ANALÝZA | Co bude po smrti Sinvára? Netanjahu má možnost volby mezi válkou a mírem

Smrt vůdce Hamásu Jahji Sinvára umožnila Izraelcům převzít iniciativu ohledně budoucnosti konfliktu v Pásmu Gazy. Teď je to vládní kabinet Benjamina Netanjahua, kdo může rozhodnout o tom, jestli válka skončí. Zdá se ale, že bude pokračovat – a navíc v daleko intenzivnější formě. Demoralizovaný a zmatený Hamás je totiž daleko jednodušším terčem.

Lídr teroristického hnutí Hamás Sinvár je po smrti. Zřejmě náhodou ho zlikvidovaly Izraelské obranné síly (IDF) při jednom z útoků v Pásmu Gazy. Jeho zabití podle mezinárodního společenství může znamenat zlom v probíhajícím konfliktu mezi Izraelem a palestinskými teroristickými organizacemi Hamás a Hizballáh.

Americký prezident Joe Biden a izraelský premiér Benjamin Netanjahu se během telefonátu shodli, že Sinvárova smrt znamená možnost k posílení tlaku na propuštění zbývajících rukojmí, které Hamás nadále zadržuje v Pásmu Gazy.

Osud Sinvára může být úzce spjat s osudem války v Gaze, neboť to byl právě tento muž, kdo pomohl zosnovat útok na Izrael z října loňského roku. Tehdy zemřelo až 1200 lidí a bojovníci Hamásu unesli zhruba 250 rukojmích, o jejichž vysvobození nyní mimo jiné IDF usilují. A právě propuštění těchto rukojmích je hlavním požadavkem Izraele, aby mohlo nastat příměří.

„Byl považován za hnací sílu Hamásu, který se odmítal vzdát, i když izraelské letecké údery a pozemní invaze zpustošili území a vyhnaly většinu jeho obyvatel. A jeho přežití znemožnilo Izraeli vyhlásit vítězství – živý důkaz toho, že Hamás, ačkoli zdecimovaný, zůstal neporažen,“ shrnul americký list New York Times.

Sinvárova smrt následovala jen několik měsíců po smrti jeho předchůdce Ismaila Haníji. Před několika týdny navíc při izraelském útoku zahynul vůdce Hizballáhu Hassan Nasralláh. Nyní to vypadá, že „vystrašené a demoralizované“ vedení Hamásu bude souhlasit s kompromisem, na který by Haníja ani Sinvár nepřistoupili.

V daleko lepší pozici se nachází také Netanjahu. „Pokud má Netanjahu za sebou vítězný obrázek, může být o něco sdílnější, protože je v mnohem prestižnější pozici. Otázkou je, zda se Netanjahu postaví k této příležitosti nebo ne,“ vysvětlil někdejší izraelský velvyslanec v USA Itamar Rabinovič.

„Hamás je skupina postavená na jednotlivcích. Pokud ztratíte někoho Sinvárova formátu, není vždy snadné rychle najít někoho se stejnou silou. Hamás bude pokračovat podle stejných zásad – pokud neztuží své pozice. Ať už vůdce nahradí kdokoli, bude pokračovat v jeho ideologické linii,“ míní palestinský analytik Fuad Chufaš.

Americká stanice CNN upozornila, že ač si Biden představuje smrt Sinvára jako Gazu bez Hamásu u moci, může se také stát to, že se nic nezmění. Diplomacie Spojených států žila v představě, že Sinvár je hlavní překážkou k dosažení příměří – jenže na prodloužení války může mít zájem i sám izraelský premiér.

Bidenův přístup podpořila italská premiérka Giorgia Meloniová. „Je čas, aby byla propuštěna všechna rukojmí, aby bylo okamžitě uzavřeno příměří a aby byla zahájena obnova Gazy,“ zdůraznila. „Budeme i nadále odhodlaně podporovat veškeré úsilí v tomto směru a obnovení seriózního a důvěryhodného politického procesu, který povede k řešení v podobě dvou států,“ pokračovala podle serveru ansa.it.

Právě to, co Netanjahu skutečně očekává od války v Gaze, se může ukázat po Sinvárově smrti. „Začnou se jeho priority v Gaze a v Libanonu snižovat? Je skutečně jeho cílem propustit izraelské rukojmí, kteří jsou stále drženi v Gaze? Nebo je to pro něj momentem, kdy chce na Blízkém východě znovu nastavit rovnováhu sil, a tím pokračovat v této perzekuční válce proti (Hamásu) a jeho zástupcům?“ ptal se ředitel Middle East Institute Firas Maksad.

Že Sinvárova smrt válku neukončí tvrdí také britská BBC. Uznal to i sám Netanjahu při svém projevu po zabití vůdce teroristického hnutí. „Dnes jsme znovu jasně ukázali, co se stane těm, kteří nám ubližují. Dnes jsme opět ukázali světu vítězství dobra nad zlem. Ale válka, moji drazí, ještě neskončila. Je obtížná a stojí nás draho,“ připustil izraelský lídr.

On sám proklamoval válečné síle, které spočívají ve zničení Hamásu a návratu rukojmích – a zatím se neděje ani jedno. Zprostředkovatelé jednání o příměří, tedy Katar, Egypt a Spojené státy, tak nyní zřejmě na pokračování jednání čekají zbytečně.

Podle katarské stanice Al-Džazíra pokračování války potvrdil také Hizballáh s tím, že konflikt vstupuje do „nové fáze“ bude pokračovat i za přítomnosti nových zbraní. Neupřesnil však, o jaké zbraně jde. IDF začátkem týdne informovaly o tom, že při operaci našly v bunkrech a úkrytech tohoto teroristického hnutí čínské a ruské protitankové zbraně.

Vedení Hizballáhu tyto zbraně ale nepřiznalo, naopak promluvilo o „přesně naváděných raketách a výbušných dronech“. „Zahajujeme novou fázi války proti Izraeli. V této fázi jsou kromě nového druhu sebevražedných dronů poprvé použity i přesně naváděné rakety,“ popsal Hizballáh v pátečním prohlášení.

„Dělostřeleckými granáty jsme se zaměřili na pohyb izraelských nepřátelských vojáků poté, co jsme je spatřili na okraji města Kfar Kila. Podruhé jsme bombardovali shromáždění nepřátelských vojáků v okolí města Aita al-Šaab, když se snažili evakuovat mrtvé a zraněné,“ pokračoval Hizballáh.

Že válka neskončí si myslí i Hasan Barari z Katarské univerzity. „Bylo nečekané, že zemře právě v této chvíli. Krátkodobě to může hnutí demoralizovat, ale myšlenka odporu je v palestinské společnosti zakořeněná. Nejde tedy o Sinvára samotného, ale o to, že Izrael dlouhodobě okupuje část Palestiny,“ vysvětlil.

Podle něj tak válka neskončí hlavně kvůli palestinské nevoli se izraelské okupaci poddat. „Sinvár říkal, že Izraelci očekávají, že se Palestinci budou chovat jako určitý druh podřízených vůči okupaci, takže se tomu bránil,“ popsal Barari.

To potvrzují zprávy přímo z místa. „Lidé se ptají, zda Sinvárova smrt ukončí válku. To je priorita, která zůstává v celé Gaze, ať už lidé se Sinvárem souhlasili, nebo ne. Chtějí, aby válka skončila, aby se mohli vrátit do svých domovů a aby skončilo masové zabíjení lidí. Vnímají to tak, že i ti, kteří se stavěli proti Sinvárovým strategiím, ho obdařili smrtí bojovníka, který bojoval proti útlaku. Ale smrt jednoho člověka na situaci v terénu nic nezmění,“ napsal reportér serveru Al-Džazíra Hani Mahmoud.

Současná situace se tedy jeví tak, že Izraelci oslavují smrt Sinvára a očekávají konec války, zatímco Palestinci mají rozličné pocity (v závislosti na tom, jestli jeho postup podporovali) a v konec války doufají. Příměří nebo dokonce mír jsou ale v nedohlednu.

Bezpečnostní analytik Harel Chorev si ale myslí, že klíčovou roli teď bude hrát fakt, že se Hamás za poslední dobu více centralizoval. „Před válkou byla moc v Hamásu decentralizovaná – politický šéf v Gaze Sinvár byl jen jedním z mnoha vůdců. To se však v posledním roce změnilo,“ vylíčil analytik.

„Sinvár se stal jediným rozhodovatelem a samozřejmě byl stále silnější, protože Izrael zabíjel další a další důležité postavy, jako například Mohammeda Deifa,“ doplnil Chorev s odkazem na Izraelci zabitého vojenského velitele Hamásu.

Namísto ukončení války teď Izrael pravděpodobně bude útočit na zmatený a demoralizovaný Hamás ještě silněji. „Izrael musí využít této situace a velkého zmatku, který se pravděpodobně šíří v řadách Hamásu,“ dodal bezpečnostní analytik.

Že Netanjahu může smrt Sinvára pochopit jako signál ke zintenzivnění útoků potvrdila také politická analytička Šira Efronová. „Nyní mohou říci: ‚Dobře, vyhráli jsme válku, můžeme ukončit válku v Gaze a přejít k jiné realitě na místě.‘ Netanjahu by však místo toho mohl Sinvárovu smrt vykreslit jako signál k zintenzivnění konfliktu. To vše souvisí s politickými kalkulacemi Netanjahua a jeho koalice,“ vysvětlila.

Podle Uzi Rabiho z Telavivské univerzity musí mít nejvyšší prioritu propuštění rukojmích. „Izrael musí udělat vše pro to, aby je získal zpět. Bez Sinvára by to mohlo být o něco snažší,“ poznamenal.

Související

Teroristé Hamásu

Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok

Bílý dům zveřejnil plán určený k demilitarizaci Pásma Gazy. Úspěch celého plánu však závisí na tom, zda Hamás a Izrael dokážou naplnit řadu zásadních závazků. Navržená dohoda počítá s tím, že se hnutí Hamás vzdá zbraní a ukončí svou vládu v Pásmu Gazy. Na druhé straně by Izrael musel ze zasaženého území kompletně stáhnout svoje vojenské jednotky.

Více souvisejících

Hamás Jahjá Sinvár

Aktuálně se děje

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

Google v mapách přejmenoval Ontarijské jezero na Americké jezero. Nový název uvidí jen v USA

Uživatelé služby Google Maps ve Spojených státech již při vyhledávání nenajdou Ontarijské jezero pod jeho původním názvem. Nejmenší z Velkých jezer je nyní na této platformě pro americké uživatele označováno jako Americké jezero. K této změně došlo na základě výnosu amerického prezidenta Donalda Trumpa v rámci vyostřené obchodní války s Kanadou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy