Írán se zapojuje do rozvracení Švédska. Součástí spiknutí jsou revoluční gardy

Švédská bezpečnostní služba Sapo obvinila Íránské tajné složky z nabourání se do služby textových zpráv za účelem rozeslání 15 000 zpráv Švédům. Anzu mělo 1. srpna 2023 rozeslat zprávu o znění „ti, kdo urazili Korán, musí být potrestáni za svou práci“ různým soukromým osobám. "Cílem bylo vytvořit rozdělení ve švédské společnosti," uvedlo Sapo. 

Fredrik Hallstrom ze Sapo řekl webu Dagens Nyheter, že řada lidí zapojených do operace byla napojena na IRGC, a že textové zprávy částečně uspěly při přilévání dalšího paliva k hrozbě proti Švédsku.

Ministr spravedlnosti Gunnar Strömmer řekl, že vláda „nemůže tolerovat jiné země, aby se zapojily do takových aktivit proti Švédsku … to, že státní aktér, v tomto případě Írán, podle hodnocení bezpečnostní policie stojí za akcí, která má za cíl destabilizovat Švédsko nebo zvýšit polarizaci v naší zemi, je samozřejmě velmi vážné“.

Švédská vláda pálení koránu odsoudila, odmítla jej však zakázat kvůli dodržení svobody projevu. 

V samostatném prohlášení švédská zpravodajská služba Säpo uvedla, že zjistila, že hackerská skupina jednala „jménem íránských revolučních gard, aby provedla kampaň vlivu“. Podle žalobců vyšetřování zjistilo, že za operací údajně stála skupina zvaná Anzu Team. 

Řekli, že vyšetřování bylo uzavřeno, protože se zdálo nepravděpodobné, že by bylo možné postavit podezřelé před soud. „Vzhledem k tomu, že aktéři jednají jménem cizí mocnosti, v tomto případě Íránu, naše hodnocení je takové, že pro osoby podezřelé z toho, že stojí za útokem, chybí podmínky nezbytné pro vznesení obvinění do zahraničí nebo vydání do Švédska,“ řekl serveru BBC Mats Ljungqvist. vrchní státní zástupce. Předběžné vyšetřovíné bylo tefy ukončeno. 

Bezpečnostní služba varovala, že cizí mocnosti, jako je Írán, využívají příležitosti k vytvoření rozdělení a posílení svých vlastních režimů. Iránská ambasáda ve Stockholmu tato obvinění odmítá, označila je za nepodložená a škodlivá pro vztahy obou zemí. 

Předmětné zprávy měly být reakcí na protesty v létě roku 2023, během nichž docházelo k pálení koránu. V reakci na tyto události se švédská policie pokusila korán zakázat, to ovšem zamítl soud v rámci zachování svobody slova. Od té doby se také zhoršily vztahy Švédska s několika zeměmi Blízkého východu. Došlo i k napadení švédské ambasády v Íránu. 

Není to poprvé, co švédská bezpečnostní služba obvinila íránskou vládu z nepřátelských činů na jejím území. Loni v květnu Sapo uvedl, že Teherán využil zločinecké sítě ve Švédsku k provádění násilných činů proti jiným státům, skupinám nebo jednotlivcům ve Švédsku, které Írán považoval za hrozbu. Za největší bezpečnostní hrozbu pro Švédsko označila vedle Ruska a Číny právě Írán.

Vztahy obou zemí byly ovšem napjaté už před tím. Jedním z hlavních problémů bylo švédské zatčení a odsouzení íránského úředníka Hamida Nouryho. Ten byl zatčen ve Švédsku v roce 2019 a kvůli své roli během vraždění v íránských věznicích odsouzen na doživotí. V červnu byl však v rámci výměny vězňů vyměněn za diplomata Evropské unie Johana Floderuse a švédského státního příslušníka Saeeda Aziziho.