ANALÝZA | Co bude po smrti Sinvára? Netanjahu má možnost volby mezi válkou a mírem

Smrt vůdce Hamásu Jahji Sinvára umožnila Izraelcům převzít iniciativu ohledně budoucnosti konfliktu v Pásmu Gazy. Teď je to vládní kabinet Benjamina Netanjahua, kdo může rozhodnout o tom, jestli válka skončí. Zdá se ale, že bude pokračovat – a navíc v daleko intenzivnější formě. Demoralizovaný a zmatený Hamás je totiž daleko jednodušším terčem.

Lídr teroristického hnutí Hamás Sinvár je po smrti. Zřejmě náhodou ho zlikvidovaly Izraelské obranné síly (IDF) při jednom z útoků v Pásmu Gazy. Jeho zabití podle mezinárodního společenství může znamenat zlom v probíhajícím konfliktu mezi Izraelem a palestinskými teroristickými organizacemi Hamás a Hizballáh.

Americký prezident Joe Biden a izraelský premiér Benjamin Netanjahu se během telefonátu shodli, že Sinvárova smrt znamená možnost k posílení tlaku na propuštění zbývajících rukojmí, které Hamás nadále zadržuje v Pásmu Gazy.

Osud Sinvára může být úzce spjat s osudem války v Gaze, neboť to byl právě tento muž, kdo pomohl zosnovat útok na Izrael z října loňského roku. Tehdy zemřelo až 1200 lidí a bojovníci Hamásu unesli zhruba 250 rukojmích, o jejichž vysvobození nyní mimo jiné IDF usilují. A právě propuštění těchto rukojmích je hlavním požadavkem Izraele, aby mohlo nastat příměří.

„Byl považován za hnací sílu Hamásu, který se odmítal vzdát, i když izraelské letecké údery a pozemní invaze zpustošili území a vyhnaly většinu jeho obyvatel. A jeho přežití znemožnilo Izraeli vyhlásit vítězství – živý důkaz toho, že Hamás, ačkoli zdecimovaný, zůstal neporažen,“ shrnul americký list New York Times.

Sinvárova smrt následovala jen několik měsíců po smrti jeho předchůdce Ismaila Haníji. Před několika týdny navíc při izraelském útoku zahynul vůdce Hizballáhu Hassan Nasralláh. Nyní to vypadá, že „vystrašené a demoralizované“ vedení Hamásu bude souhlasit s kompromisem, na který by Haníja ani Sinvár nepřistoupili.

V daleko lepší pozici se nachází také Netanjahu. „Pokud má Netanjahu za sebou vítězný obrázek, může být o něco sdílnější, protože je v mnohem prestižnější pozici. Otázkou je, zda se Netanjahu postaví k této příležitosti nebo ne,“ vysvětlil někdejší izraelský velvyslanec v USA Itamar Rabinovič.

„Hamás je skupina postavená na jednotlivcích. Pokud ztratíte někoho Sinvárova formátu, není vždy snadné rychle najít někoho se stejnou silou. Hamás bude pokračovat podle stejných zásad – pokud neztuží své pozice. Ať už vůdce nahradí kdokoli, bude pokračovat v jeho ideologické linii,“ míní palestinský analytik Fuad Chufaš.

Americká stanice CNN upozornila, že ač si Biden představuje smrt Sinvára jako Gazu bez Hamásu u moci, může se také stát to, že se nic nezmění. Diplomacie Spojených států žila v představě, že Sinvár je hlavní překážkou k dosažení příměří – jenže na prodloužení války může mít zájem i sám izraelský premiér.

Bidenův přístup podpořila italská premiérka Giorgia Meloniová. „Je čas, aby byla propuštěna všechna rukojmí, aby bylo okamžitě uzavřeno příměří a aby byla zahájena obnova Gazy,“ zdůraznila. „Budeme i nadále odhodlaně podporovat veškeré úsilí v tomto směru a obnovení seriózního a důvěryhodného politického procesu, který povede k řešení v podobě dvou států,“ pokračovala podle serveru ansa.it.

Právě to, co Netanjahu skutečně očekává od války v Gaze, se může ukázat po Sinvárově smrti. „Začnou se jeho priority v Gaze a v Libanonu snižovat? Je skutečně jeho cílem propustit izraelské rukojmí, kteří jsou stále drženi v Gaze? Nebo je to pro něj momentem, kdy chce na Blízkém východě znovu nastavit rovnováhu sil, a tím pokračovat v této perzekuční válce proti (Hamásu) a jeho zástupcům?“ ptal se ředitel Middle East Institute Firas Maksad.

Že Sinvárova smrt válku neukončí tvrdí také britská BBC. Uznal to i sám Netanjahu při svém projevu po zabití vůdce teroristického hnutí. „Dnes jsme znovu jasně ukázali, co se stane těm, kteří nám ubližují. Dnes jsme opět ukázali světu vítězství dobra nad zlem. Ale válka, moji drazí, ještě neskončila. Je obtížná a stojí nás draho,“ připustil izraelský lídr.

On sám proklamoval válečné síle, které spočívají ve zničení Hamásu a návratu rukojmích – a zatím se neděje ani jedno. Zprostředkovatelé jednání o příměří, tedy Katar, Egypt a Spojené státy, tak nyní zřejmě na pokračování jednání čekají zbytečně.

Podle katarské stanice Al-Džazíra pokračování války potvrdil také Hizballáh s tím, že konflikt vstupuje do „nové fáze“ bude pokračovat i za přítomnosti nových zbraní. Neupřesnil však, o jaké zbraně jde. IDF začátkem týdne informovaly o tom, že při operaci našly v bunkrech a úkrytech tohoto teroristického hnutí čínské a ruské protitankové zbraně.

Vedení Hizballáhu tyto zbraně ale nepřiznalo, naopak promluvilo o „přesně naváděných raketách a výbušných dronech“. „Zahajujeme novou fázi války proti Izraeli. V této fázi jsou kromě nového druhu sebevražedných dronů poprvé použity i přesně naváděné rakety,“ popsal Hizballáh v pátečním prohlášení.

„Dělostřeleckými granáty jsme se zaměřili na pohyb izraelských nepřátelských vojáků poté, co jsme je spatřili na okraji města Kfar Kila. Podruhé jsme bombardovali shromáždění nepřátelských vojáků v okolí města Aita al-Šaab, když se snažili evakuovat mrtvé a zraněné,“ pokračoval Hizballáh.

Že válka neskončí si myslí i Hasan Barari z Katarské univerzity. „Bylo nečekané, že zemře právě v této chvíli. Krátkodobě to může hnutí demoralizovat, ale myšlenka odporu je v palestinské společnosti zakořeněná. Nejde tedy o Sinvára samotného, ale o to, že Izrael dlouhodobě okupuje část Palestiny,“ vysvětlil.

Podle něj tak válka neskončí hlavně kvůli palestinské nevoli se izraelské okupaci poddat. „Sinvár říkal, že Izraelci očekávají, že se Palestinci budou chovat jako určitý druh podřízených vůči okupaci, takže se tomu bránil,“ popsal Barari.

To potvrzují zprávy přímo z místa. „Lidé se ptají, zda Sinvárova smrt ukončí válku. To je priorita, která zůstává v celé Gaze, ať už lidé se Sinvárem souhlasili, nebo ne. Chtějí, aby válka skončila, aby se mohli vrátit do svých domovů a aby skončilo masové zabíjení lidí. Vnímají to tak, že i ti, kteří se stavěli proti Sinvárovým strategiím, ho obdařili smrtí bojovníka, který bojoval proti útlaku. Ale smrt jednoho člověka na situaci v terénu nic nezmění,“ napsal reportér serveru Al-Džazíra Hani Mahmoud.

Současná situace se tedy jeví tak, že Izraelci oslavují smrt Sinvára a očekávají konec války, zatímco Palestinci mají rozličné pocity (v závislosti na tom, jestli jeho postup podporovali) a v konec války doufají. Příměří nebo dokonce mír jsou ale v nedohlednu.

Bezpečnostní analytik Harel Chorev si ale myslí, že klíčovou roli teď bude hrát fakt, že se Hamás za poslední dobu více centralizoval. „Před válkou byla moc v Hamásu decentralizovaná – politický šéf v Gaze Sinvár byl jen jedním z mnoha vůdců. To se však v posledním roce změnilo,“ vylíčil analytik.

„Sinvár se stal jediným rozhodovatelem a samozřejmě byl stále silnější, protože Izrael zabíjel další a další důležité postavy, jako například Mohammeda Deifa,“ doplnil Chorev s odkazem na Izraelci zabitého vojenského velitele Hamásu.

Namísto ukončení války teď Izrael pravděpodobně bude útočit na zmatený a demoralizovaný Hamás ještě silněji. „Izrael musí využít této situace a velkého zmatku, který se pravděpodobně šíří v řadách Hamásu,“ dodal bezpečnostní analytik.

Že Netanjahu může smrt Sinvára pochopit jako signál ke zintenzivnění útoků potvrdila také politická analytička Šira Efronová. „Nyní mohou říci: ‚Dobře, vyhráli jsme válku, můžeme ukončit válku v Gaze a přejít k jiné realitě na místě.‘ Netanjahu by však místo toho mohl Sinvárovu smrt vykreslit jako signál k zintenzivnění konfliktu. To vše souvisí s politickými kalkulacemi Netanjahua a jeho koalice,“ vysvětlila.

Podle Uzi Rabiho z Telavivské univerzity musí mít nejvyšší prioritu propuštění rukojmích. „Izrael musí udělat vše pro to, aby je získal zpět. Bez Sinvára by to mohlo být o něco snažší,“ poznamenal.

Související

Benjamin Netanjahu a Donald Trump

Trump vyzval k zahájení druhé fáze příměří v Pásmu Gazy

Americký prezident Donald Trump doufá, že brzy začne druhá fáze mírového plánu pro Pásmo Gazy. Šéf Bílého domu zároveň varoval Hamás před odplatou, pokud se hnutí rychle neodzbrojí. Trump se zároveň zastal Izraele a jeho politického lídra Benjamina Netanjahua. 
Teroristé Hamásu

Válka pro ně neskončila: Hluboko pod troskami Rafáhu číhají desítky bojovníků Hamásu

Hluboko pod troskami Rafáhu v jižní Gaze válka stále neskončila. Desítky bojovníků Hamásu, rozdělených do nezávislých buněk, zůstávají uvězněny v tunelech za izraelskými liniemi. Zprostředkovatelé v tuto chvíli horečně hledají řešení, které by nezpůsobilo kolaps měsíc starého příměří. Otázka, jak naložit se zhruba dvěma sty ozbrojenců Hamásu na Izraelem okupovaném území Gazy, není jen taktickým problémem pro izraelskou armádu. Jedná se o citlivou diplomatickou záležitost, pro kterou neexistuje jasné východisko. 

Více souvisejících

Hamás Jahjá Sinvár

Aktuálně se děje

před 52 minutami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Ukrajina chystá anti-dronový dóm

Ukrajina čelí kritickému období války, která trvá již 1 427 dní. Prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na stupňující se ruské útoky na energetickou síť oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Klíčem k ochraně ukrajinského nebe se má stát „anti-dronový dóm“, postavený na mobilních palebných skupinách a nově i na masovém nasazení dronových zachycovačů.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Pochválí se za bystrost a obratem usne. Co se děje se zdravím Trumpa?

Zdravotní stav devětasedmdesátiletého amerického prezidenta Donalda Trumpa se na začátku druhého roku jeho mandátu stal vděčným tématem k diskusím. Virální záběry, rozporuplná vyjádření Bílého domu a absence kompletních lékařských záznamů vyvolávají vlnu spekulací o jeho fyzické i kognitivní kondici. Celá debata navíc otevírá nepříjemné otázky ohledně transparentnosti moci v nejvyšších patrech americké politiky.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou

Trumpovy stupňující se ambice na ovládnutí Grónska uvrhly transatlantické vztahy do nejhlubší krize za poslední desetiletí. Evropští lídři, kteří se po Trumpově návratu do Bílého domu snažili zachovávat zdání klidu, nyní otevřeně mluví o „geopolitickém rozvodu“. Výhrůžky desetiprocentními cly vůči osmi spojencům, včetně Dánska a Velké Británie, se staly bodem, ze kterého už podle mnoha diplomatů není návratu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy