odrážet náklady spojené s nově zavedenými 25% cly na dovoz automobilů do USA. Tento krok přichází poté, co administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oficiálně spustila nová celní opatření, která výrazně ovlivní automobilový průmysl a ceny vozidel na americkém trhu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy