Zmatek, panika, šok. Nefungovala elektřina ani signál. Lidé popisují, jak je zasáhl rozsáhlý blackout

Pondělní poledne 28. dubna 2025 přineslo do Španělska a Portugalska chaos, jaký obě země nezažily desítky let. Krátce po dvanácté hodině náhle vypadl proud po celé iberské části Evropy. Zhasla světla, zastavila se doprava, přestaly fungovat mobilní sítě a tisíce lidí zůstaly uvězněné v metru, výtazích a vlacích. Mnozí si v prvních chvílích mysleli, že jde o lokální výpadek. Brzy však bylo jasné, že se jedná o masivní kolaps energetické infrastruktury.

V Madridu výpadek proudu překvapil dokonce i tenisovou hvězdu Coco Gauffovou v přímém televizním rozhovoru. Kamera a mikrofon se náhle vypnuly a LED panely za ní zčernaly. V ten moment již selhávaly dopravní systémy napříč celým Španělskem i Portugalskem, autobusy a vlaky zastavily provoz a semafory zhasly. Policie a záchranné složky se marně snažily dostat ulicemi plnými aut.

„Lidé byli v šoku. Nic takového jsme nikdy nezažili,“ uvedl Carlos Condori, mladý pracovník ze stavebního sektoru, který zůstal uvězněn v metru. Jeho souprava sice dokázala dojet na stanici, ale ztráta telefonního signálu a nefunkční doprava ho odřízly od rodiny i práce.

Zatímco ve vládních budovách v Madridu i Lisabonu se konaly krizové schůzky, běžní obyvatelé se scházeli venku, u rádií nebo v restauracích osvětlených svíčkami. Internet i mobilní sítě byly v mnoha oblastech nedostupné, což rozšířilo paniku a podpořilo šíření dezinformací.

Například Evropská komise musela dementovat zprávu, že šéfka Ursula von der Leyen označila incident za útok na energetickou síť EU. Ve skutečnosti pouze uvedla, že situaci sledují a spolupracují s národními úřady. První informace o obnově dodávek proudu přišly kolem 14:30, ale chaos v terénu přetrvával.

Značné komplikace zažili cestující na vysokorychlostních tratích. Vlak mezi Madridem a Barcelonou zastavil uprostřed trasy a bez elektřiny nefungovala ani klimatizace, ani toalety. Posádka instruovala pasažéry, aby v případě potřeby využili keře u trati. „Vycházejte po dvou a vraťte se hned zpět,“ zaznělo údajně z úst průvodčího podle listu El País.

Podobná situace panovala i v nemocnicích. Ty se musely spolehnout na záložní generátory, rentgeny a další přístroje však přestaly fungovat. Zdravotníci se vrátili k ručnímu vypisování receptů. V obchodech, na benzinových pumpách i v bankomatech došlo k úplnému výpadku – lidé sháněli hotovost, baterky a svíčky.

Zatímco některé firmy jako Zara zavřely své pobočky, jiné obchody fungovaly i ve tmě, zákazníci nakupovali potraviny za svitu baterek. V ulicích Barcelony byly podle místních médií „baterky a svíčky rozebrány během pár minut“.

Letiště fungovala na nouzové agregáty a zaznamenala zpoždění letů. V Lisabonu museli cestující čekat bez jakýchkoliv informací o svých spojích. Na mnoha místech bylo slyšet spekulace o kybernetickém útoku či začátku války, jak uvedl doktorand Antonio Loreto z Barcelony. „Lidé propadali paranoie. Bez internetu a telefonů byli vydáni napospas fámám.“

Přestože se život ve večerních hodinách začal v některých oblastech pomalu vracet do normálu, otázky zůstávají. Evropské autority ani národní vlády dosud neobjasnily, co přesně výpadek způsobilo. Některé zdroje mluví o „systémové poruše v evropské rozvodné síti“, jiné nevylučují možnost sabotáže nebo útoku na digitální infrastrukturu.

Mezitím si mnozí Španělé odnášejí z události vlastní ponaučení. „Dnes jsem si nemohla zaplatit oběd, protože mi nefungoval mobil,“ řekla v Madridu Pilar Lopezová. „Možná je na čase být zase trochu analogový. Tohle nám to dokazuje.“

Španělská vláda přislíbila důkladné vyšetření a oznámila, že bude o výsledcích informovat veřejnost během následujících dnů. Evropané tak s napětím sledují, zda šlo o náhodnou technickou poruchu, nebo varování do budoucnosti. 

Související

Pedro Sánchez

Válka v Íránu vráží klín mezi USA a EU. Madrid se bouří proti Washingtonu, nesouhlasí ani s Merzem

Evropská unie se pevně postavila za Španělsko poté, co mu americký prezident Donald Trump pohrozil „přerušením veškerých styků“. Důvodem amerického hněvu je kritika Madridu vůči probíhající válce v Íránu. Eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné v Bruselu prohlásil, že jakákoli hrozba namířená proti členskému státu je z definice hrozbou proti celé EU.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky

Americký prezident Donald Trump v úterý ostře zaútočil na Španělsko a označil ho za „příšerného spojence“. Reagoval tak na rozhodnutí vlády premiéra Pedra Sáncheze, která zakázala využití vojenských základen Rota a Morón pro americké operace v rámci válečného konfliktu v Íránu. Trump během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně prohlásil, že Spojené státy s touto evropskou zemí přeruší veškerý obchod.

Více souvisejících

Španělsko portugalsko

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil podrobnosti o svých příjmech za uplynulý rok 2025. Podle serveru RBC-Ukraine dosáhl celkový finanční obrat prezidenta a jeho rodinných příslušníků výše 15 805 828 hřiven, což je v přepočtu přibližně 360 000 dolarů. Většinu těchto prostředků tvořily výdělky z platů, bankovní úroky a také zisky z pronájmu soukromých nemovitostí.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

včera

včera

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen

Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.

včera

Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu

Americký prezident Donald Trump v neděli naznačil, že Spojené státy umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu. Tento krok představuje zásadní průlom v dosavadní palivové blokádě, kterou Washington v posledních měsících vůči ostrovu uplatňoval. Kuba se v současnosti zmítá v hluboké energetické krizi, která ochromila běžný chod země, a prezidentovo vyjádření naznačuje ochotu k dočasnému ústupku z humanitárních důvodů.

včera

Íránský ostrov Charg

Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen

Americký prezident Donald Trump v aktuálním rozhovoru pro Financial Times opět rozvířil spekulace o možné vojenské operaci, jejímž cílem by bylo obsazení íránského ostrova Charg. Tento malý skalnatý výběžek v Perském zálivu, vzdálený jen asi 24 kilometrů od pevniny, představuje pro Teherán kritickou tepnu. Nachází se zde totiž terminál, přes který protéká 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí „hospodářskou krční tepnu“ celého režimu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili

Americký prezident Donald Trump zvažuje vysoce riskantní vojenskou operaci, jejímž cílem je zabavit přibližně 454 kilogramů vysoce obohaceného uranu přímo na íránském území. Podle zpráv deníku Wall Street Journal, který se odvolává na bezpečnostní činitele, by taková mise vyžadovala přítomnost amerických pozemních sil v zemi po dobu několika dní i déle. Trump zatím definitivní rozhodnutí neučinil, ale myšlence zůstává nakloněn, neboť by tím mohl naplnit svůj hlavní cíl – definitivně zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně.

včera

Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg

Donald Trump v rozhovoru pro Financial Times vyjádřil svůj záměr zaměřit se na íránské ropné zdroje. Uvedl, že jeho prioritou by bylo převzít kontrolu nad tamní ropou, přičemž americké síly by mohly obsadit exportní uzel na ostrově Charg. Podle jeho slov je tento krok jeho oblíbenou variantou, i když čelí domácí kritice. Trump naznačil, že obsazení ostrova zůstává otevřenou možností mezi mnoha dalšími strategickými alternativami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy