PŮVODNÍ ZPRÁVA | Co bude s Gazou? Dva plány, z nich jeden od Trumpa. Expertka naznačila, o co mu jde

Příměří se vyvíjí špatně

Izraelský ministr energetiky Eli Cohen v neděli nařídil okamžité přerušení dodávek elektřiny do Pásma Gazy. Tento krok je součástí strategie izraelské vlády, která se snaží vyvinout maximální tlak na militantní hnutí Hamás. Podle serveru Times of Israel je cílem donutit Hamás k vydání 24 rukojmích, o nichž se předpokládá, že jsou stále naživu, a zároveň k navrácení těl dalších 35 obětí. „Využijeme všechny dostupné nástroje, abychom zajistili návrat všech rukojmích a zabránili tomu, aby měl Hamás v Gaze jakoukoli budoucnost ‚den poté‘,“ prohlásil Cohen.

Izrael zároveň vysílá delegaci do katarského Dauhá na nové kolo jednání o prodloužení příměří. Mezi účastníky má být i zvláštní vyslanec Bílého domu Steve Witkoff, který předkládá plán výměny deseti rukojmích za dalších šedesát dní klidu zbraní. První fáze třífázové dohody skončila 1. března, avšak strany se dosud neshodly na podmínkách jejího pokračování. Izraelská delegace vyrazila k jednacímu stolu až na samém sklonku první fáze, přestože rozhovory měly probíhat už tři týdny.

Trumpův tlak

Šéf Bílého domu varoval palestinské militantní uskupení Hamás, aby okamžitě propustil všechna rukojmí zadržovaná v Pásmu Gazy. „Propusťte všechna rukojmí teď, ne později, a okamžitě vraťte všechna mrtvá těla lidí, které jste zavraždili, jinak je pro vás konec,“ zdůraznil na své sociální síti Truth. „Těla si nechávají jen nemocní a zvrácení lidé, a vy jste nemocní a zvrácení! Posílám Izraeli vše, co potřebuje k dokončení práce, ani jeden člen Hamásu nebude v bezpečí, pokud neuděláte, co říkám,“ pokračoval.

Tento přístup pro EuroZprávy.cz okomentovala Taterová „Americký prezident Donald Trump je dlouhodobě známý svými silně pro-izraelskými postoji, z jeho strany tak dlouhodobě na adresu Hamásu zaznívají velmi ostré výroky,“ nastínila. 

Připomněla, že izraelská vláda od začátku války v říjnu 2023 staví mezi své klíčové priority likvidaci islamistického hnutí Hamás a osvobození všech rukojmích, které tato organizace zadržuje. Premiér Benjamin Netanjahu zároveň připustil, že za určitých okolností je ochoten obnovit boje, pokud by to vedlo k naplnění těchto cílů.

„Tento postup nepochybně diskutoval s Donaldem Trumpem, který jej zjevně posvětil, což potvrzují nejen jeho výroky na adresu Hamásu z poslední dní, ale taktéž navýšení americké vojenské pomoci pro Izrael,“ podotkla. 

Zapojení USA ale Taterová neočekává. „Nepředpokládám však, že by USA do oblasti vyslaly své vojenské jednotky, spíš půjde o poskytnutí veškeré dostupné podpory pro židovský stát a de facto určitý bianco šek pro Netanjahuovu vládu,“ vysvětlila. 

Ambiciózní plány Arabů i Trumpa

Arabské státy i americký prezident představili vlastní vize obnovy Pásma Gazy. Zatímco arabské země, vedené Egyptem a Jordánskem, počítají s rozsáhlými investicemi a ustavením technokratické vlády pod patronátem Palestinské autonomie, Trump naopak navrhuje kompletní vystěhování Palestinců a proměnu oblasti v luxusní „riviéru“.

„Zůstává nezodpovězenou otázkou, které ze svých výroků Donald Trump myslí skutečně vážně, a které používá jako určitou formu nátlaku při vyjednávání s ostatními aktéry,“ podotkla Taterová. „Trumpův plán ohledně budoucího uspořádání Gazy, ze které by se údajně měla stát blízkovýchodní riviéra s luxusními hotely, golfovými hřišti a neposlední řadě obrovskými zlatými sochami amerického prezidenta, vzbuzuje řadu kontroverzí.“

Problémem je především vysídlování palestinského obyvatelstva. „Tento plán totiž pro budoucnost nepočítá s přítomností palestinského obyvatelstva, přičemž odejít by měli nejen islamisté, ale pravděpodobně všichni Palestinci, to jsou zhruba 2 miliony lidí. V případě jejich nedobrovolného odchodu z domovské enklávy by to samozřejmě znamenalo zásadní porušení mezinárodního práva,“ zdůraznila expertka. 

„Je nicméně možné, že Trump tímto scénářem chce primárně vyděsit okolní arabské státy, kam by pravděpodobně uprchlíci z Pásma Gazy směřovali, tak aby tyto země začaly být v řešení palestinské otázky aktivnější,“ poznamenala Taterová. 

Otázka životaschopnosti arabského plánu

Arabský plán podle expertky sice získal podporu většiny zemí i představitelů Palestinské autonomie, ale neřeší stěžejní problémy, což „významně limituje jeho životaschopnost v praxi“. „Plán obsahuje návrhy na poválečnou rekonstrukci Pásma Gazy, kterou by měli mít na starost nezávislí palestinští odborníci,“ přiblížila. 

Problémem ale zůstává stále zůstává přítomnost Hamásu ve vedení Pásma. „Aby tato fáze mohla nastat, muselo by nejprve dojít k ukončení válečného stavu s Izraelem, což bez eliminace Hamásu a propuštění zbývajících rukojmích izraelská strana nikdy neschválí,“ zdůraznila Taterová.  

„Nehledě na to, že není dořešené financování obnovy Gazy, ani bezpečnostní záruky zajišťující jak pozici vlády technokratů, tak hranice mezi Gazou a Izraelem,“ dodala. 

Především egyptský plán tak podle ní míří jinam. „Egyptský návrh tak z mého úhlu pohledu působí ze strany arabských zemí spíše jako určitá zdržovací taktika ve snaze zabránit bezprostřední realizaci Trumpova kontroverzního plánu na Gazanskou riviéru bez Palestinců,“ uzavřela Taterová.