Volby v Kanadě: Liberálové slaví nečekané vítězství, jak se jim povedlo porazit konzervativce?

Ačkoli stále není jisté, zda získají absolutní většinu, průběžné výsledky ukazují, že se liberálům podařilo oslovit klíčové voliče v době rostoucí nervozity ohledně vztahů se Spojenými státy, píše BBC.

Jedním z hlavních témat voleb byla rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož hrozby uvalením cel a sporné výroky o kanadské suverenitě dominovaly kampani. Právě tyto otázky Carney využil k tomu, aby obrátil pozornost voličů od domácích problémů a zaměřil ji na otázku národní identity a ekonomického přežití.

Konzervativní lídr Pierre Poilievre se naopak snažil zaměřit na domácí témata – především na rostoucí životní náklady, krizi dostupného bydlení a kriminalitu. Trumpa ve své kampani zmiňoval jen okrajově, což se zpětně ukázalo jako strategická chyba.

Carney, který prohlásil, že "starý vztah s USA je u konce", již oznámil, že po volbách zahájí jednání o novém hospodářském a bezpečnostním uspořádání se Spojenými státy. Podle podnikatele Kevina O'Learyho, blízkého spojence Trumpa, Carney správně využil nálady ve společnosti a prezentoval se jako ochránce kanadských zájmů.

Mark Carney zažil neuvěřitelně rychlý politický vzestup. Na začátku roku byl vnímán jako bývalý centrální bankéř bez politické zkušenosti, během několika měsíců však vyhrál vnitrostranické volby liberálů a stal se předsedou vlády.

Po náhlé rezignaci Justina Trudeaua v lednu Carney neváhal a využil příležitosti vstoupit do vysoké politiky. Během kampaně těžil ze své pověsti zkušeného krizového manažera, který v minulosti pomáhal stabilizovat ekonomiky Kanady a Velké Británie.

Situace se vyhrotila v březnu, kdy Trump ohlásil zavedení globálních cel na dovoz automobilů, což Carney využil jako příležitost vystupovat v roli krizového lídra. Během kampaně se tak mohl přímo účastnit jednání s americkou administrativou a profilovat se jako obránce kanadských zájmů.

Přestože konzervativci pod Poilievrovým vedením zaznamenali výrazné zisky a získali přibližně 41 % hlasů, což je více než při jejich vítězství v roce 2011, nebylo to dost na sestavení vlády. Se ziskem 149 mandátů si sice polepšili oproti stavu před volbami, ale progresivní hlasy se ve většině soustředily kolem liberálů.

Pro konzervativce to představuje hořkou porážku, protože ještě nedávno měli podle průzkumů reálnou šanci na vítězství. Nyní budou muset přehodnotit svou strategii i budoucnost Poilievreho ve funkci lídra.

Dalším velkým poraženým voleb je Nová demokratická strana (NDP), která zaznamenala dramatický pokles podpory. Zatímco v roce 2021 získala 18 % hlasů, nyní se její podíl propadl na pouhých 5 %.

Lídr NDP Jagmeet Singh dokonce neuhájil svůj poslanecký mandát a oznámil, že odstoupí z čela strany. Ve svém projevu uznal volební neúspěch, ale vyzval své příznivce, aby nepolevovali v boji za své ideály.

Také Zelení oslabili, když jejich podíl hlasů klesl z 2 % na 1 %. Naopak separatistický Bloc Québécois si udržel podporu kolem 8 %, i když zatím není jasné, kolik mandátů se jim podaří získat.

Podle Shachi Kurlové z Angus Reid Institute byla hlavním hybatelem změny nálady u voličů právě Trumpova agresivní rétorika, která sjednotila středolevé voliče kolem liberálů.

Kanadský politický systém je sice více stranický, přesto historicky dochází k dominanci liberálů nebo konzervativců. Role menších stran zůstává významná, například při vytváření opozice či podpoře menšinových vlád.

Výsledky, které dosud přicházejí z přibližně 30 % okrsků, ukazují, že volby zásadně přetvořily kanadskou politickou scénu, přičemž na první pohled vítězí touha po stabilitě v nejisté době.