Izrael má plán, jak využít tělo zabitého vůdce Hamásu Sinvára

Izrael zvažuje, že by mohl využít tělo zabitého vůdce palestinské militantní skupiny Hamás, Jahji Sinvára, jako vyjednávací nástroj pro propuštění izraelských rukojmí, kteří jsou již více než rok zadržováni v Pásmu Gazy. Uvedla to americká televize CNN, která citovala izraelské zdroje. 

Sinvár, považovaný za hlavního strůjce útoku na jižní Izrael 7. října 2023, byl izraelskou armádou zabit 16. října 2024. Izrael nyní doufá, že by mohl jeho tělo použít jako páku pro vyjednávání s Hamásem, který rukojmí stále drží.

Podle izraelských zdrojů má být propuštění rukojmí jediným způsobem, jak by Hamás mohl získat tělo svého bývalého vůdce. Tímto způsobem chce Izrael vyvinout tlak na palestinské hnutí, aby uvolnilo zbývající rukojmí, které uneslo během rozsáhlého teroristického útoku na jižní Izrael v říjnu 2023. Během tohoto útoku bylo zavražděno přes 1000 lidí a více než 250 dalších bylo uneseno do Pásma Gazy.

Sinvár byl vůdcem Hamásu v Pásmu Gazy a hlavním architektem útoku z 7. října. Jeho smrt, ke které došlo večer 16. října 2024, byla oznámena izraelskou vládou následující den. Hamás později jeho smrt potvrdil. Podle izraelských lékařů zemřel v důsledku střelného poranění hlavy.

Využití Sinvárova těla k výměně za izraelské rukojmí je součástí širší strategie izraelské vlády, jak tlačit na Hamás. Izraelské zdroje upozornily CNN na to, že navrácení Sinvárova těla by mohlo posílit soudržnost mezi členy Hamásu a znovu mobilizovat jejich podporovatele. Právě proto se Izrael snaží tuto výměnu využít jako formu vyjednávání, což by mohlo pomoci v návratu desítek rukojmí držených Hamásem.

Izrael již v minulosti vyměňoval rukojmí za těla padlých vůdců. Například loni v listopadu byla část rukojmí, zadržených během říjnového útoku, propuštěna výměnou za palestinské vězně zadržované v Izraeli. I přes tuto výměnu zůstává v rukou Hamásu přibližně 100 rukojmí. Zhruba 40 z nich považuje Izrael za mrtvé.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu po smrti Sinvára opět vyzval Hamás k propuštění zbylých rukojmí. Apeloval na členy Hamásu, aby složili zbraně a ukončili ozbrojený konflikt. Tato výzva však byla Hamásem odmítnuta. Skupina nadále zůstává jedním z hlavních aktérů boje proti Izraeli a odmítá jakékoliv formy spolupráce či vyjednávání, pokud se nejedná o jejich vlastní zájmy.

Současná situace mezi Izraelem a Hamásem je vysoce napjatá. Od útoku na jižní Izrael v říjnu 2023 probíhají intenzivní boje a obě strany zaznamenávají těžké ztráty. Hamás, který vládne v Pásmu Gazy, pokračuje v odvetných akcích a odmítá izraelské požadavky na ukončení konfliktu. Na druhé straně Izrael nadále provádí vojenské operace zaměřené na zničení infrastruktury Hamásu a likvidaci jeho vůdců, jak tomu bylo v případě Sinvára.

Otázka, zda Hamás přistoupí na nabídku výměny těla Sinvára za propuštění rukojmí, zůstává zatím nezodpovězená. Hamás je známý svou neústupností a neochotou k jakýmkoli ústupkům. Na druhou stranu je tělo jejich vůdce pro ně důležitým symbolem a mohlo by to vést ke změně postoje. V každém případě zůstává situace napjatá a vyjednávání bude pravděpodobně pokračovat. Izrael mezitím bude dál hledat způsoby, jak získat svá rukojmí zpět, a zároveň pokračovat v boji proti Hamásu v Pásmu Gazy.

Související

Jahjá Sinvár, šéf Hamásu v Gaze zvaný

Míří Blízký východ k dohodě? Hamás bude požadovat Sinvárovo tělo

Izrael se nachází v situaci, kdy dosud neobdržel oficiální odpověď od hnutí Hamás na různé návrhy dohod o rukojmích, o kterých se v současnosti diskutuje. Informoval o tom v pondělí deník The Times of Israel, který citoval vysoce postaveného představitele izraelského vyjednávacího týmu. 
Teroristé Hamásu Analýza

Co bude po smrti Sinvára? Netanjahu má možnost volby mezi válkou a mírem

Smrt vůdce Hamásu Jahji Sinvára umožnila Izraelcům převzít iniciativu ohledně budoucnosti konfliktu v Pásmu Gazy. Teď je to vládní kabinet Benjamina Netanjahua, kdo může rozhodnout o tom, jestli válka skončí. Zdá se ale, že bude pokračovat – a navíc v daleko intenzivnější formě. Demoralizovaný a zmatený Hamás je totiž daleko jednodušším terčem.

Více souvisejících

Jahjá Sinvár Izrael

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Jižní Korea, ilustrační foto

R8na geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 1 hodinou

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

Michel Barnier

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území

Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken na tiskové konferenci v Bruselu zdůraznil, že administrativa Joea Bidena bude stát pevně za Ukrajinou až do konce svého mandátu. Blinken na setkání ministrů zahraničí NATO uvedl, že cílem je zajistit, aby Ukrajina měla vše potřebné nejen na bojišti, ale také pro zvládnutí útoků na svou energetickou infrastrukturu.

včera

Letadla, ilustrační foto

Rusko použilo k deportaci dětí z Ukrajiny Putinova letadla. Zbavilo je identity a rozmístilo do rodin

Podle výzkumu podpořeného americkou vládou bylo prezidentské letadlo Vladimira Putina využito k deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Tento výzkum, zpracovaný Yaleovou školou veřejného zdraví a financovaný americkým ministerstvem zahraničí, tvrdí, že ruský prezidentský letecký park a státní finance byly zapojeny do programu, který přemisťoval děti z okupovaných ukrajinských území do Ruska.

včera

včera

Izraelská armáda

Libanon není jen Hizballáh? Pokud příměří padne, bude nám to jedno, varuje Izrael

Izraelský ministr obrany Izrael Katz varoval, že pokud dojde ke zhroucení příměří v Libanonu, izraelské síly přestanou rozlišovat mezi Libanonem jako státem a militantní skupinou Hizballáh. Toto prohlášení přichází uprostřed stále napjatější situace na severní izraelské hranici, kde konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem pokračuje od 7. října 2023. Uvedl to server The Guardian.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Proč Biden omilostnil syna? Bílý dům odráží rostoucí kritiku

Prezident Joe Biden čelí ostré kritice za rozhodnutí omilostnit svého syna Huntera Bidena, které přichází krátce před jeho plánovaným odsouzením ve dvou federálních případech. Bílý dům toto rozhodnutí hájí s tím, že bylo nezbytné k ochraně Huntera před politicky motivovanými útoky, které mohly být podněcovány odcházející administrativou a jejími spojenci, uvedl server BBC.

včera

včera

Praha

Doprava v Praze zkolabovala. Policie řeší desítky nehod a přejetých chodců

Pražskou dopravu dnes ráno ochromilo více než 20 dopravních nehod, přičemž dvě z nich byly vážné a zahrnovaly srážky s chodci. Situaci navíc komplikoval silný déšť, který přispěl k četným nehodám na klíčových komunikacích. Policie i záchranné složky apelují na řidiče, aby zvážili použití hromadné dopravy, pokud směřují do hlavního města.

včera

Angela Merkelová

Merkelová: Trumpa fascinuje Putin a Kim. Chtěl po jejich vzoru vládnout sám

Angela Merkelová, bývalá německá kancléřka, ve svých pamětech přiblížila svůj pohled na Donalda Trumpa, Vladimira Putina a výzvy, kterým čelila během svého šestnáctiletého působení ve funkci. Rozhovor s CNN a její nová memoárová kniha "Svoboda" otevírají téma vztahů mezi západními lídry a autoritářskými režimy, stejně jako dilemata, která se Merkelová snažila řešit.

včera

včera

včera

včera

Valí se na nás neomezený počet Rusů. Jeden den je zabijeme, druhý den přijdou další, popisuje voják

Ukrajinští vojáci pokračují v intenzivní obraně obsazeného regionu Kursk na ruském území, kde čelí enormnímu tlaku nepřátelských jednotek. Podle Oleksandra, velitele jednotky 225. útočného praporu, čelí ukrajinské síly zdánlivě nekonečným vlnám ruských vojáků, kteří přicházejí bez informací o osudu svých předchůdců.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy