Jméno mediátora mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem je stále velkou neznámou. Zatímco země v čele s Indií a Čínou jsou vnímány jako přirození kandidáti, existují i jiné varianty. Summitu se může ujmout tradičně neutrální Švýcarsko nebo některé ze sídelních měst Organizace spojených národů. Úplně vyloučit nelze ani arabské či latinskoamerické země.
Server Newsweek přišel se seznamem šesti zemí, které by mohly pořádat mírová jednání o válce na Ukrajině. Jako první jmenoval Maďarsko. To je asi nejbližší spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina v Evropě a teoreticky může ukončit nepřátelství.
Premiér Viktor Orbán údajně přišel s mírovými návrhy. „Nejsou to mírové návrhy, které by zakreslovaly ukončení bojů. Kromě toho nepřátelství mezi Budapeští a Kyjevem činí z Maďarska nemyslitelného prostředníka pro rozhovory,“ popsal politolog Peter Rough z Hudsonova institutu ve Washingtonu.
Dalšími možnostmi jsou Brazílie, Indie nebo Čína. „Čínská lidová republika, Brazílie, Indie. Jsem v kontaktu se svými partnery. Máme k sobě vzájemnou důvěru a důvěřujeme si,“ řekl nedávno Putin.
Peking není v roli mediátora přijatelný pro Spojené státy. „Pokud jde o potenciální zprostředkovatele, země musí mít zajištěny vhodné prostory pro mírové rozhovory, mít silnou logistiku, být politicky přijatelná pro obě strany a mít impozantní diplomatické služby,“ přiblížil Vuk Vuksanovič z think tanku LSE IDEAS na London School of Economics. „Spojené státy by navíc Číně nedovolily, aby měla slávu mírotvorce,“ podotkl.
Realistickou možností ale stále může být Indie. „Indie má kapitál dobrých vztahů s Ruskem a Módí měl dobrou návštěvu Ukrajiny, ale není jasné, zda Indie o tuto roli stojí a zda ji ostatní přijmou,“ dodal Vuksanovič. „Stále jsou to jen spekulace, dokud se Rusko, Ukrajina a USA nerozhodnou pro jednání. V tuto chvíli nic nenasvědčuje tomu, že by některá z těchto tří zemí měla o tuto iniciativu zájem.“
Turecko už v roce 2022 ve spolupráci s OSN zajistilo obilnou dohodu o námořním obchodu v Černém moři mezi Ruskem a Ukrajinou. „Možná by Turecko mohlo být hostitelem rozhovorů, jako tomu bylo během iniciativy týkající se obilí a výměny vězňů, ale aby se něco vážného podařilo, vyžadovalo by to také silnou účast Američanů a západní Evropy,“ vysvětlil Rough.
Další variantou může být některé ze sídelních měst Organizace spojených národů. „Rakousko může rozhovory hostit, zejména proto, že Vídeň je hlavním městem OSN, ale nemůže je významně ovlivňovat,“ poznamenal Rough.
Dalšími variantami jsou podle této logiky švýcarský Curych, keňské Nairobi, americký New York a nizozemský Haag.
Konkrétně Švýcarsko už má s mírovými jednáními bohaté zkušenosti. Ženevská konference v roce 1954 například de facto ukončila Korejskou válku, roku 1991 zde probíhala jednání ohledně mezinárodního řešení irácké okupace Kuvajtu a mezi lety 1932-1934 také hostila Světovou konferenci o odzbrojení.
Švýcarsku byla letos v červnu svěřena i první takzvaná mírová konference o válce na Ukrajině. Tehdy se 80 z více než 90 zemí účastnících se mírového summitu o Ukrajině přihlásilo k závěrečnému prohlášení, v němž společně vyzvaly k tomu, aby základem jakékoliv mírové dohody bylo zachování územní celistvosti napadené země. Státy také vyzvaly Rusko k vrácení deportovaných ukrajinských dětí.
Výhodnou pozici ale má keňské Nairobi. Nachází se zde sídla řady agentur OSN a v letech 2004-2005 působilo jako místo důležité pro urovnání súdánského občanského konfliktu. Mimo jiné právě zde působí úřady OSN pro uprchlíky, potravinovou bezpečnost a zdraví.
Hostit mírová jednání ale může i některá ze zemí arabského světa. Velké zkušenosti za poslední dobu získal například Katar, který společně s Egyptem a USA zastává roli mediátora v jednáních o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás.
Tato země Perského zálivu tlačila na teroristickou organizaci, aby od některých požadavků ustoupila a vyřešila nesčetné patové situace, jak uvádí NY Times. Katarským diplomatům se například podařilo dostat zástupce Hamásu zpět k jednacímu stolu poté, co Izrael v květnu vtrhl do Rafáhu na jihu Pásma Gazy.
Katar se snaží dlouhodobě prezentovat jako mezinárodní partner „schopný zmenšit rozdíly mezi válčícími stranami“, sám přitom zachovává poměrně nejasný přístup. Zatímco hostí některé přední představitele islamistických extremistických organizací, zároveň na jeho území stojí největší americká vojenská základna na Blízkém východě.
Zkušenosti se zprostředkováním mírových jednání má i karibský stát Kuba, jak připomíná server El Pais.. Kuba sehrála významnou roli jako mediátor v mírovém procesu mezi kolumbijskou vládou a povstaleckými skupinami, zejména Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie (FARC).
Hlavním příspěvkem Kuby byla nabídka jejího území jako neutrálního místa pro mírová jednání. Od roku 2012 do roku 2016 se v Havaně konaly klíčové rozhovory mezi kolumbijskou vládou a FARC. Hlavní cíl těchto rozhovorů byl ukončení více než padesátileté občanské války, která způsobila tisíce obětí a miliony vysídlených lidí.
Kuba fungovala spolu s Norskem jako jeden z takzvaných garantů mírového procesu. Obě země monitorovaly a usnadňovaly rozhovory mezi oběma stranami. Díky své historické podpoře levicových hnutí, včetně FARC, měla Kuba důvěru povstalců, zatímco zprostředkování podpořilo také zlepšení vztahů s kolumbijskou vládou.
Po čtyřech letech jednání podepsala kolumbijská vláda s FARC v roce 2016 mírovou dohodu. Tato dohoda vedla k demobilizaci a odzbrojení tisíců povstalců, i když implementace dohody nebyla bez problémů. Ačkoli Kuba byla historicky spojována s levicovými povstaleckými hnutími, při tomto mírovém procesu jednala jako neutrální strana.
Související
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
válka na Ukrajině , Ukrajina , Rusko , diplomacie
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
před 2 hodinami
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
před 3 hodinami
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
před 4 hodinami
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
před 4 hodinami
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
před 5 hodinami
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
před 5 hodinami
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
před 6 hodinami
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
před 7 hodinami
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
před 7 hodinami
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
před 8 hodinami
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
před 8 hodinami
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
před 8 hodinami
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
před 9 hodinami
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
před 9 hodinami
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
před 10 hodinami
ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta
před 10 hodinami
Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad
před 11 hodinami
Rusko vypálením ICBM vyslalo signál, že má technologie a je ochotné je použít, řekl Kraus pro EZ
před 11 hodinami
Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová
před 11 hodinami
Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr
Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem.
Zdroj: Jan Hrabě