Islámský stát potvrdil úmrtí vůdce abú Husajna Husajního Kurajšího

Teroristická organizace Islámský stát (IS) oficiálně oznámila úmrtí svého dosavadního vůdce abú Husajna Husajního Kurajšího. Potvrdila tak jarní prohlášení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. 

Podle Erdogana byl Kurajší zabit během akce tureckých tajných služeb na severu Sýrie. Potvrzení o Kurajšího smrti zaznělo z úst mluvčího Islámského státu v nedatované audionahrávce, kterou organizace zveřejnila na sociální síti Telegram. Novým vůdcem IS byl jmenován abú Hafs Hášimí Kurajší, uvedla televize ABC News.

Verze ohledně úmrtí abú Husajna Husajního Kurajšího se liší mezi IS a tvrzeními tureckého prezidenta. Podle Islámského státu byl jejich vůdce zabit na severozápadě Sýrie během střetu s džihádistickou skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která je bývalou odnoží syrské Al-Káidy. K úmrtí došlo v průběhu přímé konfrontace s HTS v jedné z oblastí provincie Idlib, kde se pokoušela tato skupina Kurajšího zatknout.

IS byl založen v roce 2013 bývalými členy Al-Káidy, kteří se rozhodli osamostatnit se a vytvořit vlastní radikální hnutí. Organizace získala na popularitě a získávala stále více území v Iráku a Sýrii, čímž se stala jednou z nejvýznamnějších teroristických skupin na světě.

IS měl za cíl vytvořit islámský chalifát, kde by vládl islámský zákon a kde by se uplatňovaly tvrdé tresty podle šaría. Jeho vedení prohlašovalo, že by měl být vůdcem celého muslimského světa.

IS během své existence získal kontrolu nad rozsáhlými územími v Iráku a Sýrii. Jeho vojenské tažení bylo spojeno s masovými popravami, únosy, znásilněními a násilným vyháněním nesouhlasících či jinověrců. Skupina byla známá svým brutálním zpracováním videí těchto činů, která šířila na internetu za účelem šíření strachu.

Teroristé ale začali ztrácet území poté, co byl zahájen mezinárodní vojenský zásah. Byla osvobozena významná města, která byla dříve pod jejich kontrolou, a byl zlikvidován jeho finanční systém. Jeho násilná taktika a zneužívání náboženství však měly i nadále negativní dopad.

Kolem roku 2019 byl Islámský stát téměř úplně poražen a ztratil většinu svého území. Nicméně organizace stále existuje v podobě menších buněk a teroristických aktivit. IS také využíval internet a sociální média k radikalizaci jednotlivců a rekrutaci nových bojovníků.

Související

Islámský stát (ISIS) Analýza

Překvapivý obrat: Islámský stát žije, Sýrie se chce stát spojencem USA

Syrský obrat k USA a snaha o mír s Izraelem mohou na první pohled působit jako začátek stabilizace po pádu Asadova režimu. Ve skutečnosti ale otevírají nové mocenské vakuum. Írán formálně ustupuje, jeho sítě v Sýrii však zcela nezmizely a mírová jednání probíhají z hluboce nerovné pozice. Do toho přetrvává hrozba Islámského státu, který z chaosu doslova žije. Bez důsledné kontroly táborů, repatriace zahraničních bojovníků a ochrany menšin hrozí, že koalice dosáhne jen dočasných vítězství a ISIS se vrátí silnější a méně předvídatelný.

Více souvisejících

Islámský stát (IS)

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ozbrojené americké jednotky obsazují tanker

Otázka, kterou si klade celý svět: Proč Trump nechal zabavit ropný tanker?

Zabavení ropného tankeru Skipper u venezuelského pobřeží Trumpovou administrativou představuje jeden z nejdramatičtějších zvratů v kampani vojenského tlaku proti venezuelskému diktátorovi Nicolási Madurovi. Nástup na palubu cizí lodi je neobvyklým krokem, který rozšiřuje americkou operaci. Ta je již nyní známá díky útokům na více než 20 plavidel v Karibiku a Tichém oceánu, u kterých administrativa tvrdí, že převážela obchodníky s drogami.

před 4 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová se po roce skrývání objevila v Oslu. Venezuela bude svobodná, slibuje

Vůdkyně venezuelské opozice a laureátka Nobelovy ceny za mír María Corina Machadová ve čtvrtek na tiskové konferenci slíbila, že Venezuela „bude svobodná“. Politička, která získala ocenění za svůj boj za demokracii, prohlásila, že se navzdory varováním o možném zatčení pokusí vrátit do vlasti a ukončit tak „tyranii“. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Coca-Cola vánoční kamion zahájil svoji trasu u Westfieldu Černý Most (10.12.2025) Prohlédněte si galerii

Ikonický kamion Coca-Cola odstartoval letošní turné po republice

Ikonický červený vánoční kamion Coca-Cola se stal pro mnohé lidi po celém světě symbolem začátku sváteční sezóny. Tato tradice, která v sobě nese myšlenku vzájemné pospolitosti a sdílení, se po roce vrací i do České republiky, aby rozdávala vánoční kouzlo a zároveň podpořila dobrou věc. Letošní kampaň je navíc silně spojená s tradičním vánočním zvonečkem, který připomíná, že kouzlo Vánoc spočívá v okamžicích, kdy se schází rodina a přátelé.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Tlak na Madura eskaluje. Americké síly zadržely u Venezuely "největší" ropný tanker, oznámil Trump

Spojené státy podnikly významný krok v rámci svého čtyřměsíčního tlaku na venezuelského diktátora Nicoláse Madura, když se jim podařilo zadržet ropný tanker u venezuelského pobřeží. Operaci ve středu potvrdil i prezident Donald Trump, který loď označil za největší zadržený tanker, jaký kdy USA zajistily. O dalších probíhajících akcích se veřejnost má dozvědět později.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiše čekají nelehké čtyři roky. Česko se musí připravit na krušné časy

Andrej Babiš podruhé vstupuje do funkce premiéra v okamžiku, kdy se rozhoduje o dalším směřování země. Česká republika sice prošla výraznou modernizací, ale její budoucnost zůstává křehká. Nová vláda bude muset prokázat odvahu k reformám, zvládnout vlastní vnitřní rozpory a překročit logiku permanentního politického konfliktu. Bez toho hrozí, že současná prosperita rychle vyprchá a země ztratí schopnost čelit skutečným výzvám.

včera

Eurovision Song Contest (foto: Andres Putting (EBU))

Island se připojuje k bojkotu Eurovize kvůli účasti Izraele

Island se stal pátou zemí, která oznámila, že se nezúčastní hudební soutěže Eurovision Song Contest 2026. K Islandu se již dříve připojily Španělsko, Irsko, Slovinsko a Nizozemsko, které se rozhodly odstoupit poté, co byla minulý týden oficiálně potvrzena účast Izraele v soutěži. Stefan Eiriksson, generální ředitel islandské národní televize RÚV, uvedl, že v současné situaci „není se soutěží spojován žádný mír ani radost“. Z tohoto důvodu se rozhodli z akce stáhnout.

včera

Evropská Unie

Éra bezpečnostních záruk skončila. Evropa řeší, jak přežít bez pomoci USA

Neustálé útoky Donalda Trumpa na Evropskou unii nutí evropské lídry čelit dosud nemyslitelnému scénáři: budoucnosti bez Spojených států jako hlavního bezpečnostního garanta. Evropa je tak nucena organizovat vlastní obranu mnohem rychleji, než kdokoli předpokládal. Éra amerických „bezpečnostních záruk“ pro Evropu je podle německého zákonodárce a bývalého vojenského důstojníka u konce.

včera

Ilustrační foto

Rostoucí ceny online reklamy nutí malé podniky hledat alternativy. Tisk plakátů se vrací do hry

Online reklama výrazně zdražuje a malé firmy stojí před otázkou, jak zůstat vidět, aniž by jejich marketingový rozpočet praskal ve švech. Stále častěji proto zvažují návrat k tradičním a finančně stabilním formám propagace, mezi které patří i tisk plakátů. Ten nabízí lokální dosah, jednorázové náklady a dlouhodobou viditelnost – vlastnosti, které jsou v současné ekonomické situaci stále cennější.

včera

včera

Letadla, ilustrační foto

Rusové chystali druhé 11. září, do letadel chtěli umístit bomby, zjistili zpravodajci

Evropské zpravodajské služby odhalily, že ruská sabotážní síť připravovala útoky na letadla směřující z Evropy do Spojených států. Podle informací deníku Financial Times bylo zajištěno množství výbušnin dostatečné k provedení bombových útoků ve vzduchu, které by mohly způsobit šok a narušení letecké dopravy v rozsahu neviděném od teroristických útoků z 11. září 2001.

včera

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy