Číňané bojující za Rusko varují krajany: Je to chyba, nechoďte sem

Devětadvacetiletý „Michael“, jehož pravé jméno není zveřejněno, odešel do Ruska z touhy zažít vojenský život v zahraničí. Co však našel, byla podle jeho slov „noční můra“. Po sporu o nedostatečné ochranné vybavení ho jeho nadřízení zavřeli na 21 dní do malé temné klece, kde se sotva mohl postavit. Z fronty si navíc odnesl zranění a především hluboké rozčarování. „Byla to chyba. Musím říct pravdu a varovat ostatní Číňany – nechoďte sem,“ uvedl v rozhovoru.

Michael byl dříve členem čínské Lidové osvobozenecké armády. Do Ruska odcestoval na turistické vízum koncem roku 2023 a po prvním odmítnutí kvůli jazykové bariéře se přidal ke skupině Wagner.

Později podepsal roční kontrakt s ruským ministerstvem obrany a byl poslán do oblasti Bachmutu. Nabízeli mu plat 200 tisíc rublů měsíčně a bonusy za dobývání území. Přiznává, že většina jeho čínských spolubojovníků šla do války kvůli penězům – často šlo o lidi z chudších vrstev čínské společnosti.

Další čínský žoldák, kterého CNN zpovídala, rovněž tvrdí, že motivací nebyla politika, ale spíše vnitřní prázdnota a „hrdinský komplex“. Tento sedmatřicetiletý bývalý dozorce ve věznici působil v ruské armádě od července 2023 a po návratu do Číny zjistil, že mu úřady zakázaly vycestovat – patrně kvůli jeho účasti ve válce.

Oproti nim stojí Číňané, kteří se rozhodli bojovat na straně Ukrajiny. CNN zmiňuje například mladého muže jménem Jason, který vyrůstal v USA a opustil univerzitní studia, aby se v květnu 2023 přidal k Ukrajinské mezinárodní legii.

Podle jeho slov šlo o ideologické rozhodnutí, motivované mimo jiné čínskou hrozbou vůči Tchaj-wanu. Jeho prapradědeček bojoval za nacionalisty během čínské občanské války a zahynul v boji proti komunistům. Pro Jasona šlo o osobní věc – chtěl Ukrajině pomoci i jako symbol podpory Tchaj-wanu.

Dalším příkladem je „Sophie“, doktorandka z prestižní čínské univerzity, která o účast v legii teprve žádá. Její pohled na svět se změnil během studijního pobytu v Evropě, kdy měla přístup k necenzurovaným informacím. Inspirací jí byla smrt čínského bojovníka, který padl při obraně Ukrajiny. Dnes považuje dřívější čínský proruský postoj za důsledek jednostranné propagandy.

Sociální sítě hrály v náboru Číňanů na ruskou stranu klíčovou roli. Na čínských platformách jako Douyin se od roku 2023 šířila videa v ruštině s čínskými titulky, která nabádala mladé muže k účasti ve válce. „Nejsi snad chlap? Staň se opravdovým mužem!“ hlásala jedna z výzev.

Po medializaci případu a vystoupení prezidenta Zelenského, který potvrdil zajetí dvou čínských vojáků a varoval před tím, že jich v ruské armádě působí mnohem více, došlo v Číně k hromadnému blokování těchto účtů. Přesto náborová videa zůstávají dostupná.

Kyjev tvrdí, že má informace o dalších 155 čínských bojovnících na ruské straně, ale podle Zelenského může být skutečný počet vyšší. Ukrajina nyní zjišťuje, zda čínský stát nějak podporoval nábor svých občanů do ruské armády. Peking však jakoukoli účast důrazně popírá a tvrdí, že podporuje mírové řešení konfliktu.

Válka na Ukrajině tak stále více ukazuje, jak je mezinárodně provázaná. Číňané bojují na obou stranách a motivace jednotlivců se různí – od peněz, přes deziluzi až po ideologii. Všichni se ale shodují na jednom: skutečnost na frontě je mnohem krutější, než si kdy dokázali představit.